Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Konec jedné éry. O katastrofálním rozkladu dosavadního mezinárodního pořádku

21. 10. 2024

čas čtení 8 minut

"Dochází ke kolosálnímu přehlížení civilních obětí. Tyto válečné oběti by měly být mobilizačním faktorem pro to, co zbylo z mezinárodního společenství, aby skutečně začalo přemýšlet o tom, jak obnovit nový mezinárodní a další regionální řád. To je klíčový bod."

Moderátor, pořad Broadcasting House, BBC Radio 4, neděle 20. října 2024, 9 hodin:

Máte při poslechu zpráv pocit, že se děje všude všechno najednou? Ukrajina, Tchajwan, Rusko, Čína, Palestinci, Izraelci, Blízký východ a další konflikty. Všechny dnešní tyto globální konflikty mají něco společného, říká náš další host. Říká nám, že světový řád se mění - s oslabenými mezinárodními institucemi a polarizovanými Spojenými státy. Fiona Hillová je bývalá poradkyně Bílého domu, nyní vedoucí pracovnice Brookingsova institutu ve Washingtonu a rektorka Durhamské univerzity. Odpověděla mi na otázku, co se to proboha děje se světem?

Fiona Hill: No, jedná se o klasický rozklad mezinárodního řádu. Nacházíme se v období, kdy dochází k četným konfliktům právě proto, že se stávající systém rozpadl. Ztratili jsme v něj důvěru, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni, a tohle je jeden z těch momentů, kdy, upřímně řečeno, buď upadneme úplně do chaosu, takže je tu vlastně příležitost pro ostatní, aby vystoupili v koalici, pro menší mocnosti, upřímně řečeno, pokud je daná situace vhodně vyburcuje, aby se spojily a vytvořily koalici pro změnu.

Moderátor: Vidíme také, že se odděluje moc USA od Izraele? Izraelský premiér má pocit, že může postupovat bez podpory, ba dokonce proti vůli amerického prezidenta. Je tedy jednou z klíčových věcí, které je třeba pochopit, pokud vidíme, že se děje všechno všude najednou, že USA jsou slabé?

Fiona Hill: Myslím, že to je naprostá pravda. Naprosto. A jedním ze zdrojů této slabosti je, upřímně řečeno, to, co se děje právě teď, tedy americká prezidentská kampaň. Chci říct, že v roce 2016 jsme zažili pěkně děsnou kampaň, v roce 2020 zase, to všechno byl, upřímně řečeno, zmatek. V americké politice už nejlépe deset let panuje extrémní roztříštěnost voličstva, polarizace politických tříd mimořádně vysoká míra stranickosti a všichni ostatní toho využívají.

Moderátor: Takže ano. A pokud by si prezident Putin dokázal vymyslet atmosféru v USA více příznivou pro své cíle, dokázal by si vymyslet lepší?

Fiona Hill: Nedokázal. Tohle je pro něho nesmírně výhodné. Upřímně řečeno, ne, nemohl. Jsem si jistá, že on a mnozí další prostě jenom sedí a sledují, jak se Spojené státy vyřazují z boje. . Možná, že lidem je jedno, že Spojené státy ztratily vedoucí úlohu ve světě. Ale rozhodně to má vliv na všechny ty konflikty. Řekl bych, že jim dodala odvahu představa, že neexistuje možnost smysluplné intervence USA.

Moderátor: Takže můžeme říci, že se mění světový řád. Nic není navždy. Kdy řekneme, že zlomy, kterých jsme svědky, Blízký východ v plamenech. Čína praktikuje invazi na Tchaj-wan. Rusko tlačí na Západ, kdy říkáme, že začal tento pokus o vytvoření nového světového řádu?

Fiona Hill: No, vlastně by se dalo říci, že v mnoha ohledech se mnohé z toho datuje od osudového rozhodnutí Spojených států napadnout Irák v roce 2003. A to se většině lidí zdá být už dávno. Ale to vlastně změnilo pohled Ruska, rozhodně Vladimíra Putina, který byl samozřejmě už u moci.

Moderátor: Ale nedlouho před invazí do Iráku, Putin řekl, že by mohl vstoupit do NATO. Takže říkáte, že v podstatě tím, že se Západ choval jako koloniální velmoc, Británie a USA Moskvu obzvlášť vyděsily?

Fiona Hill: No, já říkám, že Spojené státy Moskvu vyděsily, protože Putin, to znamená, při vší úctě, ne vždycky myslí na Velkou Británii nebo na jiné, jakési spojence Spojených států. On se do značné míry soustřeďuje na Spojené státy. A jeho názor je, že pokud Spojeným státům projde, doslova, vražda, podle něj. a samozřejmě došlo k masovému odporu proti americké intervenci v Iráku, včetně mnoha spojenců Spojených států a na veřejné úrovni ve Velké Británii to také nebylo populární, když si vzpomenu na milion lidí demonstrujících v ulicích Londýna atd.

Moderátor: Ti ovšem byli ignorováni.

Fiona Hill: Ano, ale je to, co tady právě říkám, že to degraduje tu představu Spojených států, které používají uvážlivé vedení a vypadá to spíš tak, že Spojené státy, ten nový způsob, který jste formuloval, si nyní rozhodují, kam provedou invazi, samy. A Putin a mnozí jiní říkají dobře. Tak proč bychom měli být vůbec zdrženliví. To je porušení Charty OSN. A když se na tu Chartu OSN poukazuje, tak už tomu nebudeme věnovat pozornost, ale bodem obratu se opravdu stalo, když Putin a Rusko anektovali Krym v roce 2014. To je to první zásadní porušení celého řádu po druhé. světové válce. A to skutečně začíná dávat věci do pohybu. Takže myslím, že jsme tak trochu pozadu. My jsme už v takovém stavu, jak jste to správně popsal, je to v podstatě likvidace mezinárodního řádu a regionálních pořádků už nejméně deset let. A já bych řekla, že celkem už dvě desetiletí, vzhledem k té invazi do Iráku jako bodu obratu.

Moderátor: Takže vidíme snahu o vytvoření regionálních koalic. Vidíme, jak Izrael zcela ignoruje OSN. Jaké je řešení? Existuje nějaký světový vůdce, který by ho měl? Existuje někdo, koho byste nám doporučila, abychom si ho šli přečíst nebo poslechnout?

Fiona Hill: Podívejte, myslím, že jedním z řešení je překonat tyto volby ve Spojených státech. Jakmile budeme mít tak nějak jasno v tom, co se tady vlastně děje, tak bude řada dalších světových lídrů dělat spoustu rozhodnutí. Tady je příležitost pro Velkou Británii a pro další evropské země, které mají volby už za sebou, ale to vyžaduje docela obratnou diplomacii. Nebude to vůbec jednoduché.

Moderátor: Vrací se to zpět k Blízkému východu v tom smyslu, že je zde rozcestí, je zde moment, že ano, kdy Izrael může pokračovat sám a vypadá to, že si myslí, že může překreslit hranice tohoto regionu, nebo může zasáhnout mezinárodní svět a my zatím nevíme, co se stane.

Fiona Hill: Ne, ještě nevím, co se stane. Myslím, že to je přesně ten problém, kterému všichni čelíme. Vidíme, jak se věci vyvíjejí. A je tu jedna věc, kterou bychom podle mě měli také zdůraznit, a to je neúcta k lidskému životu, kterou v současné době vidíme ve všech těchto válkách. Jsme si gratulovali, před deseti lety nebo tak nějak, že žijeme v jedné z mírumilovnějších dob v historii lidstva. Nemyslím si, že to samé můžeme říct teď. Dochází ke kolosálnímu přehlížení civilních obětí. Tyto válečné oběti by měly být mobilizačním faktorem pro to, co zbylo z mezinárodního společenství, aby skutečně začalo přemýšlet o tom, jak obnovit nový mezinárodní a další regionální řád. To je klíčový bod. Jsme v něm právě teď. Rok 2024 je jednoznačně zlomovým obdobím po konci celého období, které nás pravděpodobně provázelo od konce studené války až do současnosti, až po to, co nás čeká v budoucnosti, pokud se někdo ptá, zda je čas jednat, ano, ten čas je nyní.

Zdroj v angličtině ZDE