
Turecko odsuzuje izraelský plán na zdvojnásobení počtu obyvatel Golanských výšin
17. 12. 2024
Ankara varuje, že plán by „vážně podkopal“ úsilí o nastolení stability v Sýrii po pádu Bašára Asada
Turecko odsoudilo izraelský plán zdvojnásobit počet obyvatel žijících na okupovaných Golanských výšinách na jihozápadním okraji Sýrie jako pokus o „rozšíření svých hranic“, mezinárodní znepokojení nad izraelskými kroky v Sýrii po pádu Asadova režimu roste.
Izrael ukradl Sýrii během šestidenní války v roce 1967 přibližně dvě třetiny Golanských výšin. Minulý týden přesunul vojáky a obrněné síly do údajně demilitarizovaného nárazníkového pásma ještě dál do Sýrie, mimo území, které již okupuje.
Izrael uvedl, že nové pozice, které izraelské síly v Sýrii zaujaly, jsou „dočasným opatřením“, ale zdá se, že nedávná jeho prohlášení toto tvrzení zpochybňují.
Minulý týden Izrael uvedl, že izraelské jednotky zůstanou na svých nových pozicích přes zimu, zatímco v neděli premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že schválil plán na zdvojnásobení izraelského osídlení na okupovaných Golanských výšinách.
„Posílení Golanských výšin je posílením státu Izrael,“ uvedl Netanjahu v neděli večer v prohlášení, “a v této době je to obzvlášť důležité. Budeme je nadále držet, usilovat o jejich rozkvět a osídlení.“
Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení tento krok odsoudilo: „Toto rozhodnutí je novou etapou v izraelském cíli rozšířit své hranice prostřednictvím okupace. Tento krok Izraele je zdrojem vážného znepokojení, a to společně se vstupem Izraele do oblasti separace v rozporu s dohodou o stažení z roku 1974, jeho postupem do přilehlých oblastí a leteckými údery v Sýrii.“
Tento krok by „vážně podkopal“ úsilí o nastolení stability v Sýrii po pádu Bašára Asada, dodalo ministerstvo.
Izrael v roce 1981 prohlásil, že území anektoval. Většina zemí svrchovanost Izraele nad tímto územím neuznává, ačkoli Trumpova administrativa anexi v roce 2019 uznala. Na okupovaném území žije asi 50 000 lidí, z nichž polovina jsou židé a polovina drúzové, arabsky mluvící etnicko-náboženská menšina.
Příměří z roku 1974, které ukončilo jomkipurskou válku v roce 1973, stanovilo nárazníkovou zónu mezi Izraelem a Sýrií hlídanou OSN, aby se síly od sebe oddělily, přičemž tato dohoda se podle Netanjahua zhroutila s pádem Asada.
Izraelský plán zdvojnásobit počet obyvatel hlavní části okupovaných Golanských výšin v pondělí odsoudilo také Německo, jeden z nejbližších spojenců Izraele v Evropě, které Izrael vyzvalo, aby od tohoto plánu „upustil“.
Mluvčí německého ministerstva zahraničí Christian Wagner uvedl, že podle mezinárodního práva je „naprosto jasné, že tato oblast kontrolovaná Izraelem patří Sýrii, a že Izrael je tedy okupační mocností“.
Když islamisty vedené povstalecké síly minulý týden smetly Asada od moci, Netanjahu nařídil vojákům, aby se zmocnili demilitarizované zóny na Golanských výšinách. Izrael rovněž podnikl stovky úderů na Sýrii, jejichž cílem byly strategické vojenské objekty a zbraně, včetně chemických zbraní.
Wagner uvedl, že je „nyní, v této fázi politických otřesů v Sýrii, naprosto zásadní, aby všichni aktéři v regionu brali v úvahu územní celistvost Sýrie a nezpochybňovali ji“.
V projevu na pravidelné tiskové konferenci dodal, že situace je „složitá“ a že Izrael má zájem na tom, aby se zbraně Asadova režimu nedostaly do nesprávných rukou.
Zdůraznil však, že Německo „nyní vyzývá všechny aktéry v regionu ke zdrženlivosti“ a že válkou zničená „Sýrie je již příliš dlouho hříčkou cizích mocností“.
Egypt rovněž vyjádřil kategorický nesouhlas s rozhodnutím izraelské vlády rozšířit osady na okupované Golanské výšině a považuje tento krok za hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti syrského území.
Diskuse