Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

IEA označila projekt nového plynovodu z Ruska do Číny za neživotaschopný

18. 10. 2024

čas čtení 3 minuty

Analytici Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve své výroční zprávě World Energy Outlook 2024 vyjádřili pochybnosti ohledně spuštění rusko-čínského plynovodu Síla Sibiře-2. Podle jejich odhadů je realizace projektu nepravděpodobná, ale pokud k ní dojde, povede to k výraznému zvýšení celosvětového přebytku zkapalněného zemního plynu (LNG).

IEA předpovídá, že do roku 2030 bude globální trh s LNG čelit nadměrné nabídce, což způsobí pokles cen plynu. Odborníci agentury poznamenávají, že pokud budou postaveny všechny oznámené závody na LNG, globální výrobní kapacita se do konce desetiletí zvýší téměř o 50 % – z 580 miliard metrů krychlových na 850 miliard metrů krychlových a hlavními tahouny růstu budou Spojené státy a Katar. Nárůst celosvětové poptávky po LNG však bude menší, než se očekávalo.

V této souvislosti se možné uzavření smlouvy s Čínou o dodávkách plynu prostřednictvím Síly Sibiře-2 jeví jako "černý kůň" pro globální plynárenský průmysl, schopný vytvořit ještě větší převis nabídky, říkají odborníci. Zároveň pochybují o zahájení projektu, protože stávající kapacity jsou schopny pokrýt všechny čínské potřeby plynu, uvádí zpráva.

Kromě toho agentura vyjadřuje skepsi ohledně celkového růstu ruského vývozu plynu: IEA se domnívá, že Rusko nebude schopno kompenzovat ztráty způsobené snížením dodávek do Evropy. Podle základního scénáře může maximální objem dodávek ruského plynu do Číny do roku 2050 dosáhnout pouze 60 miliard metrů krychlových ročně. Pokud jde o produkci LNG v Rusku, její vrchol se s přihlédnutím k sankcím předpokládá těsně pod 50 miliardami metrů krychlových v roce 2030, což je výrazně méně než vládou oznámený cíl 150 miliard metrů krychlových.

IEA také neočekává výrazné zvýšení domácí poptávky po plynu v Rusku a bez takového zvýšení zase nebude možné obnovit objemy produkce po vážném poklesu v roce 2023. Do roku 2035 zůstane produkce plynu podle prognóz agentury o 20 % pod úrovní roku 2022 – před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

V roce 2015 Gazprom a čínská CNPC podepsaly dohodu o dodávkách plynu takzvanou "západní cestou" (plynovod Síla Sibiře-2). Peking poté potvrdil původní plán položit jednu linku na 30 miliard metrů krychlových plynu ročně. Strany se dohodly na pokračování obchodních jednání v lednu 2016.

Na začátku roku 2022 byly schváleny výsledky studie proveditelnosti projektu a podepsány smlouvy na projekční práce. V březnu 2023 Vladimir Putin řekl, že téměř všechny parametry pro Sílu Sibiře-2 byly dohodnuty.

Do konce roku 2023 však stále nebyla dokončena jednání o dodávkách plynu přes Sílu Sibiře-2 mezi Ruskem a Čínou. Vicepremiér Alexandr Novak poté řekl, že došlo ke "konečné dohodě" o ekonomických a obchodních podmínkách projektu mezi Gazpromem a CNPC, stejně jako o projektových a průzkumných pracích na položení části plynovodu přes Mongolsko.

Projektovaný plynovod Síla Sibiře-2 o délce 6,7 tisíce km a kapacitě 50 miliard metrů krychlových plynu by měl vést z území Jamalu a západní Sibiře přes Mongolsko do Číny. V červnu Financial Times uvedly, že Moskva a Peking se nedokázaly dohodnout na ceně plynu: ČLR požadovala cenu blízkou domácí ruské.

Tiskový tajemník prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov v září 2024 poznamenal, že jednání pokračují bez odkazu na konkrétní data nebo návštěvy, a že jakmile bude dosaženo dohody, budou oznámeny výsledky.

Zdroj v ruštině: ZDE