Moldavská prezidentka odsoudila „útok“ cizích sil na demokracii, hlasování o EU visí na vlásku

21. 10. 2024

 

Podle výsledků uvedených na internetových stránkách moldavské volební komise hlasovalo v pondělí ve tři hodiny ráno SEČ po sečtení 97,66 % hlasů 50 % Moldavanů pro. Výsledky se však ještě mohou změnit, protože se stále sčítají hlasy početné moldavské diaspory, která je vstupu do EU nakloněna.

Samostatné výsledky prezidentských voleb ukázaly, že současná prezidentka Sanduová zvítězila v prvním kole hlasování s přibližně 38 %, ale nyní se ve druhém kole utká se svým nejbližším konkurentem Alexandrem Stojanoglem, bývalým prokurátorem, kterého podporují proruští socialisté.

Dvojí hlasování v jedné z nejchudších evropských zemí bylo považováno za klíčový test proevropského programu Sanduové, která vyzvala Moldavany, aby v referendu hlasovali „ano“ a potvrdili tak vstup do EU jako „nezvratný“ ústavní cíl.

Těsné výsledky zklamou příznivce Sanduové i její spojence v Bruselu. Předvolební průzkumy naznačovaly, že Sanduová pohodlně vedla před svým hlavním rivalem Stojanoglem a dalšími kandidáty, zatímco průzkumy naznačovaly, že proevropskou cestu před referendem podpořilo asi 60 % voličů.

Sanduová, 52letá bývalá poradkyně Světové banky, byla poprvé zvolena prezidentkou v listopadu 2020, přičemž se vezla na vlně popularity jako protikorupční reformátorka s proevropským programem.

Od rozpadu Sovětského svazu se Moldavsko pohybovalo mezi prozápadním a proruským kurzem, ale za Sandua zrychlilo svou snahu vymanit se z orbitu Moskvy, zejména když Rusko zahájilo válku na sousední Ukrajině.

Obě hlasování se konala uprostřed tvrzení moldavských úřadů, že Moskva a její zmocněnci zorganizovali intenzivní kampaň „hybridní války“ s cílem destabilizovat zemi a zmařit její cestu do EU.

„Moldavsko dnes i v posledních měsících čelí bezprecedentnímu útoku na svobodu a demokracii v naší zemi,“ řekla Sandu svým příznivcům v hlavním městě Kišiněvě v neděli při sčítání hlasů a dodal, že ‚zločinecké skupiny‘ se pokusily ‚podkopat demokratický proces‘.

„Čekáme na konečné výsledky a budeme reagovat pevnými rozhodnutími,“ dodala.

Obvinění vznesená proti Moskvě zahrnovala financování prokremelských opozičních skupin, šíření dezinformací, vměšování do místních voleb a podporu rozsáhlého systému kupování hlasů.

Zejména úředníci obvinili uprchlého proruského podnikatele Ilana Shora, hlasitého odpůrce členství v EU, že z Moskvy vedl destabilizační kampaň.

Začátkem tohoto měsíce šéf národní policie Viorel Cernăuțanu obvinil Shora a Moskvu z vytvoření složitého „mafiánského“ systému nákupu voličů a podplacení 130 000 Moldavanů, což je téměř 10 % běžné volební účasti, aby hlasovali proti referendu a ve prospěch kandidátů přátelských Rusku, což označil za „bezprecedentní přímý útok“.


Ve čtvrtek orgány činné v trestním řízení uvedly, že rovněž odhalily program, v jehož rámci byly stovky lidí odvezeny do Ruska, aby se podrobily výcviku v inscenování nepokojů a občanských nepokojů.

Moldavští představitelé tvrdí, že Rusko letos vynaložilo na volební procesy v Moldavsku celkem asi 100 milionů dolarů.

Moldavsko podalo žádost o vstup do EU po ruské invazi na sousední Ukrajinu, kterou Sandu a mnozí v zemi tvrdě odsoudili, protože do Kišiněva uprchly desetitisíce ukrajinských uprchlíků.

Moldavsko v červnu oficiálně zahájilo přístupová jednání s EU, ačkoli skepse ohledně schopnosti země provést v blízké budoucnosti nezbytné demokratické a soudní reformy zůstává vysoká.

Pozorovatelé se domnívají, že Sandu by nyní mohl čelit složitému druhému kolu voleb proti sjednocené promoskevské opoziční frontě vedené Stojianoglem.

Stojanoglo, bývalý generální prokurátor, který byl Sanduovou odvolán, vyzval lidi, aby referendum bojkotovali nebo hlasovali „ne“, a označil ho za „cynický“ krok, který má zvýšit popularitu Sanduové.