Rusko přistiženo při tajných dodávkách obilí z Krymu jemenským Húsiům

20. 12. 2024

Mluvíme o nákladní lodi jménem Zafar. V posledních několika měsících plula z Krymu do Jemenu nejméně dvakrát, uvádí vyšetřování. V říjnu bylo obilí naloženo na přepravu v přístavu Ruskem okupovaného Sevastopolu. V polovině listopadu Zafar dorazil do přístavu Al-Salif v západním Jemenu, poté co zakotvil v přístavu afrického státu Džibutsko.

Jak vyšetřovatelé vysvětlili, každá loď, která přepravuje zboží do přístavů kontrolovaných Húsii, musí zastavit v Džibutsku kvůli inspekci Mechanismu OSN pro ověřování a inspekci (UNVIM). Zafar však byl schopen touto zkouškou projít. Satelitní snímky a údaje o sledování lodí ukázaly, že plavidlo bylo na začátku listopadu na několik dní zakotveno v Džibutsku. "I kdyby UNVIM schválil plavidlo Zafar, nemohl by pokračovat ve své misi, protože výchozím přístavem byl okupovaný Krym," uvádí se ve vyšetřování.

Začátkem tohoto roku již plavidlo podniklo podobnou plavbu ze Sevastopolu a také úspěšně prošlo inspekcí UNVIM. Ve stejné době Zafar skryl svou přítomnost v Sevastopolu tím, že vyřadil z provozu automatizovaný identifikační systém (AIS).

Přístav Sevastopol je pod americkými a britskými sankcemi a terminál, u nějž Zafar v Sevastopolu kotvil, podléhá omezením EU. Vyšetřování však poznamenává, že "neexistují žádné sankce OSN proti přístavu Sevastopol nebo Rusku".

Mezitím konečný vlastník přepravy není znám. Neexistují ani přesné informace o původu obilí přepravovaného společností Zafar, ale je třeba poznamenat, že ukrajinští zemědělci na územích okupovaných Ruskou federací obvinili ruskou armádu z krádeže produktů, které byly následně vyváženy.

Zástupce ukrajinského ministerstva zahraničí řekl, že je "pobouřen" skutečností, že Zafar se přesunul do Jemenu z Krymu. Ministerstvo dodalo, že "nadále vyvíjejí veškeré úsilí odhalovat systematické a rozsáhlé krádeže ukrajinského obilí ze strany Ruska, jakož i jeho nezákonné přeprava přes dočasně okupovaná území Ukrajiny a nelegální činnosti na našem uzavřeném moři přístavy."

Jemen je jednou z nejchudších zemí na světě. Desítky let trvající občanská válka mezi mezinárodně uznávanou vládou a Íránem podporovanou skupinou Húsiů vedla k humanitární krizi, masovým obětem a útěku milionů lidí. Na tomto pozadí se Rusku podařilo naverbovat několik stovek Jemenců pro válku s Ukrajinou díky společnosti spojené s Húsii, napsal dříve Financial Times (FT). "Rekruti" z arabské republiky řekli publikaci, že jim byla slíbena dobře placená práce a ruské občanství, ale nakonec byli násilně posláni do armády, načež skončili na frontové linii.

V září vyšlo najevo, že od roku 2022 Rusko poslalo na světový trh nejméně 4 miliony tun obilí a dalších produktů přímo z okupovaných území Ukrajiny, což přineslo příjmy ve výši 800 milionů dolarů. První várky úrody odebrané od ukrajinských zemědělců přitom šly na zahraniční trh v létě 2022.

Zdroj v angličtině: ZDE