Netanjahu, ten brutální bezohledný, nečestný oportunista, bude bombardovat dál, ale jeho riziková strategie může zajít příliš daleko
23. 10. 2024
Nepříjemnou pravdou je, že Netanjahu, jeho krajně pravicoví spojenci a znepokojivě velký počet izraelských občanů bláhově věří, že vyhrávají válku, kterou Hamás zahájil 7. října loňského roku a kterou Izrael od té doby neúprosně a zločinně rozšiřuje. Sinvarovu smrt považují po nedávné sérii vysoce postavených atentátů za nejnovější ospravedlnění Netanjahuovy politiky ničení Gazy a Libanonu - i když se jim nakonec nevyhnutelně vymstí. Jeho další cíl? Írán.
Co si Netanjahu myslí? Snaží se o maximální sílu, dosah a vliv, částečně proto, aby se politicky ochránil. Izrael zintenzivnil vojenské operace v severní Gaze, přestože Hamás je bez vedení, dezorganizován a omezen na náhodné projevy odporu. Jako obvykle Netanjahu ignoruje mezinárodní kritiku vyplývající z vysokého počtu civilních obětí ve zdevastovaných místech, jako je Džabalíja. Proč? Protože zatímco nemá žádný ucelený plán pro „den poté“ v Gaze, Netanjahu se snaží maximalizovat izraelskou moc a vlastní pozici přede dnem, kdy se on, nikoli Joe Biden nebo kdokoli jiný, rozhodne přestat bombardovat.
Netanjahu odmítl doporučen izraelských vojenských velitelů i Američanů, že by Sinvarovo zabití mělo být využito k získání dohody o rukojmích, uvedl Haaretz. Deníku to řekl jeden z vysoce postavených izraelských vyjednavačů o rukojmích: „Do značné míry jsme v nezměněné situaci. Ta vražda nezpůsobila flexibilitu. Cíle války se nezměnily, pokud jde o ukončení vlády Hamásu. V důsledku toho se nezměnily ani rozkazy vydané obranným složkám.“ Ani na straně Hamásu nedošlo k žádnému posunu, uvedl vyjednavač.
Podobná izraelská neústupnost je patrná i v Libanonu, kde od zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha zesílily letecké útoky na Bejrút a další města a územní postup. V pondělí izraelské síly rozšířily v Libanonu své údery na nevojenské cíle.
Netanjahu na znamení svého pohrdání mírotvorci neváhá přenést svou válku na půdu OSN, a to jak politicky - minulý měsíc pronesl na Valném shromáždění ostudně útočný a bojovný projev -, tak vojensky, útoky na Unifil, síly OSN v Libanonu. Mírové jednotky byly zraněny. Zasažena byla i libanonská armáda, další nebojová síla.
Amos Hochstein, mírový vyslanec USA, který v pondělí přijel do Bejrútu, prosazuje příměří na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1701, která stanovila dělící čáru mezi oběma stranami libanonské války v roce 2006. Hovoří se o vytvoření nových mezinárodních sil k zajištění izraelsko-libanonské hranice. Mezitím prý Izrael požaduje právo v budoucnu znovu zasáhnout v Libanonu, a to na zemi i ve vzduchu, kdykoli se bude cítit ohrožen.
Tyto požadavky jsou pro jakýkoli suverénní stát, byť oslabený, nepřijatelné. Odrážejí však celkový přístup izraelského vůdce. Stejně jako v Gaze, tak i v Libanonu. Netanjahu, který ví, že nemůže donekonečna odolávat mezinárodnímu tlaku, má zřejmě v úmyslu vojensky a organizačně co nejvíce poškodit Hizballáh, dokud to jde, a získat co nejvíce území do doby, než budou ukončeny nepřátelské akce za výhodných podmínek, nejlépe jím diktovaných.
Je nemožné nelitovat Antonyho Blinkena, amerického ministra zahraničí. Ve snaze naplnit Bidenovo blouznivé přesvědčení, že Sinvarovo zabití je příležitostí, a nikoli dalším milníkem na cestě do pekel, dostal Blinken příkaz, aby tento týden podnikl další kolo toho, čemu Američané zábavně říkají blízkovýchodní mírotvorba. Do Tel Avivu dnes dorazil v době, kdy se rozezněly letecké sirény a Hizballáh prohlásil, že město bombardoval.
Ale Blinken nenabízí žádné klacky, jen mrkev - a Netanjahu je masožravec. Pro Netanjahua rozhovory s Blinkenem znamenají, že si vyslechne, co mu ten chce říct, souhlasí s tím, že je to dobrý nápad, a pak bez ohledu na to pokračuje ve vraždění, jakmile se k němu návštěvník otočí zády.
Kontrola reality číslo jedna: hlavním cílem Blinkenovy cesty není Gaza nebo dokonce Libanon. Jde o omezení cílů, ničivé síly a eskalačního, možná i jaderného šílenství chystaného odvetného úderu Izraele proti Íránu - po balistickém útoku Teheránu na začátku tohoto měsíce. Kontrola reality číslo dvě: Blinken i Netanjahu vědí, že Biden se před americkými volbami 5. listopadu vážně nepokusí Izrael zkrotit. Nedojde k žádnému omezení zbrojení ani k trestním sankcím, které by mohly demokratům ubrat hlasy.
Biden se nyní nejvíce obává výbušné, nekontrolovatelné konfrontace mezi Íránem a Izraelem, která by tento nebo příští týden vtáhla americké síly do další blízkovýchodní bažiny těsně předtím, než si voliči vyberou mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem. Americké volby jsou pro Netanjahua skutečným horizontem. To je to, k čemu vzhlíží. To je důvod, proč si bez kontroly bude i nadále dělat, co se mu zlíbí, a co víc, jak v Gaze, tak v Libanonu, a to přinejmenším po dobu příštích dvou týdnů.
Pokud zvítězí Harrisová, budou mít USA možná lepší pozici pro nastolení podmínek, vzhledem k tomu, že Harrisová údajně silně vnímá humanitární náklady války - i když k tomu bude zapotřebí politické vůle, která v současnosti chybí. Pokud zvítězí Trump, podobně smýšlející tvrdý pravičák a protipalestinský jestřáb, Netanjahu bude moci své žetony zpeněžit, kdy se mu zachce, a ze své současné silné pozice trvat na načasování, podmínkách a podobě jakéhokoli příměří a následného dlouhodobějšího urovnání.
Diskuse