Evropské „mírové síly“ na Ukrajině?

19. 12. 2024

čas čtení 5 minut

Trump a další lídři prý o plánu jednali, ale je to jen pokusný balonek, který by měl být okamžitě sestřelen.

Zvolený prezident Trump údajně prosazuje myšlenku, že by v rámci mírového urovnání na Ukrajině mohly být do této země vyslány silně vyzbrojené mírové síly z Evropy (včetně členů NATO). Je důležité, aby byl tento velmi nepromyšlený nápad odstřelen dříve, než vážně poškodí vyhlídky na brzký mír a způsobí Ukrajině další lidské, hospodářské a územní ztráty, soudí Anatol Lieven.

Podle deníků Wall Street Journal a Le Monde se tato myšlenka poprvé objevila při soukromých rozhovorech mezi francouzskými a britskými představiteli v listopadu. Ve čtvrtek o ní jednali ministři zahraničí NATO v Bruselu. Trump tento návrh předložil francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému na setkání v Paříži 7. prosince. 

Macron poté odcestoval do Varšavy, aby plán na 40 000 po zuby ozbrojených evropských „mírových sil“ projednal s polskou vládou, jejíž představitelé jej však zatím veřejně chladně přijali. Slovy polského premiéra Donalda Tuska: „Abychom utnuli spekulace o možné přítomnosti té či oné země na Ukrajině po dosažení příměří, ... rozhodnutí týkající se Polska budou přijímána ve Varšavě a pouze ve Varšavě. V současné době takové aktivity neplánujeme.“

Friedrich Merz z německých křesťanských demokratů, který se po únorových volbách téměř jistě stane kancléřem, se od této myšlenky rovněž distancoval.

Na první pohled by se mohlo zdát, že tato myšlenka smiřuje několik vzájemně si odporujících tlaků na ukrajinský mírový proces: Ruský požadavek na smlouvu, která by Ukrajině trvale znemožnila členství v NATO; ukrajinský požadavek na záruky Západu proti budoucí ruské agresi; Trumpovo odhodlání nevyslat americké vojáky na místo ani nepřijmout další a trvalé americké závazky vůči Ukrajině; a skutečná potřeba významných mezinárodních sil, které by hlídaly linii příměří.

Je tu jen jeden problém: podle všech ruských představitelů a expertů, s nimiž jsme s kolegy hovořili, je myšlenka západních vojsk na Ukrajině pro ruskou vládu a establishment stejně nepřijatelná jako samotné členství Ukrajiny v NATO. Rusové totiž mezi nimi nevidí žádný zásadní rozdíl.

Z pohledu Moskvy by takové západní „mírové síly“ byly pouze předvojem NATO, který by poskytoval krytí pro postupné zavádění dalších a dalších sil NATO. Ačkoli prezident Zelenskyj skutečně prohlásil, že Ukrajina „může zvážit“ myšlenku mírových sil, učinila by tak pouze v případě, že by zároveň dostala jasný časový plán budoucího členství v NATO. Pokud tento návrh předloží generál Kellogg, kterého si nově zvolený prezident Trump vybral za svého vyslance pro Ukrajinu, při jednáních, ruská strana jej proto odmítne; a pokud na něm bude trvat, jednání ztroskotají.

Zdá se však pravděpodobné, že jakmile budou mít evropské instituce - a obyvatelstvo - čas o této myšlence přemýšlet, ve skutečnosti ji nechají padnout. Vojáci v těchto silách by se totiž ocitli v pozici značného nebezpečí, což by jejich spoluobčané pravděpodobně netolerovali. Když Macron na začátku tohoto roku poprvé navrhl vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu, průzkumy veřejného mínění ukázaly, že drtivá většina francouzských občanů je proti tomuto nápadu.

Nebezpečí by skutečně mělo být zřejmé. Na jedné straně by Ukrajinci odhodlaní získat zpět ztracená ukrajinská území vyprovokováním přímé války mezi NATO a Ruskem měli veškerou motivaci pokusit se vyvolat ozbrojené střety, do nichž by byli západní „mírotvorci“ zataženi.

Na druhou stranu, pokud by Moskva skutečně chtěla otestovat NATO a využít budoucí vnitřní rozkoly na Západě, jak to udělat lépe než ohrozit „mírové síly“ NATO na Ukrajině, nikoliv na území NATO, a tudíž se na ně nevztahuje článek 5 NATO? V myslích západních jestřábů, kteří varují před údajnou budoucí ruskou hrozbou „otestovat odhodlání NATO“ v pobaltských státech, je buď hluboká kognitivní disonance, nebo hluboká neupřímnost.

Za těchto okolností se zdá být zřejmé, že k tomu, aby evropské vlády a jejich vojenští velitelé s takovým návrhem byť jen v zásadě souhlasili, by od Trumpovy administrativy vyžadovali neprůstřelné a veřejné záruky, že americká armáda zasáhne plnou silou na záchranu jejich „mírových sil“, pokud by se skutečně staly terčem ruského útoku.

To by do značné míry znamenalo závazek vůči Ukrajině a potenciální válce s Ruskem, kterému se Trump a přední členové jeho týmu rozhodně snaží vyhnout.

Tyto faktory nejsou nijak nejasné nebo těžko pochopitelné. I kdyby šlo jen o zkušební balonek, je viditelně plný děr, a skutečnost, že mohl být vznesen i několik metrů nad zem, je proto znepokojující. Vznik této myšlenky naznačuje, že Trump a zúčastněné evropské vlády dostaly od svých poradců velmi nepřesné informace o základních ruských postojích. To svědčí buď o mimořádně špatných zpravodajských informacích, nebo na druhé straně o tom, že dotyční poradci se záměrně chystají zničit mírové urovnání. Pokud ano, pak nejsou žádnými přáteli Ukrajiny; vše totiž nasvědčuje tomu, že čím déle bude tato válka trvat, tím horší bude postavení Ukrajiny.

 

Celý článek v anglickém originále ZDE

 

 

0
Vytisknout
1728

Diskuse

Obsah vydání | 20. 12. 2024