Nejméně tři izraelské nálety v jižním Bejrútu

23. 10. 2024

Izraelská armáda potvrdila zabití Hashema Safieddineho, vysokého představitele Hizballáhu, který je považován za nejpravděpodobnějšího kandidáta na místo Hasana Nasralláha jako nejvyššího vůdce této šíitské muslimské militantní islamistické organizace po Nasralláhově zavraždění minulý měsíc. V úterním prohlášení izraelská armáda uvedla, že Safieddine byl zabit při útoku v Bejrútu asi na začátku tohoto měsíce spolu s dalšími 25 veliteli Hizballáhu. Nejvyšší izraelský generál, generálporučík Herzi Halevi, varoval, že jeho země „zasáhne každého, kdo ohrožuje bezpečnost občanů Izraele“.

Podle oficiální libanonské tiskové agentury ANI byly v úterý večer cílem nejméně tří izraelských úderů jižní předměstí Bejrútu. Dva z těchto úderů zasáhly čtvrť Laylake v blízkosti stadionu, uvedla ANI. Údery přišly krátce poté, co izraelská armáda vydala nové varování před evakuací obyvatel konkrétních budov na jižním předměstí Bejrútu.

Podle ministerstva zdravotnictví bylo dříve v úterý při pondělním izraelském úderu poblíž hlavní bejrútské vládní nemocnice zabito nejméně 18 lidí, včetně čtyř dětí, a 60 osob bylo zraněno. Izraelská letadla zasáhla cíl Hizballáhu v blízkosti univerzitní nemocnice Rafíka Harírího v Bejrútu, ale nezaměřila se na nemocnici a ta nebyla úderem zasažena, uvedla v úterý izraelská armáda. Ředitel nemocnice Jihad Saadeh uvedl, že hlavní vládní zdravotnické zařízení v Bejrútu utrpělo škody v důsledku izraelského útoku v jeho blízkosti.

Při izraelských úderech na Libanon bylo za posledních 24 hodin zabito nejméně 63 lidí, čímž se celkový počet obětí zvýšil na 2 530, uvedla v úterý libanonská vláda. Dále uvedla, že od října 2023 bylo izraelskými údery na Libanon zraněno více než 11 800 osob.

Palestinci v izraelském obležení na severu Gazy „rychle vyčerpávají všechny dostupné prostředky pro své přežití“, varoval humanitární úřad OSN. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) obvinil Izrael, že odmítá jeho žádosti o dodání životně důležité pomoci na sever Gazy, stejně jako žádosti o pomoc při záchraně desítek lidí uvězněných pod svými zřícenými domy v oblasti Falúdža v uprchlickém táboře Džabalíja na severu země.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken přijel v úterý do Izraele, aby podpořil snahy o oživení zablokovaných jednání o příměří v Gaze. Při setkání s izraelským premiérem Blinken vyzval Benjamina Netanjahua, aby využil toho, že Izrael zabil vůdce Hamásu Jahjá Sinvara, a zajistil propuštění rukojmích z útoku ze 7. října a ukončení konfliktu v Gaze. Blinkenova návštěva Jordánska, původně plánovaná na středu, byla odložena. Americký ministr místo toho ve středu odcestuje do saúdskoarabského hlavního města Rijádu na jednání o normalizaci vztahů s Izraelem, uvedl americký představitel.

Blinkenovo setkání s Netanjahuem se uskutečnilo v době, kdy bylo potvrzeno, že dron Hizballáhu v sobotu zasáhl dům izraelského premiéra v přímořském městě Caesarea a způsobil na něm fyzické škody. Netanjahu se v té době v nemovitosti nenacházel.

Libanon bude potřebovat 250 milionů dolarů měsíčně na pomoc více než milionu lidí vysídlených v důsledku izraelských útoků, uvedl v úterý jeho ministr odpovědný za reakci na krizi před čtvrteční konferencí v Paříži, která má shromáždit podporu pro Libanon. Násir Jásin agentuře Reuters řekl, že vládní reakce, kterou pomáhají realizovat místní iniciativy a mezinárodní pomoc, pokrývá pouze 20 % potřeb 1,3 milionu lidí vyhnaných ze svých domovů a ukrývajících se ve veřejných budovách nebo u příbuzných.

Izrael zvažuje využití soukromých bezpečnostních kontraktorů - možná i veteránů britských speciálních jednotek - k doručování pomoci do Gazy, protože podmínky na severu pásma se dramaticky zhoršují.

FBI vyšetřuje únik dvojice přísně tajných zpravodajských dokumentů popisujících přípravy Izraele na odvetný úder proti Íránu, uvedl deník Washington Post. „FBI vyšetřuje údajný únik utajovaných dokumentů a úzce spolupracuje s našimi partnery na ministerstvu obrany a ve zpravodajské komunitě,“ uvedla FBI v prohlášení. „Vzhledem k tomu, že se jedná o probíhající vyšetřování, nemáme žádné další komentáře.“


Po více než roce bombardování se v Gaze, kde je obyvatelstvo zoufalé a ozbrojené gangy ovládají většinu toho, co zbylo z městských oblastí, zhroutily všechny formy práva a pořádku.

Hlavní překážkou dodávek pomoci jsou bezpečnostní hrozby, včetně hrozby útoku izraelských sil. Agentury pro pomoc se brání tomu, aby byly součástí militarizovaných konvojů, ať už státních nebo soukromých, protože se obávají, že se stanou terčem útoku jako účastníci konfliktu.

„Existuje důvod, proč humanitární organizace takto nefungují,“ řekl Jeremy Konyndyk, bývalý vysoký úředník pro pomoc v Bidenově administrativě, nyní prezident organizace Refugees International.

USA v době vrcholící „války proti terorismu“ občas experimentovaly s vojenskými dodavateli a tímto druhem militarizovaného poskytování pomoci a vždy to byla katastrofa.

Palestinci v izraelském obležení na severu Gazy „rychle vyčerpávají všechny dostupné prostředky pro své přežití“, varoval humanitární úřad OSN.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) rovněž obvinil Izrael, že odmítá jeho žádosti o dodávky životně důležité pomoci do severní Gazy.

Mluvčí OCHA Farhan Haq v úterý novinářům řekl, že izraelské úřady nadále odmítají žádosti o pomoc při záchraně desítek lidí uvězněných pod svými zřícenými domy v oblasti Falúdža v uprchlickém táboře Džabalíja na severu.

Mezi zamítnutými žádostmi jsou i plánované mise agentur OSN a jejich partnerů, jejichž cílem bylo doručit zásoby včetně krve, léků, potravinových balíčků a paliva do nemocnic a vodárenských zařízení, uvedl.

Začátkem tohoto měsíce USA varovaly Izrael, že musí do 30 dnů zvýšit množství humanitární pomoci, kterou do Gazy vpouští, jinak by mohl riskovat ztrátu přístupu k americkým finančním prostředkům na zbrojení.

Uvedly, že do Gazy se musí dostat nejméně 350 nákladních automobilů denně a Izrael musí zajistit další humanitární pauzy a zvýšenou bezpečnost humanitárních míst.

OCHA uvedla, že v neděli do Gazy vjelo 25 kamionů, v sobotu 25 a v pátek 65 kamionů.

Nejvyšší izraelský generál varoval, že jeho země „zasáhne každého, kdo ohrožuje bezpečnost izraelských občanů“ poté, co izraelská armáda potvrdila, že při leteckém útoku na Bejrút počátkem tohoto měsíce zabila vysokého představitele Hizballáhu Hašema Safieddína

Nejméně 10 mrtvých při dvou izraelských úderech v Libanonu, říká ministerstvo zdravotnictví

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že dva oddělené izraelské údery v úterý večer zabily na jihu a severovýchodě země nejméně 10 lidí.

V samostatných prohlášeních libanonské ministerstvo uvedlo, že pět lidí bylo zabito a 10 dalších zraněno v severovýchodní oblasti Hermel u syrských hranic a dalších pět mrtvých a 21 zraněných v jižním městě Nabatiyeh.

Nejnovější údaje přišly poté, co libanonská vláda uvedla, že při úterních izraelských úderech na Libanon bylo zabito nejméně 63 lidí, čímž celkový počet obětí vzrostl na 2 530.


Desítky demokratů z americké Sněmovny reprezentantů vyzvaly Bidenovu administrativu, aby se zasadila o „neomezený a nezávislý přístup médií“ do Gazy.

V dopise adresovaném prezidentu Joe Bidenovi a jeho ministru zahraničí Antony Blinkenovi 64 demokratů ze Sněmovny reprezentantů uvedlo, že účinný zákaz zahraničního zpravodajství na palestinském území „představuje ohromnou zátěž pro místní novináře, kteří dokumentují válku, kterou prožívají“. V dopise se píše: „V dopise se píše, že palestinská média se musí starat o to, aby se jim dostalo pomoci:

V době, kdy jsou spolehlivé informace důležitější než kdy jindy, podkopávají omezení zahraničního zpravodajství samotné základy svobody tisku a demokratické odpovědnosti.

Dále se v něm píše:

Naléhavě žádáme administrativu, aby okamžitě přijala opatření a zasadila se o neomezený a nezávislý přístup médií do Gazy. Svobodný tisk je zásadní pro zajištění toho, aby svět mohl podat svědectví o realitě na místě a pohnat všechny strany k odpovědnosti.


Návrhy na „úplné obléhání“ severní části Gazy ze strany Izraele „nabírají na síle“ 

Agentura civilní obrany Gazy minulý týden uvedla, že při pokračujícím izraelském útoku v severní Gaze, který začal 6. října, bylo zabito nejméně 400 lidí.

Izraelská armáda tvrdí, že se zaměřuje na bojovníky Hamásu, kteří se v oblasti přeskupili, informuje agentura France-Presse.

Ačkoli se nejedná o formální izraelskou politiku, analytici agentuře AFP sdělili, že návrhy na úplné obléhání severní Gazy s cílem uzavřít bojovníky získávají na síle.

A někteří členové izraelské vlády otevřeně vyzvali k přesídlení pásma Gazy, které Izrael obsadil v roce 1967 a udržoval zde vojáky a osady až do roku 2005.

Palestinci, kteří se evakuovali na příkaz izraelské armády, agentuře AFP řekli, že museli čekat hodiny na kontrolních stanovištích a někteří byli dotazováni, zda jsou napojeni na Hamás.

Tisíce válkou vyčerpaných Palestinců, kteří byli několik dní uvězněni v pasti, když izraelské síly zahájily rozsáhlý útok, a poté je vojáci shromáždili a prohledali, aby odešli, uprchly ze severu Gazy.

Na videozáznamech ověřených agenturou Agence France-Presse (AFP) je vidět, jak se v pondělí desítky vysídlených Gazanů hrnou na kontrolní stanoviště obsazené vojáky v Džabalíji, která je od začátku října ohniskem rozsáhlé izraelské vojenské operace, píše AFP.

Procházeli kolem izraelského tanku po prašné cestě poseté sutinami a byli kontrolováni, než je pustili v jednom šiku dál.

Zdravotnice Nevin al-Dawasahová uvedla, že byla 16 dní uvězněna v přístřešku pro vysídlené osoby v uprchlickém táboře Džabalíja.