Rusko obnovuje vztahy s Tálibánem

7. 6. 2024

čas čtení 3 minuty
Vládní delegace Tálibánu se účastní Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradě poté, co ruská ministerstva navrhla vyškrtnout islámské hnutí ze seznamu zakázaných teroristických organizací, upozorňuje Michail Bušujev.

Když delegace afghánské vlády vedené Tálibánem v roce 2022 poprvé navštívila Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum, bylo to téma mnoha diskusí – nejen v Rusku, ale po celém světě.

Nyní, o dva roky později, by se další návštěva afghánské delegace sotva dostala do zpráv, kdyby nebylo návrhu ruských ministerstev zahraničí a spravedlnosti na odstranění Tálibánu ze seznamu zakázaných teroristických organizací.

Ruský prezident Vladimir Putin se k této záležitosti přímo nevyjádřil, ale řekl, že tento krok je nezbytný pro vybudování vazeb s Tálibánem a se současným vedením v Afghánistánu.

Hans-Jakob Schindler z Mezinárodního centra pro boj proti terorismu v Haagu se domnívá, že ruské ministerstvo zahraničí by mohlo očekávat něco na oplátku za to, že Tálibán bude vyřazen ze seznamu teroristických skupin. Ale to se možná snadněji řekne, než udělá.

"Tálibán je vždy velmi ochotný přijmout předběžné ústupky," řekl Schindler, "ale věci se komplikují, když dojde na jejich oplátku."

Thomas Ruttig, spoluzakladatel Sítě afghánských analytiků, interpretoval nedávné kroky Kremlu jako "jakousi postupnou taktiku, která postupuje k oficiálnímu uznání po velmi malých krůčcích – což Tálibán jistě potěší".

Schindler i Ruttig se shodují, že dalším krokem po vyřazení Tálibánu ze seznamu teroristických organizací by mohlo být jeho oficiální uznání jako legitimní státní moci.

Co bude dál s Tálibánem?

Moskva udržuje neformální vztahy s Tálibánem od roku 2015 a Rusko je podezřelé, že hnutí v minulosti dodávalo zbraně.

V březnu 2022 obě strany navázaly oficiální diplomatické vztahy. O šest měsíců dříve, v srpnu 2021, převzali bojovníci Tálibánu afghánskou vládu rychlým zásahem, který se setkal jen s malým odporem. Po 20 letech angažovanosti západní ozbrojené síly a diplomatičtí zástupci, kteří podporovali bývalou vládu, rychle opustili zemi.

Tálibán byl v Afghánistánu u moci v letech 1996 až 2001. O dvě desetiletí později znamenal návrat Tálibánu také obnovení jeho úzkého výkladu islámského práva a s ním i rozsáhlé omezení základních lidských práv, zejména žen a dívek.

Žádný stát oficiálně neuznal Tálibán za legitimní afghánskou vládu a Rusko toto hnutí od roku 2003 řadí na seznam zakázaných organizací.

Kazachstán byl první zemí, která v roce 2023 odstranila Tálibán ze seznamu teroristických organizací, a odborníci se domnívají, že Rusko by ho mohlo na probíhajícím ekonomickém fóru následovat. Schindler se však domnívá, že by bylo "diplomatickým tápáním" oznámit takový krok, aniž by za to něco očekávali.

"Na druhou stranu nelze podepsat žádnou obchodní dohodu, která by stála za zmínku, s organizací, která je oficiálně stále na seznamu teroristických skupin," řekl.

Expert na diplomacii dodal, že kroky Ruska směrem k normalizaci vztahů s Tálibánem byly promyšlené a přinesly omezená rizika.

"Nezáleží na tom, zda Rusko vyškrtne Tálibán ze svého seznamu teroristických organizací, nebo ne, pokud Rada bezpečnosti OSN v New Yorku ponechá Tálibán na svém sankčním seznamu," řekl. Sankční seznam OSN je pro Rusko právně závazný.

Aby se předešlo porušení sankčních dohod OSN, Rusko bylo opatrné, když do Petrohradu pozvalo zástupce Tálibánu, kteří nebyli konkrétně uvedeni na seznamech.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
1665

Diskuse

Obsah vydání | 11. 6. 2024