Jak vypadá menšinové vládnutí?
16. 10. 2025
/
Jiří Hlavenka
čas čtení
3 minuty
Když tu všude čtu, že "pfff to by zas byla opoziční smlouva, to už jsme tu měli, děkuju nechcu", tak je čas na vzdělávací okénko. Opoziční smlouva z devadesátek nebyla žádnou skutečnou menšinovou vládou. Byla to vlastně tvrdá koalice, kde si hlavní strany rozdělily kořist, tak jako když si dva banditi po bitvě rozdělí území: tady kradeš ty a tady já. Právem to vzbudilo odpor a nechuť si to zopáknout - protože to byl čistý podvod a ne menšinové vládnutí.
Menšinové vlády jsou ve světě docela časté, například v Dánsku je to typická forma vlády, naopak většinová je výjímečná. Časté je to i v dalších severských zemí. A nyní, jak to vypadá, když je to funkční...
1) Nastane situace, kdy není možné sestavit férovou většinovou vládu, ve které by nebyly mezi jednotlivými aktéry zcela nekompatibilní názory na politiku, kde jsou rozpory evidentní a obrovské. Patová situace.
2) (Obvykle) vítěz voleb tak dostane šanci sestavit vládu, která buď bude jednobarevná nebo to může být i menšinová koalice, ale vnitřně dobře kompatibilní. Nemůže se vymlouvat na koaliční partnery, má plnou zodpovědnost.
3) A nyní to důležité. Ostatní strany, které mají v parlamentu většinu, této vládě dají důvěru s VYTYČENÍM ČERVENÝCH LINIÍ. Ale jinak nic. Tedy, jinými slovy: "tohle neprovedete a tohle nepřekročíte, ale jinak si dělejte to co jste slíbili voličům; pokud se pokusíte překročit tyhle hranice, tak vám v tom jednak zabráníme a jednak vás sundáme, protože jste nedodrželi dohodu".
4) Znamená to, že ostatní strany jsou nadále jasně opoziční. Nemají žádný podíl na moci, a mají svobodu kritizovat vládu jak se jim zlíbí. Ale pokud ona nepřekročí červené linie, nesundají ji - nepodlehnou tomu pokušení, že ji můžou kdykoli prohlasovat nedůvěru.
5) U konkrétních hlasování se vytváří ad hoc většina, tedy případ od případu. To vypadá docela divoce, ale v zemi se slušou politickou kulturou to je funkční: všichni chápou, že je vždy lepší dospět k dohodě, než se zabejčit a neprosadit vůbec nic, všecko zablokovat a vyobstruovat.
6) Součástí této politické kultury je, že například pro tvorbu zákonů je právě klíčová parlamentní práce, kde poslankyně a poslanci "napříč" ve výborech diskutují chystaná znění a hledají právě tu většinovou dohodu. Ve výsledku - opět případ Dánska - se tohle ukazuje jako velmi funkční, žádná "válcovací mašina", ale hledání a nalézání dohody. Přes to, že v Dánsku je jedna menšinová vláda za druhou, dochází k vládním krizím a pádám vlády vzácně. Pro zajímavost, v dánském parlamentu (Folketingu) momentálně sedí 12 stran! Všechny kandidovaly přímo.
Ano, pokud si říkáte, "tak tohle by u nás fakt nefungovalo", máte nejspíš pravdu. Ale byl by to aspoň takový hezký test, zda jsme už dostatečně pokročili ke slušnému světu, nebo ještě ne.
Poznámka: obrázek je čistě ilustrační
692
Diskuse