Válka mezi Izraelem a Gazou: Naděje na dohodu o příměří mezi Izraelem a Gazou rostou, úředníci vyjadřují opatrný optimismus

18. 12. 2024

Izraelský vyjednávací tým v Kataru; představitelé Hamásu, USA a arabských zemí naznačují, že dohoda může být na dosah

V úterý odcestoval izraelský vyjednávací tým do Kataru, zatímco zpráva agentury Reuters - kterou jeho úřad a Egypt popřely - uváděla, že premiér Benjamin Netanjahu plánuje odcestovat na jednání do Káhiry.

Místo toho Netanjahuův úřad uvedl, že si Netanjahu prohlédl nárazníkovou zónu uvnitř Sýrie, kterou nedávno ilegálně obsadily izraelské síly po pádu syrského prezidenta Bašára Asada a která podle něj zůstane v dohledné době pod izraelskou kontrolou.

Dva egyptské bezpečnostní zdroje však dodaly, že Netanjahu „v tuto chvíli“ v Káhiře není, ale že probíhá schůzka, na které se mají dořešit zbývající body - mezi nimi především požadavek Hamásu na záruky, že jakákoli okamžitá dohoda povede později k dohodě komplexní.

Ředitel CIA William Burns, klíčový americký vyjednavač, měl ve středu v Dauhá jednat s katarským premiérem šejkem Mohammedem bin Abdulrahmanem Al Thanim o překlenutí zbývajících rozdílů mezi Izraelem a Hamásem, uvedla agentura Reuters.

Hamás ve svém prohlášení uvedl, že dohoda je možná, pokud Izrael přestane klást nové podmínky. Palestinský představitel blízký zprostředkovatelským snahám uvedl, že jednání jsou vážná a diskutuje se o každém slově.

Posílení pocitu optimismu mluvčí Bílého domu John Kirby uvedl v rozhovoru pro Fox News: „Věříme - a Izraelci to řekli - že se blížíme a bezpochyby tomu věříme, ale zároveň jsme ve svém optimismu opatrní.“

Dodal však: „Už jsme v této situaci byli, když jsme nebyli schopni dostat to přes cílovou čáru.“


Vztahy mezi Sýrií a Erdoganovým Tureckem

Necelý týden poté, co svržený syrský prezident Bašár Asad uprchl do Moskvy, vyvěsili turečtí představitelé svou vlajku nad velvyslanectvím v Damašku. Zatímco mnoho okenic na palácové vile zůstalo zavřených, nad střechou velvyslanectví poprvé po 12 letech zavlály červenobílé půlměsíce.

Tomuto okamžiku předcházel několik dní předtím příjezd šéfa turecké špionáže Ibrahima Kalina do syrského hlavního města. V tomto období bezprostředně po konci Asadova režimu jel Kalin v černém sedanu řízeném vůdcem Haját Tahrír aš-Šám (HTS) Ahmedem aš-Šaráou, který měl na sobě civilní šaty, když Kalina šoféroval přeplněnými ulicemi. Šéf špionáže se pomodlil pod posvátnými oblouky umajjovské mešity a poté se vynořil před ohromenými davy, které se shromáždily, aby viděly prvního zahraničního hodnostáře, který navštívil nové syrské vedení.

Dareen Chalífa z neziskové organizace International Crisis Group popisuje Kalinovu návštěvu syrského hlavního města jako „vítězné kolečko“, z něhož Ankara vyšla jako hlavní příjemce výhod nové vlády v Damašku. Svržení Asada ospravedlnilo přístup Recepa Tayyipa Erdogana k Sýrii doma v Turecku, poskytlo Ankaře nové možnosti v mocenském boji v kurdských oblastech na severovýchodě země a zajistilo jí nový vliv při obnově Sýrie.

„Vztahy mezi HTS a Tureckem by se neměly přeceňovat, nejde o zprostředkovaný vztah, ale Turecko bylo chytré, že počkalo, až se věci urovnají, a pak se do toho pustilo naplno s Kalinovou návštěvou a také s dalšími vysoce postavenými lidmi,“ říká Chalífa.


Americké ministerstvo zahraničí čelí nové žalobě podané Palestinci a palestinskými Američany, kteří obviňují agenturu z toho, že záměrně obchází desítky let starý americký zákon o lidských právech a pokračuje ve financování izraelských vojenských jednotek obviněných z rozsáhlých zvěrstev na okupovaných palestinských územích.

Žaloba, která byla podána v úterý, je prvním případem, kdy oběti  porušování lidských práv napadají skutečnost, že ministerstvo zahraničí nikdy nesankcionovalo izraelskou bezpečnostní jednotku podle Leahyho zákona, zákona z 90. let minulého století, který zakazuje americkou vojenskou pomoc silám, jež jsou věrohodně zapleteny do hrubého porušování lidských práv.

Mezi žalobci je Amal Gaza, což je pseudonym učitelky matematiky z Gazy, která přišla o 20 členů rodiny; Šavan Džabarin, ředitel palestinské skupiny pro lidská práva Al-Haq, který prožil šest let svévolného zadržování na Západním břehu Jordánu; a Ahmed Moor, palestinský Američan, který má v Gaze příbuzné, kteří byli opakovaně vysídleni v důsledku pokračující izraelské ofenzívy. (Spolu s dalšími dvěma žalobci požadují soudní zásah, který by donutil USA dodržovat zákon.

Vzhledem k tomu, že počet mrtvých v Gaze se od října loňského roku údajně blíží 45 000 a humanitární pomoc na tomto území je značně omezena, představuje právní výzva pokus donutit administrativu k provedení zákona, který byl považován za účinnou pomoc USA při zastavení porušování lidských práv zahraničními vojenskými jednotkami ve Střední Americe, Kolumbii, Nepálu a dalších zemích.


Izrael zůstane na strategickém místě na hoře Hermon u syrských hranic, dokud se nenajde jiné řešení, uvedl premiér Benjamin Netanjahu.

Izraelské jednotky ilegálně obsadily horu Hermon, když se po pádu vlády syrského prezidenta Bašára Asada na začátku tohoto měsíce přesunuly do demilitarizované zóny mezi Sýrií a Izraelem okupovanými Golanskými výšinami.

Úředníci tento krok označili za omezené a dočasné opatření k zajištění bezpečnosti izraelských hranic, ale neuvedli, kdy by vojáci mohli být staženi, a ministr obrany Israel Katz minulý týden nařídil vojákům, aby se připravili zůstat na hoře Hermon i přes zimu.

Zdá se, že tempo rozhovorů, jejichž cílem je zajistit dohodu o příměří za rukojmí v Gaze, se zrychluje, přičemž obě strany tvrdí, že dohoda může být na dosah, možná už během několika dní.

Vysocí izraelští představitelé, zdroje z Hamásu a američtí a arabští představitelé vyjádřili optimismus, že dohoda o postupném propuštění přeživších rukojmích v Gaze výměnou za příměří a propuštění palestinských vězňů držených v izraelských věznicích může být blízko.

Předpokládá se, že v Gaze je stále drženo přibližně 60 žijících rukojmích, převážně izraelských a dvojí státní příslušnosti, a také těla 35 dalších osob z více než 240, které byly uneseny do Gazy během překvapivého útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023.

Mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že příměří mezi Tureckem a syrskými kurdskými silami podporovanými Spojenými státy (SDF) v okolí severosyrského města Manbidž bylo prodlouženo do konce tohoto týdne. Washington zprostředkoval původní příměří minulý týden po bojích, které vypukly na začátku tohoto měsíce, když povstalecké skupiny postupovaly na Damašek a svrhly vládu Bašára Asada.

Geir Pedersen, zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii, však varoval, že konflikt „neskončil“, a zdůraznil střety mezi Tureckem podporovanými a kurdskými skupinami.

Představitel agentury OSN pro uprchlíky uvedl, že v prvních šesti měsících roku 2025 se očekává návrat asi jednoho milionu syrských uprchlíků, přičemž tisíce lidí se již do země vrátily převážně z Turecka, Libanonu a Jordánska.

Izraelský ministr obrany Israel Katz prohlásil, že ozbrojené síly jeho země si zachovají „bezpečnostní kontrolu“ nad zničeným pásmem Gazy i po skončení války, přičemž izraelští vojáci budou moci nad tímto územím působit s „plnou volností“.

Od 7. října 2023 bylo při izraelských náletech na Gazu zabito nejméně 45 059 Palestinců a 107 041 jich bylo zraněno, uvedlo ve svém prohlášení ministerstvo zdravotnictví Gazy. Z toho 31 Palestinců bylo zabito a 79 zraněno v posledním 24hodinovém sledovaném období, uvedlo ministerstvo.

Bylo potvrzeno, že nejméně 10 lidí zahynulo při izraelském náletu na dům ve městě Gaza, který budovu zničil, zatímco dále na severu ve městě Bejt Lahíja bylo údajně zabito nejméně 15 lidí, kteří se ukrývali v domě.

Ahmed al-Sharaa, vůdce skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která svrhla Asada, během setkání s příslušníky menšinové drúzské komunity prohlásil, že všechny povstalecké frakce „budou rozpuštěny a bojovníci vycvičeni do řad ministerstva obrany“.