Vyjádření Greenpeace k výsledkům voleb do Evropského parlamentu

10. 6. 2024

čas čtení 3 minuty

 


Pondělí 10. června 2024 


Včera skončily volby do Evropského parlamentu, ve kterých si občané 27 zemí vybírali své zástupce pro nadcházejících pět let, tedy do roku 2029. Nově zvolený Evropský parlament bude složen až z 720 členů, o 15 víc než v minulém volebním období. Česká republika v něm bude mít celkem 21 zástupců. Zájem Čechů a Češek o eurovolby byl letos rekordní, k volebním urnám přišlo až 36,45 % oprávněných voličů.

 

V následujících týdnech se zvolení poslanci a poslankyně Evropského parlamentu budou sdružovat do tzv. frakcí, které spojují politické strany z různých zemí EU na základě podobných hodnot a cílů. Politické strany, které nejsou součástí žádné frakce mají omezené možnosti prosadit své požadavky, protože jim chybí dostatečná podpora. Formování frakcí je proto klíčové pro fungování a rozhodování v Evropském parlamentu. V současnosti je v parlamentu 7 skupin, největší počet křesel dosáhla frakce Evropská lidová strana (EPP) současné prezidentky Evropské komise Ursuly von der Leyen. Tato frakce bude klíčová pro tvorbu politických koalic. 

Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR: "Bez ohledu na konečné složení nového Evropského parlamentu voliči napříč EU stále řadí mezi své hlavní obavy změnu klimatu a ochranu životního prostředí a jasná většina chce, aby EU byla v těchto oblastech v příštích pěti letech aktivní. Bez ohledu na vysledky bude krize klimatu a životního prostředí stále stejně závažná. Záplavy, sucha a vlny veder se budou jen zhoršovat a všichni nově zvolení poslanci a poslankyně budou muset jednat, aby zachovali odolnost ekosystémů, bezpečnost a udržitelnou budoucnost pro další generace."

Míra podpory voličů pro opatření EU v oblasti životního prostředí zůstává od roku 2019 vysoká a ve skutečnosti se ještě mírně zvýšila z 83 % na 84 %. Evropští voliči nadále považují klima a životní prostředí za druhou nejdůležitější otázku, kterou by EU měla ve střednědobém horizontu řešit, hned po bezpečnosti a obraně. 


Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a ve srovnání se světovým průměrem je v

Česku oteplení dvojnásobné. Extrémní počasí, jako byly nedávné smrtící povodně v jižním Německu, se stávají čím dál častější a intenzivnější. Evropská agentura pro životní prostředí ve své první studii o klimatických rizicích z počátku tohoto roku zjistila, že Evropa je nepřipravená na dopady změny klimatu, která degraduje ekosystémy, ohrožuje evropskou energetickou a potravinovou bezpečnost, infrastrukturu, vodní zdroje, finanční stabilitu a zdraví lidí.


Co se bude dít dál a jaký vliv to bude mít na ochranu klimatu?


Nyní bude důležitá také politická debata o obsazení rolí do čela evropských institucí – Evropské komise, Evropského parlamentu a Evropské rady - a jejich schválení v Evropském parlamentu. Zásadní je také probíhající proces vyjednávání a schvalování Strategické agendy Evropské unie pro období 2024 – 2029, dokumentu, který bude určovat politickou agendu EU do konce této dekády a bude mít také dopad na strategické směřování nové Evropské komise. Je proto důležité, aby mezi prioritami byla ochrana klimatu a životního prostředí, bez kterých nelze dosáhnout bezpečnost a konkurenceschopnost.

-1
Vytisknout
1025

Diskuse

Obsah vydání | 12. 6. 2024