Potenciál současných Američanek

22. 7. 2019 / Pavlína Antošová

Foto: Meryl Streep

Politický komentář z uplynulých let Trumpova prezidentského mandátu upozornil na zdroj mnoha paradoxů, spojených s byznysmenem-miliardářem a politickým nováčkem v jedné osobě: I v prezidentské funkci dál usiluje o úplné zničení konkurence. Svou obchodnickou rutinu prostě mechanicky převedl do politiky, přičemž mu uniká, že politická praxe je v západních zemích založena na diskusi.

Takový zlozvyk se u Trumpa ještě posiluje narcistní povahou. A tak nynější nemístný představitel své země často nevychází z údivu, zvlášť když se zpětného úderu dočká od žen. K čemuž nedochází vysloveně často; ale když už, pak taková výměna přiláká celonárodní (a nezřídka i mezinárodní) pozornost.


Své o tom ví slavná a obdivovaná Meryl Streep. V roce 2017 při přebírání Zlatého glóbu za celoživotní herecké výkony vystoupila na obranu hendikepovaného reportéra, jehož se Trump pokusil zesměšnit. Ve svém velmi emotivním projevu ostudného držitele moci ani jednou nejmenovala. Později – už s humorem – opět zareagovala poté, co ji Trump označil za velmi přeceňovanou herečku.

Foto: Lisa Murkowski

V létě téhož roku se do politického klání pustila také Lisa Murkowski – republikánská kongresmanka z Aljašky. Poté, co hlasovala proti dalšímu omezování zdravotní péče, se dočkala v podstatě osočení ze zrady vůči své politické straně. Hned nato začal Trump vyhrožovat sankcemi proti jejímu domovskému státu. Když si pak celkem rychle uvědomil, že štěká u špatného stromu, bylo už pozdě. Murkowski proti němu tvrdě vystartovala a u aljašských politiků, které tou dobou podporoval, pohrozila zastavením postupu. Škoda jen, že tento incident zahraničním sdělovacím prostředkům z velké části unikl. Po nanejvýš rozpačitém dojmu, který v obamovských časech zanechala Sarah Palin – uchazečka o republikánskou prezidentskou nominaci, rovněž z nejsevernějšího státu USA – by se byl předsudek o „křupankách z Aljašky“ mohl korigovat.

Foto: The Squad

A v naší nejžhavější současnosti spustila odvetné protitrumpovské tažení takzvaná demokratická úderka (Squad) – čtyři kongresmanky opoziční politické strany, jež reprezentují každá jinou část USA: Ayanna Presley z Massachusetts (Afroameričanka), Ilhan Omar z Minnesoty (se smíšeným arabsko-africkým původem; ta jediná se narodila mimo USA, konkrétně v Somálsku), Alexandria Ocasio-Cortez (po rodičích Portorikánka) a Rashida Tlaib z Michiganu (s palestinskými kořeny). Poté, co své šéfce Nancy Pelosi oponovaly kvůli zamýšlené tvrdší ochraně jižních hranic, Trump opět ukázal, jak se ke svým názorovým rivalkám chová: Pokud je totiž vystaven ženské opozici, přenáší se jeho agresivita ze sexuálního obtěžování do diskriminačních výpadů. Než čtyři ženy z úderky vyzval, aby táhly, odkud přišly, nařkl je z nenávisti k vlastní zemi. O pár hodin později se na jejich tiskové konferenci dočkal (s výjimkou jediného vulgarismu v jeho citovaném výroku) slušných, ale rázných odpovědí: Například titulu „okupant Bílého domu;“ připomínky, že podle tvrdě vydobyté zásady patří Spojené státy všem svým občanům; kritiky za rozdělování uprchlických rodin; a samozřejmě odkazu na svůj volební slogan o tom, že Americe je potřeba navrátit její velkolepost. Pozorovatelé z řad novinářů sice zdůrazňují, že názorová diskrepance uvnitř Demokratické strany se bude dál prohlubovat, ale shodují se také na předpokladu, že z okamžitého hlediska Trump demokratickou šéfku s úderkou sblížil.

Foto: Sonia Sotomayor, Elena Kagan a Ruth Bader Ginsburg

I kdyby čerstvý incident přispěl k Trumpovu odvolání (což si dosud lze těžko představit), nebylo by vyhráno. Do prezidentského úřadu by byl automaticky dosazen viceprezident Mike Pence – konzervativec ze Středozápadu, vyznačující se primitivní homofobií. Své postoje ukázal roku 2015 coby někdejší guvernér státu Indiana – území, jež kvůli diskriminačnímu zákonu ke svému překvapení vystavil obchodnímu bojkotu. Na federální úrovni mu v téže době připravila nepříjemné chvilky právnička Ruth Bader Ginsburg, když debatu o rovnosti sňatků posunula do finále: Uvedla, že už neplatí staletý model, podle něhož se jednalo o svazek nadřazeného muže a podřízené ženy. S narovnáváním lidských práv jí následně pomohly i její kolegyně Sonia Sotomayor a Elena Kagan.

Nynější Spojené státy si zaslouží uznání také za skutečnost, že se v nich po minulých prezidentských volbách nevzedmuly militantní feministické aktivity na podporu Trumpovy soupeřky. (Přinejmenším se neprojevila žádná aktivita tohoto typu, jež by zanechala stopy). Hillary Clinton sice u řadových voličů o dva milióny hlasů vyhrála, ale domnívám se, že případná snaha zaštítit ji v ženském hnutí by už byla přehnaná. A tím spíš, ať už se v nejbližší době vývoj americké politiky pohne kterýmkoli směrem, budou Trump a Pence svou omezeností mobilizovat nejlepší schopnosti veřejně činných Američanek.

Přitom by se uvedených devět žen určitě neshodlo ve všech bodech; například Lisa Murkowski sňatkovou rovnost nepodporuje. Ale všechny se blýskly vysokou kulturou vystupování. A kdo ví, jestli právě ženské intervence proti Trumpovi a Pencovi nakonec na miskách vah nerozhodnou. Dámy, za vaši chytrost, Váš vtip a Vaši neústupnou kuráž Vám patří obrovský dík. Jste úžasné.

0
Vytisknout
2897

Diskuse

Obsah vydání | 25. 7. 2019