Nekonečný válečný program izraelské strany Likud

24. 10. 2024

Krutou realitou je, že „Palestinci v Gaze i na Západním břehu Jordánu jsou zbaveni práva volit svou vládu a že rozhodnutí, která ovlivňují jejich životy, diktuje palestinské vedení odtržené od válečné reality v Gaze, zatímco izraelská vláda, která má v úmyslu vymazat existenci Palestinců“, jak píše palestinský novinář Mahmúd Muštaha. Obyvatelé Gazy se stali obětí „bumerangové vzpoury“ a trpěli za nepřiměřenou odvetu Izraele v reakci na 7. říjen. Jezíd Sajjáh, autor knihy Ozbrojený boj a hledání státu, v nedávném rozhovoru řekl: „Sedmým říjnem Hamás fakticky zničil myšlenku vyjednávání.“ Je ironií, že radost Bibiho a ministra obrany Joava Gallanta ze zabití Sinvara zastiňuje rostoucí očekávání, že Mezinárodní trestní soud (ICC) splní svou povinnost a vydá na oba dva zatykač.

Bibiho Likud je sice v Izraeli vládnoucí stranou, ale nereprezentuje celý Izrael o nic více než MAGA celou americkou veřejnost. Netanjahu nám řekl, že za každého Izraelce zavražděného 7. října zabije pouze 20 palestinských civilistů, aby vypátral a zabil Sinvara, a že jakmile toho bude dosaženo, dojde k vážnému stažení vojenských sil a vyjednávání o rukojmích. To se však, stejně jako mnoho dalších Bibiho slibů, ukázalo jako nepravdivé. Netanjahu rozšířil izraelské imperiální tažení daleko do Libanonu; a mimochodem také vtáhl Spojené státy do rozšířených vojenských aktivit ve prospěch Íránu. Bibi po letech vábení konečně zatáhl USA do širšího regionálního konfliktu.

V soukromí je prý prezident Joe Biden rozzuřen Bibiho jednáním coby nečestného prostředníka. Novinář Bob Woodward v nedávném rozhovoru se Stephenem Colbertem uvedl, že Biden v soukromí vyjádřil svou frustraci z Bibiho; a uznává, že jeho cílem bylo po celou dobu prodloužit válku, aby se vyhnul soudu a vězení  za úplatkářství, korupci a narušení veřejné důvěry. Biden se však kvůli tradičním vztahům mezi oběma národy nedokáže přimět k tomu, aby přestal financovat izraelskou devastaci. 

Listopadové volby jsou totemem, který zastiňuje priority americké zahraniční politiky. Načasování připomíná odvahu prezidenta Dwighta Eisenhowera (Ikea) v předvečer voleb v roce 1956, kdy nařídil Izraeli, Velké Británii a Francii, aby ukončily suezskou kampaň. Proč to nemůže udělat Biden? Odpověď spočívá ve složitosti současné volební dynamiky v USA a ve strachu a odporu z dalšího prezidentství Donalda Trumpa. To je skutečná hrozba, která v těchto dnech zastiňuje většinu... lidského života. Ike se s tím nemusel potýkat; Adlai Stevenson nebyl Donald Trump. V době, kdy Eisenhower nařídil Izraeli zastavit válku v roce 1956, už měl znovuzvolení za sebou a jen málo židů volilo republikány. Proč je pro Bidena příliš politicky riskantní zveřejnit své upřímné pocity ohledně Bibiho a označit ho za destruktivního partnera? Označením Bibiho za nečestného obchodníka by Biden riskoval, že si znepřátelí starší židovské voliče v klíčových státech spolu s miliony evangelikánských -sionistických voličů, z nichž jen třetina volí demokraty .

Co je však cílem současné extremistické izraelské vlády? Odpověď: Expanzivní kampaň za stále se rozšiřující Velký Izrael. A upevnit své nové imperiální državy před volbami v USA. Izrael spěchá, aby před volbami v USA způsobil co největší škody Hamásu v Gaze a Hizballáhu v Libanonu a vytyčil nové nárazníkové zóny. Bibi také zoufale doufá v druhé Trumpovo prezidentství, aby jeho válka na více frontách mohla pokračovat bez otravných amerických zábran. Trumpova narcistická zaslepenost a nezájem o komplexní záležitosti mu brání omezit Bibiho nejhorší impulsy.

Oddanost Likudu nekonečné válce zanechává v Palestincích pocit, že mají na výběr pouze „vítězství, nebo mučednictví“, jak říká Basem Naim z politbyra Hamásu. Vedoucí představitelé Likudu si však neuvědomují, že každá bitva na Západním břehu Jordánu a v Gaze plodí další lidi odhodlané Izrael zničit.

K této situaci vedlo hrubé selhání vedení na obou stranách. Bibiho reakcí bylo zdvojnásobení úsilí a vedení „války apartheidu“, jak říká izraelský profesor Oren Yiftachel. Ten tuto kampaň charakterizoval jako „přímý útok na možnost palestinské dekolonizace a suverenity“ a vysvětluje, že „izraelský řád nadřazenosti, který byl kdysi nazýván ‚plíživým‘ a nedávno ‚prohlubujícím se apartheidem‘, má hluboké historické kořeny. V posledních desetiletích byl zakrýván takzvaným mírovým procesem, sliby o dočasné okupaci' a tvrzeními, že Izrael nemá 'žádného partnera', s nímž by mohl vyjednávat.“ Proces plíživého apartheidu v Izraeli je v posledních letech pod Netanjahuovým vedením stále nápadnější. Odmítl důstojně uznat Fatahem řízenou Palestinskou samosprávu za partnera pro jednání, čímž posílil postavení Hamásu.

Pokud chce Bibi ukončit válku v Gaze, musí obnovit Palestinskou samosprávu jako platného partnera pro jednání. Zdá se však, že jeho jediným zájmem je pokračovat ve funkci „válečného premiéra“, aby se vyhnul vězení. Tom Friedman z NYT to shrnul slovy: „Diplomatická iniciativa k ukončení války . . bude nakonec vyžadovat izraelský závazek k cestě k palestinské státnosti. To vyvolá zuřivý odpor Netanjahuových extremistických mesianistických pravicových partnerů ... . Ti budou pošetile považovat zabití Sinvara a zhroucení Hamásu za příležitost, aby si mysleli, že mohou zabít každého posledního člena Hamásu v Gaze, aby mohli uskutečnit svůj program umisťování židovských osad v Gaze a jejich rozšiřování na Západním břehu.“ Pokud nebude Bibi nějakým způsobem odstaven od moci, bude apartheidní válka k tomuto cíli pokračovat za stále většího zapojení Američanů.

Agenda Likudu je totiž agendou nekonečných válek.

 

Celý text v angličtině ZDE