Člověkem vytvořené sněhové bouře v Antarktidě "by mohly zachránit města jako New York před zaplavením"

19. 7. 2019

čas čtení 4 minuty
 

Umělé rozprašování bilionů tun sněhu nad západní Antarktidou by mohlo zastavit rozpad tamějšího pevninského ledového příkrovu a zachránit pobřežní města, jako je New York, po celém světě před zatopením v důsledku globálního oteplování.

Tento obří geoinženýrský projekt by vyžadoval energii z nejméně 12 000 větrných turbin, pro obří pumpy pro mořskou vodu a pro sněhová děla. Projekt by zničil jedinečnou přírodní rezervaci. Vědci jeho realizaci nutně nedoporučují, avšak je to jediná možnost, jak zachránit pobřežní světové metropole jako New York před zatopením.

 

Primárním imperativem je zastavit spalování fosilních paliv. Jedině tak bude možno zabránit obrovskému zvýšení hladin moří, varují vědci. Avšak uhlíkové emise, které už byly do současnosti vypuštěny do ovzduší, zřejmě znamenají už likvidaci pevninského ledového příkrovu v západní Antarktidě.

Už i předchozí studie došly k závěru, že zrychlující se tání ledového příkrovu v Antarktidě nelze zastavit pouhým snížením emisí uhlíku. Znamená to, že v nadcházejících staletích stoupnou hladiny moří o tři metry. To znamená, že velké světové metropole, od New Yorku přes Kalkatu až po Šanghaj budou pod hladinou moře.

"Jako vědci si myslíme, že je naší povinností informovat společnoset o všech potenciálních alternativách ve snaze vyřešit blížící se problémy," konstatoval profesor Anders Levermann z Postupimského ústavu pro studium dopadu klimatických změn, který realizoval tento výzkum.

"I když se to může zdát neuvěřitelné, lidstvo možná bude muset realizovat toto bezprecedentní úsilí."

"Byl by to gigantický projekt," konstatoval Levermann, i když by náklady byly nižší než opuštění jen jediného města, jako je New York. "Je na společnosti, aby učinila tuto volbu."

"I když splníme podmínky pařížské dohody (zvýšení globální teploty o 2 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovým věkem), dojde k zvýšení hladin moří o pět metrů," řekl Levermann. "Myslím, že lidi si dosud řádně neuvědomili, co to znamená. Buď lidé budou muset tato města opustit, anebo budou žít za zdí, za níž budou jim nad hlavou světové oceány, jako Damoklův meč."

Led v západní Antarktidě taje v důsledku teplejší vody v oceánech, která ho zezpodu u břehů rozpouští. Kdyby se pumpovala voda z moře, a rozprašovala zeshora na ledovou pokrávku, to by nahradilo tající led a pokrývka by znovu ztloustla. To by přitlačilo ledovou pokrývku k zemi a stabilizovalo by ji to.

Výzkum, publikovaný v časopise Science Advances, https://advances.sciencemag.org/content/5/7/eaaw4132 použil počítačového modelování ke zjištění kolik vody by se muselo vypumpovat z oceánů a rozprášit na povrch ledové pokrývky v západní Antarktidě, aby bylo dosaženo této stabilizace.

Výsledek je 7,4 bilionů tun, neboli asi 7400 krychlových kilometrů mořské vody, během deseti let. K vypumpování mořské vody by bylo zapotřebí 12 000 silných větrníků, produkujících energii, ale ještě další energie by bylo zapotřebí k ohřívání vody v trubkách, aby nezmrzla, a k její desalinizaci.

Výzkum neurčil, kolik by projekt stál. Avšak Levermann uvádí, že největší čerpadlo na světě, v Novém Orleansu, stálo asi 600 milionů dolarů a projekt v Antarktidě by jich potřeboval asi devadesát. Avšak výstavba hrází proti zvyšujícím se hladinám moří by byla levnější, pokud by se zvyšování hladin moří zpomalilo.

Výše citovaná studie nezohledňuje další oteplování moří a atmosféry a vědci varují, že umělé posilování ledové pokrývky západní Antarktidy rozprašováním sněhu by bylo k ničemu, pokud bude světová teplota dále stoupat. Hlavním nástrojem k zastavení globálního oteplování zůstává důrazné snížení emisí uhlíku.


Podrobnosti v angličtině ZDE

 



0
Vytisknout
6986

Diskuse

Obsah vydání | 23. 7. 2019