Evropa patrně bude nucena zaplatit 160 miliard dolarů, aby udržela Ukrajinu nad vodou
4. 12. 2025
I kdyby válka skončila zítra, Evropa by mohla být v příštích dvou letech nucena zaplatit 135 miliard eur (téměř 160 miliard dolarů), aby udržela Ukrajinu nad vodou. Brusel zřejmě nemá v rukávu žádný plán B.
V září 2024 jsem poprvé varoval, že použití zmrazených ruských aktiv k financování války na Ukrajině odradí Rusko od snahy dosáhnout míru. Od té doby se nic nezměnilo. Rusko si udržuje převahu na bojišti, má finanční rezervy, extrémně nízkou úroveň zadlužení podle západních standardů a může si dovolit pokračovat v boji. Putin zjevně čeká, až Evropané vyčerpají své finanční zdroje, protože ví, že jim dojdou peníze dříve než jemu, soudí Ian Proud.
Prozatím se zdá, že jeho strategie funguje, protože Ukrajina nemá peníze a Evropa sténá kvůli povinností najít nějaké řešení. V květnu jsem také informoval, že „Ukrajina již žádá o další peníze, aby mohla pokračovat v boji do roku 2026, což je jasným znamením, že prezident Volodymyr Zelenskyj nemá v úmyslu válku ukončit“.
V té době byly pravděpodobné náklady na další rok války odhadovány na přibližně 43,3 miliardy dolarů. Od té doby se tato částka zvýšila na 63 miliard dolarů v roce 2026 a podle MMF na 136,6 miliardy dolarů v příštích čtyřech letech.
Evropa prostě nemá k dispozici takové finanční prostředky. V důsledku toho evropští političtí lídři propadají panice, protože se ukazuje, že obrovský rozpočtový deficit Ukrajiny má negativní dopady.
Podle belgického premiéra Barta de Wevera jde o 140 miliard dolarů zmrazených ruských aktiv, které by Evropská komise ráda použila na podporu „reparační půjčky“ Ukrajině. Je zřejmé, že tyto peníze nejsou určeny na reparace, ale spíše na pokrytí očekávaných deficitů Ukrajiny.
Všechny peníze by byly poslány do ukrajinské pokladny na pokrytí každodenních výdajů, přičemž samotné výdaje na obranu v současné době činí 172 milionů dolarů denně. A vzhledem k tomu, že odhady ukrajinského rozpočtu vždy rostou, tyto peníze nevydrží věčně.
V této chvíli by se mohlo zdát, že obrovské výdaje Ukrajiny na obranu, které tvoří přibližně 63% rozpočtu ukrajinské vlády, klesnou, pokud válka skončí letos. Obávám se však, že takový předpoklad je mylný. Evropa vyvíjí tlak na USA, aby v žádné mírové dohodě neomezovaly velikost ukrajinské armády, která čítá téměř milion vojáků. V nejlepším případě by se Ukrajina mohla rozhodnout postupně snižovat velikost své armády. To by však i tak znamenalo velkou rozpočtovou díru na několik let dopředu. Velká armáda se však sama nezaplatí a Evropané nakonec budou muset zaplatit účet.
Není snad překvapivé, že Belgičané říkají „ne“ ohledně použití zmrazených aktiv ve své zemi k financování fiskálního deficitu Ukrajiny. Premiér de Wever tvrdí, že by to zmařilo snahy vedené USA o ukončení téměř čtyřleté války, protože by to odradilo Rusko od mírového urovnání.
Hlubší problém pro Belgii však spočívá v obavě, že sankcionování ruských státních aktiv na vratkých právních základech by poškodilo její finanční reputaci a odradilo investory z rozvojových zemí. Belgická společnost Euroclear, kde jsou uložena zmrazená ruská aktiva, disponuje státními aktivy z celého světa v hodnotě 4 bilionů dolarů. Jak uvádí belgický premiér, půjčení těchto aktiv Ukrajině, by mohlo „poškodit reputaci Belgie jako spolehlivého finančního centra a narušit důvěru ve finanční systém EU“.
To však vyvolalo bouři protestů ze strany ostatních evropských států, které vyvíjejí rostoucí tlak na Belgii, aby ustoupila a uvolnila prostředky pro ukrajinskou věc. Tyto evropské státy, například Německo, Francie, Nizozemsko a Lucembursko, nenabízejí uvolnění zmrazených ruských aktiv ve svých jurisdikcích, a tedy sdílení finančního rizika. Nejsou ani ochotny podpořit půjčku aktiv držených v Belgii zárukami na splacení části nákladů, pokud by Rusko po skončení války podalo právní žalobu. Belgie tedy prozatím odolává a blokuje půjčku, přičemž nic nenasvědčuje tomu, že by ustoupila.
V důsledku toho byla záležitost odložena na prosinec, kdy bude přijato konečné rozhodnutí, což dává politikům v Bruselu čas na to, aby přesvědčili své neústupné belgické hostitele. Pokud se nepodaří dosáhnout dohody, Ukrajině hrozí, že jí dojdou peníze na vedení války.
A to staví Evropskou komisi do pozice, kdy bude možná muset získat kapitál na trzích, aby mohla Ukrajině poskytnout nevratnou dotaci na pokrytí jejích finančních potřeb v roce 2026.
Jak jsme se dostali do této situace? Od roku 2024 západní sponzoři války na Ukrajině postupně přešli od poskytování bezúročných peněžních prostředků k půjčkám, zejména k poslední velké půjčce G7 ve výši 50 miliard dolarů, která byla dohodnuta v červnu 2024. Vzhledem k tomu, že ukrajinský státní dluh v poměru k HDP vzrostl z 49% v roce 2021 na současných 109%, může další zadlužování této válkou zpustošené země doslova znamenat, že Ukrajinu zabijeme svou laskavostí.
Celý článek v anglickém originále ZDE
Diskuse