Zakořenil iliberalismus ve střední Evropě?
22. 10. 2024 / Albín Sybera
Podle účastníků 10. evropské komunikační konference 2024 - Komunikace a společenský (ne)řád (ECREA), která se konala v Lublani, se několik zemí střední Evropy vydalo na dlouhou cestu sm+ěrem k iliberalismu a vzdálilo se praktikám zavedených demokracií.
Od doby, kdy Viktor Orbán ve svém projevu při znovuzvolení v roce 2014 notoricky označoval své Maďarsko za „iliberální stát“, se tento termín často používá v souvislosti s populistickými vládami, které jsou kritizovány za ústup od demokracie po celém světě. Ve střední Evropě je tento termín spojován s Orbánovými spojenci, jako jsou expremiéři Česka Andrej Babiš a Slovinska Janez Jansa nebo úřadující slovenský premiér Robert Fico.
Moderátorka Mojca Pajniková z Mírového institutu a Lublaňské univerzity v Lublani, která zahájila diskusi u kulatého stolu na konferenci, označila iliberalismus za „velmi rozkladnou sílu“.
Pajniková vedla kulatý stůl s autory nové knihy „Iliberální veřejná sféra - média v polarizovaných společnostech“ Václavem Štětkou a Sabinou Miheljovou z Loughborough University a Peterem Bajomi-Lazarem z Budapest Business University, který uspořádal a moderoval Mírový institut se sídlem v Lublani a Lublaňská univerzita. Kniha se zaměřuje na roli médií při vzestupu iliberalismu v Česku, Maďarsku, Polsku a Srbsku a stanovuje model tří fází tohoto vzestupu.
Ty se skládají z prvního („počátečního“) stadia, tedy přítomnosti opozičních, obvykle pravicových materiálů ve veřejném prostoru, což není napříč evropskými společnostmi nic neobvyklého. K dramatičtějším změnám dochází ve stadiu druhém („pokročilém“), kdy dochází k ovládnutí institucí. Třetí stadium je v tomto zobrazení „hegemonickým stadiem iliberální veřejné sféry“, kdy se postižené země vzdalují od praktik zavedených demokracií.
Maďarsko a Srbsko pod vedením strany Fidesz Viktora Orbána a Srbské pokrokové strany (SNS) Aleksandara Vučiče jsou velmi blízko třetímu stadiu, uvedl Štětka.
Naopak oliberální vývoj v Česku během populistické vlády vedené Andrejem Babišem v době, kdy byl u moci nacionalistický prezident Miloš Zeman, zpomalovala poměrně odolná role veřejnoprávních médií.
„Role veřejnoprávních médií je klíčová,“ řekl Štětka.
Nové způsoby komunikace
V dnešní době jsou však veřejnoprávní média pouze součástí obrazu. Bajomi-Lazar zdůraznil, že Evropa zažila „změnu komunikačního paradigmatu“, která se vyznačuje vzestupem platforem sociálních médií a politizací komunikace.
Z tohoto pohledu je podle Bajomi-Lazara pro pochopení vývoje v Maďarsku před deseti lety důležitý pojem „zachycení médií“. Není však již „dostatečným analytickým nástrojem“ pro vysvětlení rozsahu změn, k nimž došlo ve veřejném prostoru v Maďarsku během vlády Orbánovy strany Fidesz - v období, které Pajnik popsal jako „Orbán vyrábějící kodex“ pro ostatní neliberální aktéry.
„Čím iliberálnější je veřejná sféra, tím iliberálnější může být obyvatelstvo,“ uvedl Bajomi-Lazar a zamyslel se nad schopností iliberální politiky šířit se mezi veřejností za předpokladu stabilního přístupu ke komunikačním kanálům. Poukázal na konzervativní rozměr obrozené opozice v zemi pod vedením Petera Magyara.
Pajnik mezitím uvedl příklad posledního kabinetu slovinského premiéra Jansy, jehož působení bylo poznamenáno tím, co znalci nazvali „mediálními válkami“, a snahou Jansovy Slovinské demokratické strany (SDS) vykonávat kontrolu nad veřejnoprávními médii v zemi.
Ilija Tomanič Trivundza, předseda místního organizačního výboru a bývalý předseda ECREA, uvedl, že v důsledku rychlých komunikačních změn „je společnost náchylnější ke ztrátě konsenzu“.
Miheljová uvedla, že „ideologický repertoár“ iliberálních aktérů se opírá o polarizující témata, mezi něž mohou patřit migrace, homofobie, rasismus nebo práva LGBTQ.
Upozornila, že údaje shromážděné v knize ukazují, že česká společnost je ze čtyř zkoumaných nejvíce protiimigrační a zároveň nejvíce přátelská k LGBTQ. Polarizující témata nemusí nutně prosazovat političtí aktéři, uvedla Miheljová a poukázal na roli katolické církve v Polsku.
Dnes „jsou některé diskurzy tak dominantní, že se stává téměř nemožným je změnit“, dodala Miheljová.
Iliberalismus na steroidech
Na dotaz ´ohledně rozsáhlých změn, které levicově-pravicový kabinet slovenského populistického premiéra Roberta Fica zavedl v médiích, justici, policii a dalších veřejných institucích v zemi, Štětka uvedl, že „to, co se děje na Slovensku, je iliberalismus na steroidech“.
Štětka rovněž poukázal na nedávný případ opoziční zákonodárkyně z centristické strany Progresivní Slovensko a právničky Lucie Plavčanové, kterou zákonodárce z meněí vládní strany, krajně pravicové Slovenské národní strany (SNS) Rudolf Huliak vyvedl z parlamentu země za to, že měla na svém notebooku nálepku ve tvaru duhy se srdíčkem, což označil za urážku žen.
EU je důležitou obranou proti iliberálnímu vzestupu v regionu, uvedl Štětka v odpovědi na otázku, zda se členský stát EU může stát plně autoritářským. „Možná Orbán nepřešel k plnému autoritářství“, protože nechtěl ‚riskovat členství (Maďarska) v EU‘, ale tato zádržná schopnost EU ‚bude podrobena zkoušce‘, předpověděl Štětka.
Konference v Lublani zahrnovala více než 20 tematických oblastí a poskytla otevřenou platformu pro řešení rozsáhlých otázek, od pokroku v oblasti umělé inteligence a technologií přes průsečíky mezi komunikací a obnovou populistické politiky až po válku v Gaze.
Diskuse