Jde o hodně: Probíhají razantní geopolitické a hospodářské změny třicet let po ukončení studené války

22. 7. 2019

čas čtení 3 minuty

 
Části se pohybují rychle, jsme v období změn a rozpadu. Budoucnost prostě nebude jen upravenou verzí minulosti, píše Simon Fraser, náměstek ředitele britské výzkumné instituce Chatham House.

Geopolitické 21. století začalo v roce 1999 v Seattle protestem proti Světové obchodní organizaci (WTO). V roce 2001 vstoupila Čína do Světové obchodní organizcae a to bylo strategicky důležitější než útok z 11. září. Finanční krize z roku 2008 byla definujícím a určujícím okamžikem. Další kontury se objevily r. 2016 s Trumpem a s brexitem.

 

Dochází k hlubokým strukturním změnám. Čínská politická a hospodářská moc tlačí proti rozčileným Spojeným státům. Demografický růst Indie a Afriky změní svět. Evropa je v relativním úpadku a Rusko se stalo oportunistickým destabilizátorem. Autoritářství je na vzestupu.

Ekonomická globalizace pokračuje a přináší obrovský prospěch - ale mnoho rozvinutých ekonomik jej už nechce sdílet. Technologie mění to, jak obchodujeme, pracujeme i žijeme - vytváří nejistotu ohledně pracovních příležitostí i konkurenceschopnosti. Dopad globálního oteplování je urgentní.

Toto všechno polarizuje politiku v bohatých demokraciích: už přestalo fungovat pevné kyvadlo od centristické levice k centristické pravici. Podvratná hnutí nabízejí různé druhy populismu a nacionalismu. Globální oteplování mobilizuje mladé lidi.

Systém mezinárodních vztahů je oslaben. Globální instituce nefungují dostatečně efektivně a nejsou reprezentativní. "Západní" demokracie spolu navzájem stále více nesouhlasí a už nerozhodují. Struktury vytvořené pro dvacáté století, jako je EU nebo NATO, jsou oslabeny tlaky rozcházejících se zájmů členských zemí.

V mezinárodní hospodářské politice narazil multilaterální liberalismus na zeď skepse a nacionalistického ochranářsetví. Předpisy pro obchody a regulační opatření jen těžko drží krok s novými výzvami a novým chováním, vzniklým pod vlivem technologie. Je zapotřebí nových modelů.

K nejvíce ohromujícím změnám dochází v Americe. To, co se tam děje, není jen důsledkem jediného muže. Trump odráží a zvětšuje změnu v prioritách: od Evropy k Asii, od vedení mezinárodní scény po čistě národní zájem. I kdyby Trump napřesrok prohrál, USA se už nevrátí k tomu, co bývaly.

Ústřední geostrategickou otázkou je jasně vztah USA k Číně. Ekonomická a politická konfrontace je nevyhnutelná, ale konflikt ne. Úkolem pro ostatní je, jak získat na toto soupeření vliv a vytvořit bezpečnost v nové bipolární éře.

Evropská unie je v mnoha otázkách rozhádaná a nemá jasnou strategii. Jejím zájmem je spolupracovat s USA na novém vztahu k Číně, ale tomu brání transatlantické nepřátelství a Trump o to nemá zájem.

V Británii bude brexit dominovat národnímu životu po dlouhá léta. Je to špatný nápad v nevhodnou dobu a oslabí schopnost Británie ovlivňovat události a mít jakýkoliv vliv na USA, Čínu a Evropskou unii. Hlavním geostrategickým důsledkem bude slabší Evropská unie.

Jde o hodně. Naše demokracie, zakořeněné v kapitalismu, založeném na zákonnosti, jsou nejlepšími společnostmi v lidské historii. Musíme být pozitivní, inovativní a jednotní při podpoře svých úspěchů a svých hodnot. A potřebujeme vedoucí politiky, kteří chápou, co jsou tyto hodnoty.  


0
Vytisknout
8018

Diskuse

Obsah vydání | 25. 7. 2019