23. 10. 2024
5. října severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně navštívil tábor této jednotky. Před jeho očima bojovníci rozbíjeli pěstmi a kladivy betonové desky, které ležely na tělech jejich kamarádů. Tito vojáci dříve střežili Kim Čong-ila, otce současného severokorejského diktátora.
Podle jihokorejské rozvědky NIS bylo ještě před návštěvou Sergeje Šojgua v Pchjongjangu, která se konala mezi 8. a 13. zářím, do Ruska dodáno 1 500 severokorejských vojáků. Satelity zaznamenaly čtyři výsadkové lodě a tři fregaty ruské Tichomořské flotily, na kterých připluly z přístavů Čchungdžin a Hamhung do Vladivostoku. Později došlo ke znatelnému nárůstu letů ruských dopravních letadel AN-124 mezi Vladivostokem a Pchjongjangem. Letectvo bylo pravděpodobně také používáno k přepravě bojovníků.
Nejméně 400 severokorejských vojáků je v současné době cvičeno v kasárnách poblíž Chabarovsku, byly jim vydány padělané doklady a ruské pasy a jsou "maskováni" jako Burjati a Jakuti, uvádí NIS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 17. října uvedl, že důstojníci z KLDR jsou již na Donbasu, kde cvičí společně s ruskými jednotkami. Podle ukrajinské rozvědky plánuje Kreml nasadit až 10 000 severokorejských vojáků, aby kompenzoval ztráty na frontě a vyhnul se nové vlně mobilizace v Rusku. Jihokorejská rozvědka také informovala o podobných plánech.
Kyiv Post s odvoláním na ukrajinské speciální služby na začátku října napsal, že v důsledku raketového útoku ozbrojených sil Ukrajiny na ruské vojenské zařízení u Doněcku bylo zabito šest důstojníků ze Severní Koreje, kteří dorazili na schůzku s ruskými kolegy, a tři další byli zraněni. Pentagon již dříve varoval, že severokorejský vojenský personál by se mohl stát "potravou pro děla", pokud bude vyslán na ukrajinskou frontu.
Dne 15. října Ukrajinská pravda s odvoláním na informované zdroje uvedla, že ministerstvo obrany Ruské federace vytvořilo "Burjatský prapor" obsazený severokorejskou armádou v počtu tří tisíc lidí. Z pozic na hranici Brjanské a Kurské oblasti přitom již 18 z nich dezertovalo. Příčiny tohoto incidentu nejsou známy.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis 20. října vyzval západní spojence Ukrajiny, aby přehodnotili myšlenku vyslání vojáků na Ukrajinu poté, co Rusko přivedlo severokorejské vojáky. "Na začátku roku francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil možnost vyslání vojsk. Na konci roku to Severní Korea udělala. Stále zaostáváme a na eskalaci spíše reagujeme, než abychom ji zvrátili. Macronovy myšlenky by měly být revidovány, lépe pozdě než nikdy," napsal Landsbergis na sociální síti X.
Zdroj v němčině: ZDE
Diskuse