Volby do Evropského parlamentu: Paříž a Berlín - ne Brusel - pocítí zisky krajní pravice
11. 6. 2024
čas čtení
6 minut
Nakonec se tedy střed navzdory několika znepokojivým
výkyvům udržel. Jak předpovídaly průzkumy, hlavní proevropská aliance
středopravicových, středolevých, liberálních a zelených stran v
Evropském parlamentu si celkem pohodlně udržela většinu,
píše John Henley.
Evropské
národní konzervativní a krajně pravicové síly dosáhly velkých zisků a
nakonec získaly necelou čtvrtinu europoslanců v 720členném shromáždění,
což je jejich nejvyšší počet v historii. Nevedlo se jim však jednotně a
na některých místech se jim dařilo hůře, než se předpokládalo.
Tam, kde se jim dařilo, se jim dařilo velmi dobře, především ve Francii, kde pokořující porážka Emmanuela Macrona v poměru 15 % - 32 % od Národního sjezdu (RN) Marine Le Penové přiměla francouzského prezidenta k obrovskému hazardu, kterým bylo vypsání předčasných parlamentních voleb.
Také v Německu získala Alternative für Deutschland (AfD) navzdory řadě skandálů, včetně flirtování s nacismem, vyšší procento celostátních hlasů (16 %) než kterákoli ze tří stran, které tvoří obklíčenou koalici kancléře Olafa Scholze.
Jedná se o znepokojivý vývoj ve dvou zemích, které tradičně působily jako motor, jenž poháněl EU kupředu. Francii hrozí, že v parlamentubude vládnou extremně pravicová většina, zatímco německá vláda byla dále oslabena.
Velkým vítězem se stali také italští Bratři v čele s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, kteří získali 28 %. Ale mimo tyto tři velké členské státy - a Rakousko, kde FPÖ, jak se dlouho předpokládalo, skončila na prvním místě s 26 % - výsledky tvrdé pravice často nedosahovaly dostatečných výsledků.
Vlaams Belang v Belgii nedosáhla ani 14 %, stejně jako Dánská lidová strana (6,4 %). Zklamali Finové (7,6 %) a Švédští demokraté (13 %), kteří jsou v pravicových vládách nebo je podporují.
V Polsku byla strana Právo a spravedlnost (PiS) těsně poražena Občanskou koalicí Donalda Tuska. Španělský Vox nedosáhl na 10 %, Svobodná strana Geerta Wilderse (PVV), vítězové posledních nizozemských celostátních voleb, má nyní o tři mandáty méně než Svaz práce a zelené levice a v Maďarsku měl Viktor Orbán nejhorší noc za poslední roky.
Celkově byly výsledky v podstatě v souladu s očekáváním. „Více než cokoli jiného tyto volby odrážejí vývoj na národní úrovni,“ řekl Cas Mudde, odborník na populismus a radikální pravici z University of Georgia.
K těmto událostem nepochybně patřily i velmi nepopulární dosavadní vlády. Ale, říká Mudde,posuzováno v porovnání s jejich současnou silou na národní úrovni v celém bloku, je krajní pravice nyní „na evropské úrovni nedostatečně zastoupena“.
Hlavní dopad voleb se proto pravděpodobně nejvíce projeví v hlavních městech jednotlivých států - především v Paříži a Berlíně.
V samotném Evropském parlamentu se však zdá, že středopravá Evropská lidová strana (EPP), která získala 10 poslanců, středoleví Socialisté a demokraté (S&D) a - navzdory ztrátě pětiny křesel - liberálové z Renew mají nakročeno k více než 400 poslancům.
Po připočtení Zelených, kteří ztratili asi čtvrtinu svých křesel, ale zůstalo jim více než 50 křesel, má proevropský hlavní proud „středu“ celkem asi 455 poslanců, což je sice menší, ale stále poměrně pohodlná většina v 720členném shromáždění.
Zatímco tvrdá pravice, rozštěpená na Meloniové národně-konzervativní ECR, Le Penové krajně pravicovou Identitu a demokracii (ID) a různé (dosud) nezařazené strany, včetně AfD a Orbánova Fideszu, může počítat možná se 145 poslanci.
Mujtaba Rahman z poradenské společnosti Eusasia Group uvedl: „Navzdory jejich ziskům budou v příštím pětiletém období rozpory a dezorganizace mezi pravicovými skupinami omezovat jejich vliv na politickou a politickou agendu EU .“
Spolu s dalšími analytiky však Rahman uvedl, že v konkrétních otázkách, kde mají krajně pravicové politické postoje přitažlivost (a mohou se shodovat se středopravicovými cíli EPP), mohou „taktická spojenectví pravice a středu“ oslabit nebo dokonce zmařit iniciativy EU.
Mezi ně budou s největší pravděpodobností patřit konkrétní debaty o migraci a ekologické transformaci, přičemž pravicoví poslanci EP budou pravděpodobně usilovat o omezení dopadu legislativy v oblasti klimatu zejména na podniky, domácnosti a jednotlivce.
V těchto a možná i dalších oblastech by se práce parlamentu mohla zkomplikovat. Analýza hlasování v končícím shromáždění, kterou provedly EUobserver a Novaja Gazeta Europe, ukázala, že o 69 z více než 2 000 závěrečných usnesení se rozhodovalo těsným rozdílem.
Analýza naznačila, že za pravicovějšího parlamentu by téměř polovina z těchto 69 hlasování dopadla jinak. Plných 40 % z nich se týkalo zelených témat, ale těsné výsledky byly i v oblasti lidských práv a právního státu.
Nicolai von Ondarza z Německého institutu pro mezinárodní záležitosti (SWP) uvedl, že ačkoli se střed udržel, „evropská politika se bude více polarizovat, politizovat a populizovat“.
Podle von Ondarzy dojde k velkému pohybu mezi různými parlamentními skupinami na pravici: AfD se pravděpodobně pokusí vytvořit vlastní „pravicovější než krajně pravicovou“ skupinu, ale také europoslanci Orbánova Fideszu budou hledat nový politický domov.
„Tyto pohyby však neovlivní celkovou většinu,“ dodal. „Pokud něco, pak pravděpodobně ještě více posílí EPP, která se ještě více rozroste.“ K tomu se přidá nová maďarská středopravá opoziční strana Pétera Magyara, která získala 30 %.
Přestože velké zisky krajní pravice ve Francii a Německu budou mít na Evropský parlament jako takový jen malý dopad, mohou mít velký vliv na politiku EU, protože většina moci EU stále sídlí v hlavních městech.
To vše podle von Ondarzy nejspíše ponechá Meloniovou jako postavu, kterou je třeba sledovat - zejména to, „jak dalece se jí a ECR podaří přimět pravděpodobnou předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou a její EPP ke spolupráci“.
1599
Diskuse