Krize na Blízkém východě: Izrael „zintenzivní“ útoky na Írán, prohlásil ministr obrany

27. 3. 2026

čas čtení 12 minut
„Srdce mi puká“: Libanonská rodina truchlí nad dcerou zabitou izraelskou bombou



Rania Jaberová řekla svému manželovi, že pokud je Bůh požehná dcerou, pojmenují ji Narjis, což v arabštině znamená narcis. Poté, co se jim narodila dvojčata – chlapci, toužila Jaberová po holčičce.

Jaber svou holčičku dostala a splnila svůj slib: Narjis se narodila v roce 2020. Její matka byla nadšená, když zjistila, že stejně jako květina, po které je pojmenována, má její dcera světlé vlasy. Narjis působila „na svůj věk moudře“, řekla Jaber a vzpomínala, jak ji dcera utěšovala, kdykoli plakala.

Když se Jaberová 2. března spěšně snažila naložit dceru a dva syny do auta, aby uprchla před izraelskými bombami, Narjis ji opět utěšovala. „Mami, ty jsi můj život. Neplač, moc tě miluju,“ řekla Narjis matce, když ji začal přemáhat stres.

Byla to jedna z posledních věcí, které si Jaber pamatuje, že její dcera řekla. O několik hodin později Izrael shodil bombu na jejich rodinný dům v Maifadounu v jižním Libanonu a zabil šestiletou Narjis a její tetu.

„Pořád si to přehrávám. Jak se naše životy rozpadly. Byla jako květ. Ta holčička… Ach, srdce mi puká. Pořád nemůžu uvěřit, že moje dcera je pryč,“ řekla Jaber mezi vzlyky. 34letá matka a její dva desetiletí synové, Abbas a Ali, zůstali po náletu uvězněni pod troskami, ale přežili s lehčími zraněními.

Jaber má spoustu fotek své dcery: Narjis se vždy široce usmívá, má na sobě šaty, které jí rodiče koupili, a pózuje ve třídě s jablkem z papírové hmoty s velkým písmenem „A“, které hrdě drží v rukou. „Chtěla být lékařkou,“ řekla Jaber.
 

 
Israel Katz říká, že jeho země zintenzivní útoky a Írán zaplatí „vysokou cenu“

Izrael „zintenzivní“ útoky na Írán, aby zastavil raketové útoky, varuje ministr obrany

Izrael zintenzivní útoky proti Íránu v důsledku jeho pokračujících raketových útoků, říká Israel Katz a varuje, že Islámská republika zaplatí „vysokou cenu“.

„Navzdory varováním palba pokračuje – v důsledku toho se útoky IDF v Íránu zintenzivní a rozšíří se na další cíle v sektorech, které pomáhají režimu vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům. Za tento válečný zločin zaplatí vysokou cenu, která bude stále vyšší,“ řekl Katz ve videu zveřejněném jeho kanceláří.

Podle agentury Reuters bylo v Íránu od začátku útoků USA a Izraele zabito více než 1 900 lidí a nejméně 20 000 jich bylo zraněno, uvedla v pátek Maria Martinezová z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) s odvoláním na údaje poskytnuté Íránským červeným půlměsícem.

Martinezová uvedla, že Íránský červený půlměsíc i nadále funguje jako jediná celostátní humanitární organizace působící v celé zemi uprostřed eskalujícího konfliktu.

Izraelský opoziční lídr Yair Lapid včera večer poprvé varoval vládu své země, že válka si vybírá příliš vysokou daň.

„IDF je vytížena na maximum a ještě více. Vláda nechává zraněné vojáky na bojišti,“ řekl Lapid a zopakoval tak varování, které den předtím vyslovil náčelník generálního štábu generálporučík Eyal Zamir.

„Vláda posílá armádu do války na více frontách bez strategie, bez nezbytných prostředků a s příliš malým počtem vojáků,“ řekl Lapid.

Údery USA a Izraele zasáhly reaktor na těžkou vodu ve středním Íránu, informovala v pátek íránská média.

„Komplex na těžkou vodu v Khondabu byl ve dvou fázích terčem útoku amerického a sionistického nepřítele,“ uvedla agentura Fars s odvoláním na Hassana Ghamariho, úředníka v centrální provincii Markazi.

Fars a další média uvedla, že na místě nedošlo k žádným obětem ani úniku radiace.


Podle vysokého evropského úředníka se zpravodajské služby v Evropě domnívají, že Rusko je v závěrečné fázi příprav na dodávku dronů do Íránu, které budou použity v jeho válce s USA a Izraelem.


Úředník uvedl, že Rusko již s Teheránem sdílí zpravodajské informace, aby mu pomohlo zaměřit se na americké síly v regionu, ale nadcházející dodávka dronů naložených výbušninami by byla prvním důkazem smrtící podpory od začátku války.

Úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity, odmítl poskytnout podrobnosti o rozsahu případných dodávek, ale potvrdil článek deníku Financial Times, který uváděl, že „západní zpravodajské zprávy“ zjistily, že Rusko je blízko dokončení postupné dodávky dronů, léků a potravin do Íránu.

Íránští a ruští představitelé začali tajně jednat o dodávkách dronů několik dní poté, co Izrael a USA koncem února zaútočily na Teherán, uvedl zpravodajský web s odvoláním na úředníky seznámené se zpravodajskými informacemi. Uvádí se, že dodávky dronů by mohly být dokončeny do poloviny příštího týdne.

V reakci na tvrzení, že Moskva posílá drony do Íránu, byl citován mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který řekl: „V současné době koluje spousta falešných zpráv. Jedna věc je pravda – pokračujeme v dialogu s íránským vedením.“

Rusko a Írán podepsaly loni dohodu o strategickém partnerství a Moskva poslala do Íránu přes Ázerbájdžán více než 13 tun léků.
Evropské zpravodajské služby se domnívají, že Rusko dodává Íránu drony, říká úředník


Íránu by „dobře posloužilo“, kdyby po téměř měsíci americko-izraelské války proti Islámské republice zahájil jednání se Spojenými státy, uvedl v pátek německý ministr zahraničí.

„Íránský režim by udělal dobře, kdyby nyní zahájil seriózní jednání se Spojenými státy,“ řekl Johann Wadephul po setkání s kolegy z G7 ve Francii, včetně amerického ministra zahraničí Marca Rubia.

„Existují první náznaky, že by se taková jednání měla konat,“ dodal, aniž by poskytl další podrobnosti.


Ministři energetiky EU uspořádají mimořádnou videokonferenci o válce v Íránu

Ministři energetiky zemí Evropské unie uspořádají v úterý mimořádnou videokonferenci o dopadu války v Íránu na bezpečnost dodávek energie v Evropě, uvedl v pátek mluvčí kyperského předsednictví EU.

Kypr zastává rotující předsednictví EU a předsedá zasedáním zemí EU.


Vysoký představitel iráckého Kurdistánu uvedl, že Spojené státy nevyzbrojují íránské kurdské opoziční skupiny
, které jsou v exilu v jeho autonomní oblasti, a zopakoval, že jeho vláda je proti jakémukoli zapojení těchto skupin do války na Blízkém východě.

„Nezaznamenali jsme žádné pokusy ze strany Spojených států ani žádné jejich složky vyzbrojovat íránské opoziční skupiny v Kurdistánu,“ řekl ve čtvrtek v rozhovoru pro AFP místopředseda vlády autonomního severního regionu Qubad Talabani.

Regionální úřady těmto skupinám sdělily, že by bylo „velmi nerozumné“, aby se do konfliktu zapojovaly z iráckého Kurdistánu, uvedl a dodal: 
„Nedovolili bychom, aby se to stalo odtud“.


Letecké společnosti ruší další lety kvůli konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem

Celosvětová letecká doprava zůstává vážně narušena a mnoho lidí stále nemůže letět podle plánu do svých destinací poté, co válka s Íránem donutila uzavřít hlavní letištní uzly, včetně Dubaje, Dauhá a Abú Dhabí.

Nízkonákladová letecká společnost Wizz Air pozastavila lety do Izraele do 29. března a lety do Dubaje, Abú Dhabí, Ammánu a Džiddy z destinací v kontinentální Evropě do poloviny září.

Cena leteckého paliva se od začátku války zdvojnásobila, uvádí Mezinárodní asociace leteckých dopravců (IATA).

Společnost United Airlines minulý pátek oznámila, že bude muset omezit lety kvůli prudkému nárůstu cen paliva.

„Realita je taková, že ceny leteckého paliva se za poslední tři týdny více než zdvojnásobily. Pokud by ceny zůstaly na této úrovni, znamenalo by to jen na letecké palivo roční výdaje navíc ve výši 11 miliard dolarů,“ uvedl ve svém prohlášení Scott Kirby, generální ředitel společnosti United. „Pro představu, v nejlepším roce v historii společnosti United jsme vydělali méně než 5 miliard dolarů.“

Průměrná cena letenek u většiny leteckých společností – a to jak u vnitrostátních, tak u mezinárodních letů, stejně jako u letenek zakoupených na poslední chvíli i s předstihem – vzrostla ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, jak vyplývá z analýzy Deutsche Bank.


USA mohou potvrdit zničení pouze asi třetiny íránského raketového arzenálu, uvádějí zdroje


Agentura Reuters uvádí, že podle amerických zpravodajských zdrojů mohou Spojené státy s jistotou potvrdit, že zničily pouze asi třetinu rozsáhlého íránského raketového arzenálu.

Stav další asi třetiny je méně jasný, ale bombardování pravděpodobně poškodilo, zničilo nebo pohřbilo tyto rakety v podzemních tunelech a bunkrech, uvedly zdroje.

Jeden ze zdrojů uvedl, že podobné jsou informace i ohledně íránských dronů, přičemž existuje určitá míra jistoty, že byla zničena asi třetina.

Z hodnocení vyplývá, že ačkoli je většina íránských raket buď zničena, nebo nepřístupná, Teherán stále disponuje značným raketovým arzenálem a po ukončení bojů by mohl být schopen některé zakopané nebo poškozené rakety znovu zprovoznit.

Donald Trump ve čtvrtek prohlásil, že Íránu „zbývá jen velmi málo raket“.


Japonsko posílí výrobu energie z uhlí, protože válka způsobuje energetickou krizi

Japonská vláda plánuje dočasně zrušit omezení pro uhelné elektrárny, aby zmírnila energetickou krizi způsobenou válkou na Blízkém východě, informuje agentura AFP.

Úředníci představili tento plán na zasedání panelu odborníků, který návrh schválil, uvedlo ministerstvo průmyslu na svých webových stránkách.

„Vzhledem k současné situaci na Blízkém východě, která ovlivňuje ceny paliv, se domníváme, že nejistota ohledně budoucích dodávek LNG roste,“ uvedl úředník ministerstva průmyslu na zasedání, které bylo vysíláno online.

„Domníváme se, že bude nutné zvýšit provoz uhelných elektráren, abychom... zajistili spolehlivost stabilních dodávek,“ dodal.

Dodavatelé elektřiny byli dosud povinni udržovat provozní využití uhelných tepelných elektráren, které vypouštějí velké množství oxidu uhličitého, na úrovni 50 procent nebo nižší.

Podle plánu představeného na schůzi však vláda nyní hodlá od nového fiskálního roku, který začíná v dubnu, na jeden rok povolit plný provoz starších, méně účinných uhelných elektráren.

Stalo se tak poté, co vietnamské ministerstvo obchodu dnes ráno oznámilo, že dočasně zrušilo ekologickou daň z paliv, aby snížilo prudce rostoucí ceny o více než čtvrtinu.

Íránská revoluční garda prohlásila, že Hormuzský průliv je „uzavřen“ pro nepřátelské lodě

Íránská revoluční garda uvedla, že otočila zpět tři lodě, které se pokoušely proplout Hormuzským průlivem, a dodala, že tato trasa je uzavřena pro plavidla směřující do a z přístavů spojených s jejími „nepřáteli“.

„Dnes ráno, poté, co zkorumpovaný americký prezident lživě prohlásil, že Hormuzský průliv je otevřený, byly tři kontejnerové lodě různých národností... byly po varování od námořnictva IRGC odraženy zpět,“ uvedla Gárda na svém webu Sepah News.

„Pohyb jakéhokoli plavidla ‚směřujícího do a z‘ přístavů původu patřících spojencům a příznivcům sionisticko-amerických nepřátel, do jakéhokoli cíle a přes jakýkoli koridor, je zakázán,“ dodala.

Zdroj v angličtině  ZDE
 

0
Vytisknout
330

Diskuse

Obsah vydání | 27. 3. 2026