Na cestě k evropské strategii pro řešení koronavirové pandemie

19. 8. 2021

čas čtení 5 minut

- Existují dvě protichůdné strategie, jak na evropském kontinentu postupovat proti pandemii. Jedna počítá s rychlým rušení restrikcí, zatímco druhá vyžaduje rušení omezení v závislosti na tempu vakcinace

- Obě strategie mohou účinně fungovat pouze tehdy, pokud se evropské země přestanou chovat tak, jako by mohly s pandemií bojovat samy

Snížení výskytu onemocnění covid-19 v Evropě v prvních jarních měsících roku 2021 vedlo v létě k podstatnému uvolnění restrikcí, a to navzdory výskytu a šíření nakažlivější varianty delta. Podle očekávání toto uvolnění vedlo k opětovnému nárůstu infekce. Jak by měla Evropa postupovat, jaké strategie by měla přijmout a jaká konkrétní rizika by měla zvážit do budoucna? ptá se lékařský časopis The Lancet

Tyto otázky jsou o to naléhavější, že nové údaje naznačují, že varianta delta je infekčnější a částečně se vyhýbá imunitní odpovědi. Evropa potřebuje ucelenou a účinnou strategii dříve, než se opět plně otevřou školy a přenos covidu-19 se v důsledku podzimní sezónnosti dále zvýší.

Uvažuje se o dvou protichůdných strategiích: buď pokračovat v rychlém rušení omezení za předpokladu, že kombinace minulé přirozené expozice a současné proočkovanosti umožní infekci další šíření, aniž by došlo k nadměrnému zatížení systémů zdravotní péče, nebo rušit omezení tempem, jakým postupuje očkování, přičemž hlavním cílem je udržet nízký výskyt infekce prostřednictvím testování, trasování a izolace.

Vzhledem k úrovni imunizace k srpnu 2021 může první strategie vést k výskytu několika set případů na milion obyvatel denně, zatímco druhá strategie by vyžadovala výskyt výrazně nižší než sto případů na milion obyvatel denně. Takový rozdíl představuje pro evropskou spolupráci, hospodářství a společnost značné třecí plochy: vysoký výskyt v jedné zemi ohrožuje strategii nízkého výskytu v sousední zemi. Kvůli tomuto střetu zájmů některé země zavádějí požadavky na testování a karanténu, což brání mezinárodní výměně. Obě strategie tedy mohou účinně fungovat pouze tehdy, pokud se evropské země přestanou chovat tak, jako by mohly s pandemií bojovat samy.

Výhody nízkého výskytu jsou známé a zahrnují: (1) nižší úmrtnost a nemocnost a méně případů dlouhého covidu; (2) solidarita s dosud nechráněnými osobami; (3) nižší riziko vzniku a šíření nových variant vzbuzujících obavy; (4) větší možnost komplexního testování, trasování a izolace; (5) méně pracovních sil v karanténě a izolaci, včetně těch ve zdravotnictví; a (6) zajištění provozu škol a zařízení péče o děti během nadcházející podzimní a zimní sezóny.

Naopak vysoký výskyt infekce by stále v některých zemích mohl zahltit nemocnice a jednotky intenzivní péče.

Vzhledem k jasným výhodám nízké incidence, nedostatečné proočkovanosti v mnoha evropských zemích, nejistotám ohledně očkování dětí a času potřebnému k plné imunizaci dospívajících doporučujeme, aby všechny evropské země postupovaly společně s cílem dosáhnout nízké incidence alespoň do doby, než budou mít všichni možnost se nechat očkovat. Vysoký výskyt nákazy v jedné zemi zpochybňuje reakci na pandemii v ostatních zemích Evropy a na celém světě. Udržení nízkého výskytu infekce je aktem solidarity a je snazší, pokud se zvýší proočkovanost.

Pro zlepšení účinnosti opatření je třeba překonat tři další výzvy: (1) dostupnost očkování, přístup k němu a váhavost u neočkovaných; (2) rozšířenou mylnou představu, že svoboda bude maximalizována při ignorování vysokého výskytu, neboť bylo uznáno, že nízký výskyt usnadňuje omezení šíření a zajišťuje svobodu všech, včetně těch nejzranitelnějších; a (3) nedostatek koherentní pandemické reakce a komunikační strategie. Pokud jde o posledně jmenovaný problém, vnímané riziko, motivace a zdravotní gramotnost jsou důležitými prediktory chování při vyhledávání zdravotní péče a dodržování opatření. Důvěru veřejnosti je třeba udržovat včasnou, konzistentní a vytrvalou komunikací, včetně systematicky rozvíjené protireakce na dezinformace.

Pandemie ještě není překonána, nicméně její konec je reálný. Omezení mohou být zrušena, pokud bude dosaženo vysoké proočkovanosti a pokud vakcíny zůstanou vysoce účinné proti variantám vzbuzujícím obavy. Do té doby by se však měly minimalizovat ekonomické a společenské náklady pro Evropu i pro celý svět.

Udržování a artikulace jasné strategie jsou klíčové, přičemž celoevropská koordinace a společné cíle napříč zeměmi jsou důležitější než kdy jindy.

 

Celý text v angličtině ZDE

 

 

 

1
Vytisknout
3656

Diskuse

Obsah vydání | 24. 8. 2021