Hrůzostrašné prázdninové čtení o tom, jak příbramská pošta znemožnila důchodci odeslání balíku

17. 8. 2021

čas čtení 5 minut

 

Zábavné příběhy se špatným koncem plné traumatizujících zážitků jaksi patří k prázdninovému koloritu, proto předkládám milým čtenářům jeden příběh o trpké zkušenost zaskočeného důchodce aneb otřesný zážitek s angličtinou z příbramské pošty.

Od konce minulého tisíciletí posílám do Irska balíky s dárky. Protože je poštovné v poměru k důchodu značně vysoké, tak proto jen občas, považuji to za určitou formu luxusu. Vypočítal jsem si na internetové kalkulačce České pošty cenu za balík do 7 kg do Irska, uškudlil z důchodu potřebný obolus, zabalil balík, napsal na něj adresy a vyrazil jsem s ním na poštu jako obvykle, píše Antonín Švec.  

Protože to bylo letos v předjaří, v době karanténních opatření proti šíření covidu-19, vystál jsem si s dobře těsnícím respirátorem FFP2 na obličeji před poštou frontu, až se uvolní místo uvnitř. Když se dostala řada i na mě, dal jsem postarší úřednici za přepážkou balík. Ta si ho chvíli prohlížela, potom dlouho hledala cosi na monitoru a poté si přizvala ještě mladší kolegyni. Společně mi vydaly formuláře. Vyplnil jsem příslušné kolonky víceméně po paměti, protože jsem na to pořádně neviděl. Šlo to špatně. Kvůli respirátoru se mi totiž silně potila studená skla brýlí na čtení. Jako obvykle jsem se vrátil k přepážce s vyplněnými formuláři i s balíkem. Postarší úřednice balík zatím nechtěla a zahájila průzkum předložených dokumentů. Po chvíli mi je vrátila, abych je prý vyplnil znovu, že to není anglicky. Putoval jsem tedy znovu s balíkem a lejstry k psacímu pultíku a se zamlženými brýlemi doplnil vše potřebné. Musel jsem sáhnout hluboko do své paměti, protože angličtinu jsem naposledy potřeboval ve škole. Putoval jsem opět s balíkem a papíry k přepážce. Postarší úřednice přelétla vyplněné kolonky orlím zrakem a vrátila mi je zpět, že prý nejsou dost anglické. Na dotaz, kde dělám chybu, mi pouze odsekla, že návod i v češtině je na druhé straně formuláře. Ani náznak pomoci. Protože mám zkušenost, že postrádá smysl diskutovat s brutální úřední mocí, putoval jsem tedy znovu s balíkem a papíry k psacímu pultíku. Tam se mi podařilo i přes takřka neprůhledné brýle zjistit, že skutečně návod na vyplnění je na zadní straně listu anglicky i česky, ale to bylo všechno. Nebyl jsem schopen přečíst návod na zadní straně listu. Při osvětlení pracovní plochy, které tam bylo, přes zapocená skla brýlí a především kvůli méně než trpasličí velikosti písmen to bez lupy prostě nešlo.

S hrůzou a trpkým pocitem prohry a ponížení mi docházelo, že nejsem schopen v daných podmínkách bez cizí pomoci zvládnout z příbramské pošty ani odeslání balíku. Utěšoval jsem se, že to zřejmě bude patřit k počínajícím projevům stáří. S polohlasným nesouhlasným brbláním jsem vzal papíry a balík a odcházeje z pošty jsem si povšimnul udivených pohledů přítomných, kteří mě s nařízenými dvoumetrovými odstupy pozorovali. Na čerstvém vzduchu jsem si s hrůzou uvědomil, že se mi obnovil takzvaný přepážkový syndrom. Jak stárnu, tak poněkud hůře snáším podobné neúspěchy.

Pro jistotu jsem ještě zatelefonoval na příbramskou poštu, ale tam mě ujistili, že příbramská pošta zatím ještě nevystoupila ani z EU, ani z Celní unie, a co dělá, dobře dělá. Jsou to holt profesionálové na svém místě. V tom rozrušení jsem se zapomněl zeptat, jestli už také nezrušili na příbramské poště úřední jazyk češtinu. Nepochodil jsem ani na bezplatné telefonní informační lince České pošty. Ta na mě poměrně dlouho žvatlala cosi anglicky a potom se hovor přerušil. Ocenil jsem, že je linka bezplatná, protože informace od ní stejně za nic nestály.

Dostal jsem políček od současné překotné doby. Několik desetiletí po převratu nezvládne český důchodce odeslat z příbramské České pošty, za předraženou cenu, do EU, jejímž je ČR členem, už ani balík. Pomyslel jsem si, že se asi postarší úřednice za přepážkou styděla, že také neovládá brilantně angličtinu, a dala mi to tímto způsobem najevo. Považuji to za jeden z příkladů potvrzení obecné hypotézy "Dej blbcovi funkci a vymyslí formulář". Byrokracie je, podle mého, zákeřnější než nejhorší mutace covidu-19.

Článek může být určitým způsobem kompenzace posttraumatického syndromu, a protože se jedná o angličtinu na českém úřadu, tak se myslím hodí k prázdninovému pobavení čtenářů Britských listů, neboť čtenářstvo obecně má rádo horrory se špatným koncem. Česká pošta je pro českého důchodce asi příliš světová, tak světová, že jsem se jí začal vyhýbat.


velebný kmet, příbramský důchodce

3
Vytisknout
4447

Diskuse

Obsah vydání | 24. 8. 2021