Izraelci v první linii říkají, že Bidenův mírový plán je nutí bojovat v nekonečné válce

12. 6. 2024

čas čtení 10 minut
Prezident Joe Biden vyzval Izraelce, aby přestali vést "neomezenou válku" a přijali jeho plán na mír na Blízkém východě, píše Andrew Tobin.

Redakční upozornění: The Washington Free Beacon, z něhož je tento článek citován, je ultrapravicový server, podporující Donalda Trumpa a  vyvolávající nenávist vůči imigrantům a černochům. V jeho ostře stranicky zaujatých hodnoceních naleznete věcně nepravdivá tvrzení, například o více než stostránkovém vědeckém právnickém článku, jehož autora tento server označuje za nekvalitního, přestože je známo, že jeho univerzitní školitel ho označil za svého nejlepšího studenta  všech dob, atd.

Pro názornost: Některé titulky serveru Washington Free Beacon:

- Joseph Simonson, Senátní dohoda o imigraci by umožnila téměř 2 miliony nelegálních přechodů hranic, ukazují dokumenty

- Andrew Stiles, Další hloupá protitrumpovská nehoráznost

- Andrew Kerr, Demokraté: Black Lives Matter rozhazují peníze, zatímco rodina zneuznaného spoluzakladatele shrábla majlant

- Alana Goodman, Kandidátka Demokratů do Kongresu nabourala kamarádovu Teslu a odmítla zaplatit opravu

Ale více než půl tuctu válkou unavených izraelských vojáků v záloze z celé země řeklo Washington Free Beacon, že Bidenova diplomacie ve skutečnosti protahuje válku v Gaze, přičemž tlačí na Izrael, aby ji ukončil. Tím, že Biden omezil Izrael, bránil židovskému státu v porážce nebo odstrašení genocidních nepřátel.

"Je to velmi frustrující," řekl Snir Tal, 24 let, záložník elitního komanda Izraelských obranných sil. Tal byl svědkem toho, jak byli dva z jeho nejlepších přátel zabiti během šestiměsíční služby ve válce v pásmu Gazy, kterou palestinská teroristická skupina Hamás zahájila masakrem a masovým únosem v jižním Izraeli 7. října. "Připadá mi, jako by všechna naše práce a všechny naše ztráty byly k ničemu."

"Nemyslím si, že Biden této oblasti opravdu rozumí," říká čtyřicetiletý Emil Grishpun, úředník ministerstva financí a záložník pěchoty, který se 7. října přihlásil jako dobrovolník a sloužil čtyři a půl měsíce na Západním břehu. "Jsme tady, abychom dělali svou práci, tak ji dokončeme. Jinak to tak bude až do konce času."

"Spojené státy nás opravdu silně vyzbrojují a nedovolují nám mít vojenskou sílu, kterou potřebujeme k vítězství," řekl Etay Inbar, 34 let, ředitel fondu rizikového kapitálu v Tel Avivu a záložník vojenské rozvědky, který se podílel na pátrání po izraelských rukojmích. "To, co musíme udělat, je dospět k rychlému závěru, ale musíme dospět k pozitivnímu závěru pro nás, abychom za deset let nečelili stejné věci."

Izraelci jsou v drtivé většině vděční za americkou vojenskou a diplomatickou podporu a jejich představitelé obecně neradi kritizují nejdůležitějšího spojence země. Více než osm měsíců po začátku války v Gaze však frustrace záložníků IDF z Bidenovy administrativy odráží rostoucí povědomí Izraele o konfliktu mezi představou Washingtonu o Blízkém východem a brutální realitou. Je to posun, který by mohl zkomplikovat americké úsilí obrátit Izraelce proti jejich vlastní vládě ve jménu míru.

Ve svém projevu o míru na Blízkém východě z 31. května Biden kritizoval izraelskou "snahu o neidentifikované pojetí 'totálního vítězství'" v Gaze a odvolal se na frázi, kterou upřednostňuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Prezident apeloval na Izraelce, aby tlačili na své vůdce, aby přijali navrhovanou dohodu o příměří, která by znamenala "trvalé ukončení nepřátelských akcí" a propuštění tisíců palestinských teroristů z vězení výměnou za to, že Hamás vrátí asi 120 rukojmích, kteří jsou stále v Gaze, z nichž mnozí jsou považováni za mrtvé.

Biden také slíbil klid na severu Izraele – kde nejméně 60 000 Izraelců zůstalo vysídleno uprostřed každodenního bombardování Hizballáhem, spojencem Hamásu a další teroristickou skupinou podporovanou Íránem – stejně jako "historickou normalizační dohodu se Saúdskou Arábií" a "regionální bezpečnostní síť, která bude čelit hrozbě představované Íránem".

Izrael přijal verzi tohoto plánu. Hamás zatím formálně neodpověděl. Bílý dům i izraelská vláda se k tomuto článku odmítly vyjádřit.

Vzhledem k tomu, že Biden zvýšil tlak na Izrael, aby ukončil válku bez demontáže Hamásu, Izraelci stále více nedůvěřují americkému prezidentovi, podle dříve nezveřejněných výsledků souhrnného průzkumu Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

45 % židovských Izraelců považuje Bidena za "protiizraelského", zjistili výzkumníci z minulého měsíce, což je nárůst oproti pouhým 18 % v lednu. Dvě třetiny tvrdí, že bývalý prezident Donald Trump, který vede nad Bidenem v průzkumech před jejich volebním soubojem v roce 2024, je více proizraelský než Biden, a většina věří, že republikán by zvýšil americkou podporu Izraele.

Výsledky byly srovnatelné mezi vojáky IDF, kteří tvořili 425 z 1 586 respondentů. Chybovost byla plus minus 4 body.

V komentáři zveřejněném minulý týden izraelskou zpravodajskou stanicí N12 Azar Gat, levicově orientovaný vojenský historik z Telavivské univerzity a sám sebe popisující jako "zuřivého" kritika Netanjahua, odsoudil Bidenův návrh na příměří jako "úplnou kapitulaci", která by kriticky ohrozila "bezpečnost a budoucnost" Izraele.

"Žádná země nemůže přijmout úplnou kapitulaci – podle mého odhadu dokonce ani Izrael, poté, co se vyjasní plný rozsah požadavků Hamásu a jejich význam, a to i v budoucím sčítání krve," napsal Gat. "Spojené státy jsou nezbytné pro bezpečnost a existenci Izraele. Ale stojí za to připomenout, že s výjimkou Kissingerovy éry 99 % amerických iniciativ v regionu od roku 1984 žalostně selhalo."

Poté, co Biden v květnu pohrozil, že kvůli obavám z civilních obětí v Gaze přestane dodávat Izraeli útočné zbraně, řada záložníků anonymně promluvila na protest proti americkému vlivu na válečné úsilí. Velitel v otevřeném dopise tvrdil, že "IDF se stala oficiálním subdodavatelem Spojených států" a další voják ve videu řekl, že on a jeho spolubojovníci "neopustili své rodiny a neobětovali se", aby se "poklonili Američanům".

V podobném klipu, který koloval v hebrejských médiích, jeden záložník ze svého tanku vyzval Izrael, aby se zbavil své závislosti na Spojených státech, a řekl: "Doufám, že v předvečer Dne nezávislosti se nám podaří být trochu nezávislejší a že přijdeme k rozumu a budeme silnější. Vyhraj válku a dosáhni svých cílů."

Shilo Marom, 33 let, náboženský učitel a otec čtyř malých dětí z Kešetu, města na Golanských výšinách, potvrdil Free Beacon, že je záložníkem ve virálním videu.

"Jsem jen obyčejný člověk, ale vidím, že lidé v Izraeli chtějí porazit Hamás, chtějí přivést rukojmí zpět a chtějí do toho jít naplno. Ale z nějakého důvodu strkáme nohy do písku v Gaze," řekl. "Jediné vysvětlení, které mám, je, že nás Biden drží zpátky."

Během prvních čtyř měsíců války stál Maromův záložní tankový prapor v čele vpádu IDF do Chán Júnisu, bývalé bašty Hamásu v jižní Gaze. Dva členové jednotky byli podle IDF mezi téměř 300 vojáky, kteří dosud zahynuli při pozemních operacích.

Marom se vrátil do služby na konci dubna, tentokrát aby střežil takzvaný západní přechod Erez, třetí vstupní bod pro humanitární pomoc do Gazy, který Izrael otevřel pod tlakem USA. Po několika týdnech mu došla trpělivost a natočil video.

"Vidíme teroristy Hamásu se zbraněmi na pár set metrů od nás, ale nesmíme na ně střílet," řekl s odkazem na pravidla nasazení IDF, která přísně chrání konvoje s pomocí. "Nebyl bys frustrovaný?"

Od 7. října Bidenova administrativa nejen zadržuje izraelskou reakci na Hamás, ale také na Hizballáh a Írán, který 12. dubna zahájil svůj vůbec první přímý útok na zemi.

Podle Kobiho Michaela, bývalého šéfa palestinských záležitostí na izraelském ministerstvu pro strategické záležitosti, je zadržování a ukončení války v Gaze "základním kamenem" strategie Bidenovy administrativy pro Blízký východ. Řekl, že to znamená udržet Izrael dostatečně silný, aby čelil Íránu a jeho teroristickým spojencům, ale příliš slabý na to, aby je porazil.

"Místo porážky Hamásu, porážky Hizballáhu, porážky Húsiů, porážky šíitských milicí a oslabení Íránu... se Američané snaží oslabit Izrael. Chtějí nás srazit na kolena, abychom souhlasili s požadavky Hamásu," řekl Michael, výzkumný pracovník Institutu pro studium národní bezpečnosti v Tel Avivu a Misgavského institutu pro národní bezpečnost a sionistickou strategii v Jeruzalémě.

"Nakonec normalizují Hamás a udržují Hamás jako suverénní mocnost v pásmu Gazy. To povzbudí íránskou osu a vytvoří obrovské výzvy pro Izrael na všech ostatních frontách."

Ačkoliv se zdálo, že Izrael odkládá a upravuje své vedení války v Gaze v reakci na americké požadavky, Michael argumentoval, že žádný izraelský lídr nemůže ponechat Gazu pod kontrolou Hamásu.

"(Americký tlak) neznamená, že Izrael úspěšně neukončí válku v pásmu Gazy, ale znamená to, že válka bude mnohem komplikovanější a obtížnější," řekl.

Čtyřiatřicetiletý Nisael Vaknin, železničář a záložník, byl minulý měsíc nasazen v evakuované severní pohraniční oblasti Izraele, nedaleko svého převážně opuštěného rodného města Šlomi. Předtím sloužil čtyři měsíce v Gaze od 7. října.

"Je to pořád ta samá válka," řekl. "Musíme skoncovat s Hamásem v Gaze, abychom se mohli vypořádat s Hizballáhem v Libanonu – když ne teď, tak během několika let."

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
2219

Diskuse

Obsah vydání | 14. 6. 2024