Meloniová spěchá s přijetím nového zákona, ve snaze zachránit svou deportační politiku žadatelů o azyl
22. 10. 2024
Krok italské premiérky přichází po rozhodnutí italského Nejvyššího soudu, že 12 žadatelů o azyl, deportovaných do Albánie, musí být vráceno do Itálie
Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že její vláda pracuje na okamžitém přijetí nového zákona, aby v pondělí překonala rozhodnutí soudu, které hrozí zablokováním mnohamilionové dohody Itálie s Albánií, jejímž cílem je omezit příchod migrantů.
V pátek soud v Římě rozhodl o předání posledních 12 žadatelů o azyl, kteří jsou zadržováni v novém italském migračním centru v Albánii, zpět do Itálie. Toto rozhodnutí zpochybnilo proveditelnost a zákonnost plánů EU prozkoumat možnosti zřízení středisek pro zpracování a zadržování migrantů mimo blok v rámci nového tvrdého přístupu k migraci.
Skupina osob, která minulý týden byla deportována do albánského přístavu Shëngjin z italské Lampedusy na palubě vojenského plavidla, patřila mezi 16 osob poprvé převezených do určeného zařízení v Gjadëru v rámci dohody mezi Melonim a albánským premiérem Edim Ramou, jejímž cílem je zadržet muže, kteří byli zadrženi v mezinárodních vodách při pokusu o přechod z Afriky do Evropy.
Čtyři z 16 mužů byli ve čtvrtek okamžitě odesláni zpět do Itálie, včetně dvou nezletilých a dvou, kteří byli považováni za zranitelné.
Zbývajících 12 osob, které římští soudci nařídili převézt zpět do Itálie, bylo v sobotu vráceno přes přístav Bari, což je pro Meloniovou rána, která hrozí, že se iniciativa změní v něco, co humanitární pracovníci a opoziční skupiny považují za „naprosté selhání“ a „finanční katastrofu“.
Meloniové krajně pravicová strana Bratři Itálie rozhodnutí na sociálních sítích rozhořčeně odsoudila a obvinila z něj „zpolitizované soudce“, kteří by „rádi zrušili italské hranice“. "To nedovolíme.“
Italský ministr spravedlnosti Carlo Nordio na soudce zaútočil s tím, že „definice bezpečné země nemůže být na soudní moci“.
Spor, který střet vyvolal, se točí kolem definice toho, co jsou „bezpečné země“ původu migrantů. Šestnáct žadatelů o azyl pocházelo z Egypta a Bangladéše, tedy ze zemí, které Itálie považuje za bezpečné, a proto měli být podle vlády repatriováni do zemí svého původu.
Soudci však nařídili jejich převoz do Itálie s odkazem na to, že v případě repatriace by muži mohli být vystaveni riziku násilí, čímž fakticky potvrdili rozhodnutí Evropského soudního dvora ze 4. října, které italská vláda zřejmě přehlédla. Obecně platí, že právo EU má přednost před protichůdnými vnitrostátními právními předpisy.
Soud EU jasně uvedl, že zemi, která není zcela bezpečná, nelze považovat za bezpečnou, a zdůraznil, že stav nejistoty, i když je omezen na určitou část země, například určitý region, může vést k tomu, že celá země bude považována za nebezpečnou.
Cílem připravovaného nového dekretu Meloniové je vypracovat nový seznam bezpečných zemí, který bude možné aktualizovat každých šest měsíců, a umožnit odvolacímu soudu přehodnotit rozhodnutí, která nařizují předání žadatelů o azyl do Itálie. Vláda Meloniové doufá, že tímto způsobem bude rozhodnutí soudců vázáno na vládní dekrety, a nikoli na mezinárodní zákony.
Spor mezi soudci a vládou se dále vyostřil v neděli, kdy Meloniová na sociálních sítích zveřejnila výňatky z dopisu, který jeden ze státních zástupců zaslal skupině, v níž jsou i soudci.
Soudce Marco Patarnello v něm varoval, že Meloniová je „silnější a mnohem nebezpečnější“ než bývalý premiér Silvio Berlusconi, který čelil častým právním potížím a který opakovaně útočil na justici.
Pravicoví politici uvedli, že dopis dokazuje zaujatost soudců proti vládě.
Kritici však poukazovali na to, že Meloniová nezveřejnila celý text, v němž Patarnello uvedl, že „se nesmíme zapojit do politické opozice, ale musíme bránit jurisdikci a právo občanů na nezávislé soudce“.
Diskuse