K odpovědnosti za vraždu Kirillova se přihlásila ukrajinská bezpečnostní služba
17. 12. 2024
Úterní zabití vysokého ruského vojenského činitele Igora Kirillova v Moskvě bylo „speciální operací“ ukrajinské bezpečnostní služby SBU, uvedl zdroj z jejího okolí pro agentury AFP a Reuters.
„Likvidace generálporučíka Igora Kirillova, náčelníka vojsk radiační, chemické a biologické ochrany ruských ozbrojených sil, je speciální operací SBU,“ řekl zdroj tiskové kanceláři AFP.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv v úterý prohlásil, že ukrajinské vedení bude čelit bezprostřední pomstě za zabití vysoce postaveného ruského generála, uvedla agentura RIA. Opilec Medvěděv je známý různými extremistickými výroky.
Kirillovova vražda je nejnovějším ze série cílených útoků na ruské vojenské pracovníky a prokremelské činitele.
Význam jeho hodnosti a vlivu pravděpodobně způsobí otřes v ruských politických a vojenských elitách.
„Zabití generálporučíka bude pro mnohé šokem,“ řekl bývalý vysoký ruský obranný úředník, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity.
Bývalý úředník dodal, že další vysoce postavení představitelé obrany budou nyní pravděpodobně čelit zvýšeným bezpečnostním opatřením, která mohou zahrnovat nepřetržitou ochranu příslušníky ruských speciálních sil.
„To určitě způsobí rozruch,“ řekl bývalý úředník.
Šéf ruských jaderných obranných sil zahynul při výbuchu v Moskvě
Při výbuchu, který podle úředníků vyvolalo výbušné zařízení umístěné ve skútru, zahynul také Kirillovův asistent.
Ruští vyšetřovatelé zahájili vyšetřování obou úmrtí, uvedla mluvčí výboru Světlana Petrenko.
„Na místě pracují vyšetřovatelé, soudní znalci a operativní služby,“ uvedla v prohlášení. „Probíhají vyšetřovací a pátrací úkony s cílem zjistit všechny okolnosti tohoto trestného činu.“
Kirillov byl 16. prosince v nepřítomnosti odsouzen ukrajinským soudem za použití zakázaných chemických zbraní na Ukrajině během ruské vojenské operace na Ukrajině, která začala v únoru 2022.
Ukrajinská bezpečnostní služba SBU uvedla, že od února 2022 zaznamenala více než 4 800 případů použití chemických zbraní na bojišti, zejména bojových granátů K-1.
Donald Trump v pondělí naznačil, že by mohl zvrátit nedávné rozhodnutí Joea Bidena umožnit ukrajinským silám používat americké zbraně dlouhého doletu k úderům hlouběji na ruské území. Trump označil Bidenovo rozhodnutí za „hloupé“. Na otázku, zda by uvažoval o zrušení tohoto rozhodnutí, Trump odpověděl: „Možná bych to udělal. Myslím si, že to byla velmi hloupá věc.“ Bílý dům se ohradil a poznamenal, že rozhodnutí bylo učiněno po měsících úvah, které začaly ještě před volbami minulý měsíc. Mluvčí Bílého domu pro otázky národní bezpečnosti John Kirby řekl: „Mohu vás jen ujistit, že v rozhovorech, které jsme s nimi vedli od voleb a které jsme vedli na různých úrovních, jsme jim vysvětlili logiku, proč jsme to dělali, jak jsme o tom přemýšleli.“
Podle ukrajinské vojenské rozvědky a Pentagonu byli během bojů proti ukrajinským silám v ruském pohraničním regionu Kurskzabiti severokorejští vojáci. Jedná se o první hlášená úmrtí od doby, kdy USA a Ukrajina oznámily, že Severní Korea vyslala do Ruska 10 000 až 12 000 vojáků, aby mu pomohli v téměř tři roky trvající válce. Zpráva přišla v době, kdy Bílý dům uvedl, že se nyní domnívá, že severokorejští vojáci jsou na „frontové linii“ ruské války a „aktivně se zapojují do bojových operací“ proti Ukrajině.
Německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí uvedl, že jeho země bude pravděpodobně hrát roli při zajišťování budoucí dohody o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, ale že je příliš brzy na to, aby se dalo říci, jak by mírové síly mohly vypadat. „Pokud dojde k příměří, pak samozřejmě západní společenství, partneři z NATO, případně OSN a Evropská unie budou muset diskutovat o tom, jak takový mír, takové příměří zajistit,“ řekl. „A je zřejmé, že Německo jako největší evropská ekonomika by v tom hrálo roli.“ Zdůraznil, že je také třeba, aby bylo jasné, že Ukrajina i Rusko takový mandát přijímají, ale „v tuto chvíli je mnohem více otázek než odpovědí“.
Ruský vojenský soud v pondělí odsoudil 23letého Vasilije Žarkova k 19 letům vězení poté, co ho uznal vinným z vlastizrady, pokusu o sabotáž na strategické infrastruktuře a také z připojení se k teroristické skupině, informovala ruská média. Prokuratura uvedla, že Žarkov, zatčený v listopadu 2023, hovořil s představitelem zakázané jednotky Rusů bojujících za Ukrajinu, legie Svoboda Ruska, a jednal na její rozkaz, přičemž vstoupil na vojenskou základnu u Moskvy s plánem založit požár, ale místo toho byl zatčen.
Ukrajina vyzvala mezinárodní společenství, aby zakročilo proti ruské ropné flotile, která porušuje sankce, poté, co se v Černém moři potopil stárnoucí tanker a způsobil ekologickou katastrofu. Ruská nákladní loď Volgoneft-212 se v neděli během silné bouře u pobřeží okupovaného Krymu rozlomila napůl. Druhý tanker, Volgoneft-239, se dostal do potíží ve stejné oblasti. Nakonec najel na mělčinu poblíž přístavu Taman na jižním konci Kerčského průlivu.
Britský premiér Keir Starmer navštíví britské vojáky sloužící na ruských hranicích poté, co prohlásil, že Ukrajina bude potřebovat více finančních prostředků a schopností. Premiér hovořil na konferenci Společných expedičních sil (JEF) v Estonsku, kde se setkal s představiteli dalších pobaltských států. Na otázku, co by se ještě dalo udělat na podporu Ukrajiny, Starmer odpověděl: „Stále se zvyšuje poptávka po větších schopnostech. To je pochopitelné a Ukrajina potřebuje veškeré schopnosti, které může získat, takže si myslím, že jsme všichni vložili do Ukrajiny více schopností formou vybavení.“
Vysoce postavený ruský vojenský velitel prohlásil, že Rusko posiluje svůj balistický arzenál o nové strategické raketové systémy, plánuje odpaly s maximálním doletem a může zvýšit počet testů v reakci na rostoucí vnější hrozby. „Pokud jde o dolet, neexistuje místo, kam by naše rakety nedosáhly,“ citovala ruská státní tisková agentura RIA Sergeje Karakajeva, který řekl novinám ruského ministerstva obrany. Tvrdil, že Rusko vyvíjí nový mezikontinentální balistický raketový systém Osina. Vladimir Putin prohlásil, že Rusko brzy zahájí sériovou výrobu balistické rakety Orešník - zřejmě ustoupil od svých dřívějších návrhů, že se již vyrábí a že by mohla být znovu odpálena v době, kterou si Rusko zvolí. Rusko v listopadu zasáhlo Ukrajinu raketou Orešnik.
Diskuse