Na severu Gazy byly v pondělí vyvražděny další desítky Palestinců; Izrael bombarduje i v Libanonu

21. 10. 2024

Russellová, bývalá vysoká poradkyně Joea Bidena, a McCainová, bývalá Bidenova velvyslankyně při agenturách OSN pro výživu a zemědělství v Římě, uvedli: „Potřebují jednoznačné bezpečnostní záruky k zajištění bezpečného operačního prostředí ... pravidla nasazení a jejich uplatňování v praxi v pásmu Gazy, na západním břehu Jordánu a v Libanonu musí odrážet povinnost a závazek IDF (Izraelských obranných sil) respektovat, chránit a usnadňovat humanitární akce."

Naléhavě apelovali na vytvoření účinného systému humanitárního oznamování, který by izraelská armáda „uznávala a podporovala“, a jako příklad uvedli úspěšné využití přestávek v bojích v jednotlivých oblastech, které umožnily očkování dětí proti dětské obrně v Gaze.

"Žádáme, aby byl tento systém důsledně uplatňován a usnadnil tak humanitární akce v širokém měřítku,“ napsali.

Spojené státy minulý týden uvedly, že sledují, aby akce jejich spojence Izraele na místě dokázaly, že na severu Gazy neprovádí „politiku hladovění“.

Výzva OSN přišla dva dny předtím, než USA sdělily Izraeli, že musí do 30 dnů podniknout kroky ke zlepšení humanitární situace v Gaze, jinak bude čelit možnému omezení americké vojenské pomoci.



Poté, co vypálili jeho rodinný dům v severní Gaze, izraelské jednotky oddělily Ramez al-Skafiho od jeho rodiny a zadržely ho. Podle jeho slov pro něj měli konkrétní úkol.

Třicetiletý Palestinec uvedl, že následujících 11 dní na začátku července byl posílán do jednoho domu za druhým ve své domovské čtvrti Šudža'ija a sledován izraelskými vojenskými dozorci. Podle jeho vyprávění, si z něj udělali živý štít proti nástražným výbušným systémům a ozbrojencům Hamásu.

„Snažil jsem se jejich návrhu vzdorovat, ale začali mě bít a důstojník mi řekl, že to není moje volba a že musím udělat, co chtějí,“ řekl Skafi. „Řekl mi, že mou prací bude prohledávat domy a sdělovat jim informace o majitelích domů. Po extrémním nátlaku mi nezbylo nic jiného.

„Druhý den mi řekli, abych šel na hlídku s izraelskými vojáky, a já jsem se velmi bál kvůli tankům přede mnou a letadlům na obloze nade mnou,“ pokračoval. „Když si [jeho dozorci] všimli mého strachu, ujistili mě: 'Vědí, že jsi s námi'.“

Izraelská armáda se omluvila za nedělní útok v jižním Libanonu, při kterém zahynuli tři libanonští vojáci, informovala agentura Associated Press

Armáda uvedla, že zasáhla nákladní automobil, který vjel do oblasti, kde předtím zasáhla nákladní automobil Hizballáhu převážející odpalovací zařízení a rakety. Armáda uvedla, že její vojáci nevěděli, že druhý kamion patří libanonské armádě.

Libanonská armáda se v minulosti do přeshraničních střetů mezi Izraelem a Hizballáhem, vlivnou šíitskou muslimskou politickou stranou a Íránem podporovanou ozbrojenou skupinou, nezapojovala.

Při izraelských útocích na severu Gazy zahynuly desítky Palestinců 

Palestinská tisková agentura Wafa informuje, že při dnešních útocích izraelských vojáků v severní části pásma Gazy bylo zabito nejméně 29 Palestinců včetně dětí.

Zdravotnické zdroje informovaly, že sedm lidí bylo zabito a zraněno v důsledku dělostřeleckého ostřelování zaměřeného na vysídlené osoby uvnitř školy v blízkosti bazénu Abu Rashid v táboře Jabalia...

Kromě toho bylo šest lidí včetně dětí zabito a další byli různě těžce zraněni při okupačním náletu, který byl zaměřen na shromáždění občanů, když se snažili doplnit pitnou vodu ve městě Džabalia.

V táboře Džabalia byli čtyři civilisté zabiti při náletu okupačního bezpilotního letounu na skupinu občanů poblíž nemocnice al-Yaman al-Saeed.

Džabalíja, největší z osmi historických uprchlických táborů v Gaze, se stala centrem obnoveného útoku izraelské armády na sever Gazy, která tvrdí, že se snaží zabránit přeskupení bojovníků Hamásu. Předpokládá se, že v Džabalíji jsou uvězněny desítky tisíc civilistů, jejichž podmínky se rychle zhoršují. Často se objevují zprávy o zabití palestinských civilistů při náletech, které způsobily rozsáhlou destrukci a srovnaly se zemí civilní infrastrukturu. Wafa dnes také informovala, že při izraelském bombardování ve městě Gaza zahynulo devět občanů a další tři lidé byli zabiti při bombardování, jehož terčem byla škola Ghazi Al-Shawa, v níž jsou ubytováni vysídlenci ve městě Bejt Hanún na severovýchodním okraji pásma.

Celá severní část Gazy je pod izraelským příkazem k evakuaci. Armáda nařídila obyvatelům, aby utíkali směrem k takzvané „humanitární zóně“ al-Mawasi, přestože byla terčem smrtících náletů a je silně přelidněná. IDF uvedla, že od dnešního rána opustilo Džabalíju „několik stovek“ obyvatel organizovanými cestami.

Izraelské nálety po celém Libanonu přinesly smrtelné zranění

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při izraelském náletu na hlavní východní město Baalbek zahynulo v pondělí šest lidí včetně jednoho dítěte. Státní Národní tisková agentura uvedla, že všech šest osob pocházelo z jedné rodiny.

Podle libanonského ministerstva zdravotnictví byli při izraelském útoku na město al-Charayib v jižním Libanonu zabiti čtyři lidé a čtyři další zraněni.

NNA uvedla, že čtyři izraelské nálety zasáhly jiholibanonské město Arabsalim a že cílem byly obytné čtvrti. Zpravodaj NNA uvedl, že izraelská vojenská letadla se zaměřila na město Chiam v oblasti Nabatieh v jižním Libanonu, kde provedla čtyři nálety.


Írán se písemně obrátil na dozorčí orgán OSN pro jaderné otázky, aby si oficiálně stěžoval na hrozící izraelský útok na jeho jaderná zařízení, a vyzval představitele OSN, aby Izrael varovali, že takový útok by byl nejen nezákonný, ale představoval by i porušení rezolucí OSN.

Mezinárodní úřad pro atomovou energii odpovědný za dohled nad íránským jaderným programem se ke krizi zatím příliš nevyjádřil a jeho vztahy s Teheránem jsou v poslední době napjaté.

Varování nastíněné íránským ministerstvem zahraničí přišlo v době, kdy nejmenované vojenské zdroje zesílily svá varování, že Írán bude usilovat o vybudování jaderné zbraně, pokud na jeho civilní jaderný program, na kterém trvá, zaútočí Izrael.

Výhrůžka, o níž informovaly Tasnim News, jeden z webů nejbližších Radě islámských revolučních gard, přichází poté, co 35 poslanců napsalo íránské komisi pro národní bezpečnost dopis, v němž naléhají na přehodnocení íránského náboženského odporu k jaderné bombě.

Mluvčí ministerstva zahraničí Ismail Baqaei však v reakci na spekulace médií zdůraznil, že Írán nemá v plánu měnit fatvu proti použití jaderných zbraní, kterou vydal nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí již v roce 2003. Fatva vychází z islámského učení stejně jako ze zahraniční politiky.

V Íránu je však únik amerických utajovaných dokumentů, v nichž se uvádí, jak by mohl být Írán napaden, vnímán buď jako snaha Bidenovy administrativy varovat Izrael před tak rozsáhlým útokem na Írán, nebo jako pokus přesvědčit Írán, aby ustoupil. Nálada v Teheránu je taková, že útok se blíží, a důvěra v ujištění USA, že íránská jaderná zařízení budou ušetřena, je nízká. Baqaei uvedl, že plánovaná odpověď Íránu na případný izraelský útok je již připravena.

Nedávnou výzvu k opuštění fatvy původně vedl íránský poslanec Mohammad Rezá Sabaghání, který řekl, že „pro zachování odstrašující schopnosti a zajištění národní bezpečnosti je schopnost vyvíjet jaderné zbraně nezbytná. Zatímco mít jaderné zbraně může Izrael, Írán musí o jaderné zbraně usilovat kvůli sebeobraně“.

V pondělí druhý poslanec Fathollah Tousi, který je členem parlamentní ekonomické komise, uvedl, že Írán má schopnost vyrobit jadernou bombu, ale rozhodnutí je na nejvyšším vůdci.

V Íránu si také všimli, že uniklé dokumenty nepřímo předpokládají, že Izrael má jadernou zbraň, což se v Teheránu všeobecně předpokládalo.

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí pokračoval ve svém regionálním turné, během něhož navštívil Bahrajn a Kuvajt v rámci své snahy vytvořit jednotnou frontu proti Izraeli a vysvětlit íránskou podporu tzv. osy odporu v Libanonu a Gaze.

Snažil se také získat ujištění, že státy Perského zálivu nebudou spolupracovat při případném izraelském útoku na Írán tím, že by umožnily využití svého vzdušného prostoru. Ministerstvo zahraničních věcí uvedlo: „Jsme si jisti, že země regionu, které chápou citlivost regionu a podmínky, nedovolí, aby byl jejich vzdušný prostor využit k útoku na islámskou zemi.“

Izraelský letištní úřad v pondělí odpoledne krátce zastavil vzlety a přistávání letů na hlavním letišti země - Ben Gurionově.

„V koordinaci s bezpečnostním systémem byly zastaveny přistání a vzlety na letišti,“ uvedl dříve letištní úřad v prohlášení bez dalších podrobností. Izraelská média informovala, že v blízkosti letiště byl spatřen podezřelý objekt, což však nebylo oficiálně potvrzeno. Provoz na letišti byl nyní obnoven.

Izraelská policie a zpravodajské služby prohlásily, že rozbily síť izraelských občanů, kteří poskytovali Íránu vojenské zpravodajské informace užitečné pro zaměřování raket a dostávali za to statisíce dolarů.

Vyšetřování tvrdilo, že síť byla aktivní přibližně dva roky, a podle zpráv v izraelském jsou podezřelí obviněni z fotografování a shromažďování informací o základnách a zařízeních IDF, včetně obranného velitelství Kirya v Tel Avivu a leteckých základen Nevatim a Ramat David.

Základna Nevatim se letos stala terčem obou íránských raketových útoků a Ramat David byl cílem útoků Hizballáhu. Podle pondělního prohlášení bylo sedm izraelských občanů zatčeno za shromažďování citlivých informací o základnách izraelských obranných sil a energetické infrastruktuře.

Podle listu Haaretz podezřelí údajně obdrželi stovky tisíc dolarů v hotovosti od ruských turistů a také v kryptoměnách. Tři z podezřelých byli zadrženi při fotografování citlivých míst na jihu Izraele a policie u nich objevila desítky dokumentů.

„Vyšetřování odhalilo, že podezřelí v průběhu více než dvou let provedli několik bezpečnostních misí pod vedením dvou íránských zpravodajských agentů známých jako „Alkhan“ a „Orkhan“. Členové sítě si byli vědomi, že jimi poskytované zpravodajské informace ohrožují národní bezpečnost a mohou napomoci nepřátelským raketovým útokům.

„Síť prováděla rozsáhlé průzkumné mise na základnách IDF po celé zemi, přičemž se zaměřovala na zařízení letectva a námořnictva, přístavy, umístění systému Iron Dome a energetickou infrastrukturu, jako je elektrárna Hadera. Tyto aktivity byly finančně kompenzovány platbami v celkové výši stovek tisíc dolarů, často zprostředkovanými prostřednictvím kryptoměn.

„Operace zahrnovala fotografování a dokumentování strategických míst, přičemž shromážděné údaje byly předávány íránským agentům. Členové sítě využívali moderní vybavení pořízené speciálně pro tyto úkoly pod íránským vedením.“

Zatčení měli údajně také za úkol shromažďovat zpravodajské informace o několika izraelských občanech na příkaz íránských agentů. To zahrnovalo provádění sledování cílových osob.

Někteří členové byli zadrženi, když se pokoušeli shromažďovat zpravodajské informace o izraelském občanovi, který pobýval v blízkosti jejich bydliště, přičemž bezpečnostní hodnocení naznačovalo možné íránské plány na poškození této osoby.

Nejnovější zatčení, která následují po předchozích nedávných zatčeních izraelských občanů za údajnou špionáž v Íránu, naznačují, že dobře rozvinuté zpravodajské operace Izraele zaměřené proti Íránu, Gaze a Hizballáhu nebyly jednosměrné, neboť Írán a jeho zmocněnci provádějí operace také v Izraeli.


Izraelské orgány stále brání humanitárním misím v přístupu do oblastí Gazy

Izraelské úřady stále brání humanitárním misím, aby se dostaly do oblastí na severu Gazy s důležitými zásobami včetně léků a potravin pro lidi v obležení, uvedl v pondělí vedoucí palestinské agentury OSN pro uprchlíky Unrwa.

Nemocnice byly zasaženy a jsou bez proudu, zatímco zranění lidé zůstávají bez péče, řekl Philippe Lazzarini na Twitteru.

„Zbývající přístřešky @Unrwa jsou tak přeplněné, že někteří vysídlenci jsou nyní nuceni žít na záchodech. Podle zpráv jsou lidé pokoušející se o útěk zabíjeni, jejich těla zůstávají na ulici. Odmítány jsou také mise na záchranu lidí zpod trosek,“ dodal.

#Gaza: Izraelské úřady nadále odpírají humanitárním misím dostat se na sever s důležitými zásobami včetně léků a potravin pro lidi v obležení.


Fabian Hinz, odborník na Blízký východ a raketový analytik z thinktanku International Institute for Strategic Studies, označil únik informací za „dosti škodlivý“, protože odhaluje dosud utajované izraelské zbraně a schopnosti.

Balistické střely Golden Horizon odpalované ze vzduchu nebyly nikdy předtím zveřejněny, a tak nejsou známy klíčové detaily, jejich dolet, nosnost a stupeň manévrovatelnosti za letu, uvedl.

Vzhledem k tomu, že by byly vypouštěny z velké vzdálenosti - pravděpodobně z nad iráckým vzdušným prostorem - „je obrana proti nim poměrně obtížná,“ řekl Hinz, zejména pro Írán, jehož systémy protivzdušné obrany nejsou považovány za zvlášť odolné.

Nebylo známo, že by Izrael vlastnil tajný dron dlouhého doletu, který se podle dokumentů používá k dálkovému průzkumu. Jeho stávající bezpilotní letouny Heron a Hermes jsou podle Hinze považovány za zranitelné vůči íránské detekci.

Monitorování ze strany USA je označováno za sofistikované, protože k pochopení vojenských pohybů zaznamenaných satelitními snímky a dalšími prostředky je zapotřebí vysoký stupeň porozumění. „Každý ví, že ke špionáži dochází. Ale když se ukáže, že země, nejbližší spojenec Izraele, veřejně špehuje [svého spojence], je to trapné.“


Německo vyzývá Izrael, aby „objasnil všechny incidenty“ týkající se Unifilu v Libanonu

Německo v pondělí požádalo Izrael, aby „objasnil všechny incidenty“ týkající se mírové mise OSN v Libanonu (Unifil), včetně údajného zničení pozorovací věže a plotu Unifilu.

Mírové síly OSN v neděli uvedly, že izraelský „armádní buldozer úmyslně zdemoloval“ pozorovací věž a plot OSN v jižním Libanonu.

Izrael zahájil v září pozemní a letecké útoky na Libanon s tím, že chce rozdrtit Hizballáh, mocnou politickou stranu a ozbrojenou skupinu.

Berlín vyjádřil „velké znepokojení“ nad posledním z řady incidentů, o nichž informovaly jednotky modrých přileb a které vyvolaly mezinárodní odsouzení.

Německá vláda očekává, že „izraelská strana objasní každý incident“ a zveřejní „výsledky vyšetřování tohoto konkrétního incidentu“, uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Kathrin Deschauerová. „Bezpečnost operace s mandátem Rady bezpečnosti OSN a jejího personálu nesmí být ohrožena,“ dodala.

Izraelský ministr zahraničí Israel Katz uvedl, že Izrael a jeho armáda nemají „v úmyslu“ mírovým silám ublížit.

Unifil v posledních týdnech několikrát obvinil Izrael z útoku na své členy.


Izraelské nálety na Libanon zasáhly pobočky banky napojené na Hizballáh

Izrael v pondělí brzy ráno provedl sérii leteckých úderů na jižní předměstí Bejrútu, jižní Libanon a údolí Bekaa, při nichž zasáhl budovy patřící bankovní instituci Al-Qard Al-Hassan, kterou provozuje Hizballáh.

Na jižních předměstích Bejrútu bylo provedeno nejméně 10 náletů, přičemž ve čtvrti Chiyah ve velkém Bejrútu se zřítila celá budova a do vzduchu se vznesl proud ohně. Zasažena byla také budova v blízkosti jediného libanonského komerčního letiště, přičemž videozáznamy ukazují, jak se z budovy valí kouř, zatímco nedaleko sedí na ranveji letadlo.

„Zasáhly prázdné budovy v obytných čtvrtích a zničily okolní čtvrti. Nebyla to vojenská centra ani sklady zbraní,“ uvedl Ma'an Khalil, starosta obce Ghobeiry na jižním předměstí Bejrútu.

Izrael před bombardováním vydal prostřednictvím Twitteru několik varování, v nichž označil budovy patřící společnosti Al-Qard Al-Hassan na jižním předměstí Bejrútu a v celém Libanonu a varoval lidi, aby se od těchto budov vzdálili alespoň na 500 metrů. Ulice z postižených oblastí byly brzy ucpané dopravou, protože lidé utíkali v očekávání izraelského bombardování.

Al-Qard Al-Hassan má pobočky po celém Libanonu, jen v samotném Bejrútu jich je 15.

Americký vyslanec Amos Hochstein v pondělí uvedl, že základem nového příměří bude rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která ukončila konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem v roce 2006, ale bude vyžadovat více než jen závazky bojujících stran.

„Závazek, který máme, je vyřešit tento konflikt na základě (rezoluce OSN) 1701, tak bude muset vypadat řešení,“ řekl Hochstein novinářům a dodal, že ‚pouhé zavázání se obou stran k rezoluci 1701 prostě nestačí‘ po letech slabého provádění.

Generální tajemník Ligy arabských států Ahmed Aboul Gheit v pondělí v Bejrútu prohlásil, že prioritou ligy je dosáhnout okamžitého příměří v Libanonu, a vyzval Izrael k urychlenému stažení ze všech libanonských území, která obsadil nebo na která vstoupil.

Aboul Gheit byl také dotázán, zda lze Hizballáh zničit, na což odpověděl: „Myšlenku nelze zničit.“


Americký ministr zahraničí Antony Blinken odletí v pondělí na Blízký východ, uvedlo ministerstvo zahraničí,  Washington usiluje o zahájení jednání o příměří, které by ukončilo válku v Gaze po smrti vůdce Hamásu Jahjá Sinvara.

Poslední cesta nejvyššího amerického diplomata do regionu, již jedenáctá od útoku palestinské militantní skupiny Hamás na Izrael 7. října 2023, který vyvolal válku v Gaze, přichází i v době, kdy Izrael zintenzivnil svou vojenskou kampaň v Gaze a v Libanonu proti milicím Hizballáhu, které jsou spojeny s Íránem.

Blinken bude s regionálními lídry diskutovat o důležitosti ukončení války v Gaze, o způsobech, jak vypracovat postkonfliktní plán pro palestinské území, a také o tom, jak dosáhnout diplomatického řešení konfliktu mezi Izraelem a Hizballáhem, uvedlo ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.

Cesta nejvyššího diplomata začne v Izraeli, uvedlo ministerstvo zahraničí, ale další přesné cíle cesty neuvedlo.

„V celém regionu bude ministr Blinken jednat o důležitosti ukončení války v Gaze, zajištění propuštění všech rukojmích a zmírnění utrpení palestinského lidu,“ uvedlo ministerstvo zahraničí v prohlášení.


Dočasný libanonský premiér Nadžíb Mikátí uvedl, že k rezoluci OSN č. 1701 neexistuje žádná alternativa, ale dodal, že by mohlo být dosaženo „nových dohod“ o jejím provádění, citovalo ho pondělní prohlášení jeho úřadu.