Evropa usiluje o účinnou reakci na útoky bezpilotních letounů

6. 10. 2025

Evropští lídři se setkali v Kodani pod oblohou po stresu způsobeném sedmidenní vlnou dronů z minulého týdne přísně střeženou vojenskými, bezpečnostními složkami a technologickými posilami ze zemí NATO, které byly vyslány speciálně pro tuto příležitost.

"Nedochází jen k hybridním útokům, v Evropě právě teď probíhá hybridní válka," varovala moderátorka, dánská premiérka Mette Frederiksen a dodala, že věří, že Evropa "podcenila, jak velkou hrozbou Rusko ve skutečnosti je".

"Potřebujeme posílit naši výrobu bezpilotních letounů, schopnosti proti dronům, a to zahrnuje vybudování evropské sítě opatření proti dronům, která mohou chránit a samozřejmě také neutralizovat vniknutí zvenčí," řekla Frederiksen po středečním summitu EU. Odhaduje, že blok musí být schopen se "totálně ubránit" nejpozději do roku 2030.

To je cílové datum v "dokumentu o rozsahu" Evropské komise, který byl zveřejněn před summitem a o kterém předseda Evropské rady Antonio Costa řekl, že na summitu získal "širokou podporu". Čtyři "vlajkové projekty", které Evropská komise navrhla a upřednostnila, zahrnují "Eastern Flank Watch", štít protivzdušné obrany, obranný vesmírný štít a "dronovou zeď".

Ale vzhledem ke zkušenostem z Polska a Dánska – a na letišti v Mnichově a v Belgii jen v posledních několika dnech – je obrana proti dronům v tuto chvíli skutečným hnacím motorem diskuse. Někteří experti však kritizují použití termínu "dronová zeď", protože to může v občanech vyvolat dojem, že existuje nějaký způsob, jak postavit téměř neproniknutelnou pevnost proti vzdušným vpádům.

Mezi těmito kritiky je i francouzský prezident Emmanuel Macron. "Jsem opatrný ohledně rychlých termínů," řekl. "Mají Evropané železné kopule nebo stěny z dronů? Věci jsou sofistikovanější a složitější."

Argument díry ve zdi

Daniel Hegedus z German Marshall Fund of the United States patří mezi ty, kteří nabádají k opatrnosti při přehnaných slibech ohledně dronové zdi. Hegedus nezpochybňuje, že evropské země musí usilovat a nakupovat schopnosti v boji proti dronům co nejrychleji. Ale, řekl DW, "je otázkou, zda je skutečně nejefektivnější cestou mít obrovský celoevropský program", jaký si možná představuje Evropská komise a některé členské státy. "Neexistují žádné neproniknutelné obranné mechanismy," řekl.

"Pokud se podíváme na nákladovou efektivitu tohoto úsilí... ve skutečnosti v obranném kontextu," řekl Hegedus, "pak bohužel musíme také dojít k závěru, že se všemi těmito zdroji by Evropa mohla ve skutečnosti vybudovat mnohem efektivnější odstrašující prostředek nebo může ovlivnit kalkulace nákladů a přínosů Ruska místo toho, aby masivně investovala do projektu, který přinese první plody nejdříve za dva nebo tři roky."

Aby bylo možné udělat obě tyto věci, Hegedus navrhuje zajistit, aby Moskva věděla, že pokračování této hybridní taktiky povede ke "krokům, které Rusko přijdou okamžitě a draho, budou stát vysokou cenu". Říká, že evropské země by měly reagovat na eskalaci hybridní války proti nim "dalšími dodávkami úderných zbraní dlouhého doletu na Ukrajinu, [aby] Ukrajinci měli okamžitě větší kapacity k provádění hlubokých úderů v Rusku".

Získat úžinu(y)

Další z doporučení Hegeduse pro omezení vpádů dronů by mohlo získat větší pozornost po pátečním vývoji v Dánsku a Švédsku. Rád by viděl, jak Dánsko a Švédsko, s podporou EU, dohlížejí na dánské úžiny mnohem agresivněji. Průlivy jsou kritickou vodní cestou spojující Baltské a Severní moře, kterou Rusko využívá k přepravě asi třetiny svého mořského vývozu ropy.

Na narychlo svolané tiskové konferenci v pátek brzy ráno zveřejnil ředitel dánské obranné zpravodajské služby Thomas Ahrenkiel první hodnocení národní hrozby ruského úsilí o hybridní válku. "Viděli jsme několik incidentů v dánských úžinách, kde byly vrtulníky dánského letectva a námořní plavidla zaměřeny sledovacími radary a fyzicky namířeny zbraněmi z ruských válečných lodí," řekl Ahrenkiel.

Tanker stínové flotily, který byl umístěn u dánského pobřeží počátkem minulého týdne a nyní je zadržen Francií, je také podezřelý z účasti na vlně bezpilotních letounů nasazené proti Dánsku. Později v pátek Švédsko navrhlo legislativu ke zvýšení bezpečnosti v Baltském moři rozšířením schopnosti své pobřežní stráže provádět námořní dohled.

Kyjev drží klíč

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl ve svém projevu po setkání s vedoucími představiteli EU v Kodani připraven přiložit ruku k dílu o evropském štítu. "Ukrajina může skutečně pomoci," řekl. "Žádná země v Evropě nemá více zkušeností s obranou proti dronům a raketám než Ukrajina."

Daniel Hegedus souhlasí, že toto je nejlepší cesta vpřed pro Evropu. "Nejlepším scénářem," řekl, "by bylo, kdyby Ukrajina zrušila kontrolu vývozu, alespoň v případě členských států EU," aby mohly být ukrajinské kapacity nakoupeny, přijaty a implementovány co nejdříve.

Obává se však, že "členské státy EU budou zataženy do dlouhé a povrchní diskuse o tomto tématu, aniž by skutečně zahájily iniciativu, pracovaly na její implementaci a začaly navyšovat své kapacity".

Drony, které nadále létají nad hlavami v Evropě, by měly být neustálou připomínkou toho, že na to není čas. Na otázku, co se mohou Evropané v tomto ohledu naučit od Ukrajiny, Mette Frederiksen odpověděla jedním slovem: "Všechno."

Zdroj v angličtině: ZDE