Čína zakročila proti feministkám

8. 9. 2025

V předvečer Mezinárodního dne žen v roce 2015 bylo policií v Pekingu a Kantonu zadrženo pět mladých čínských feministických aktivistek – Wang Man, Čeng Čchuran, Li Maj-c', Wej Ting-tching a Wu Žung-kung.

Jejich plánovaná kampaň byla jednoduchá: zvýšit povědomí o sexuálním obtěžování ve veřejné dopravě.

Místo toho byly obviněny z "vyvolávání hádek a vyvolávání problémů", což byl vágní trestný čin často používaný proti aktivistům. Případ "Feministické pětky" se rychle stal mezníkem jak v Číně, tak na mezinárodní úrovni, což znamenalo bod obratu pro feministické hnutí v zemi.

Jedna z pětice, aktivistka Li Maizi (také známá jako Li Tingting), řekla DW, že zadržení zanechalo trvalé jizvy: "Po dlouhou dobu, pokaždé, když jsem slyšela zaklepání na dveře, cítila jsem ohromující pocit strachu."

Přesto se také domnívá, že zatčení mělo paradoxní účinek, který posílil feministické povědomí v Číně. Případ přitáhl celosvětovou pozornost a pomohl dostat otázku sexuálního obtěžování do povědomí čínské veřejnosti.

O deset let později prošlo čínské feministické hnutí hlubokými změnami. Na jedné straně vzrostlo povědomí veřejnosti o rovnosti žen a mužů: stále více žen a LGBTQ+ komunit hledá způsoby, jak promluvit o domácím násilí, obtěžování na pracovišti a diskriminaci na základě pohlaví.

Na druhou stranu se dramaticky zmenšil prostor pro feministické hlasy. Online platformy jsou stále nepřátelštější vůči feministickému obsahu, zatímco úřady rozšířily cenzuru, aby umlčely debaty související s pohlavím.

Umlčování "feministických hlasů"

V roce 2018 byla Feminist Voices, nejvýznamnější čínská feministická média, zakázána na WeChatu i Weibo, dvou největších platformách sociálních médií v zemi. Tencent, vlastník WeChatu, uvedl porušení čínského zákona o kybernetické bezpečnosti a tvrdil, že skupina "narušila společenský řád, veřejnou bezpečnost a národní bezpečnost".

Údajným porušením byl příspěvek na WeChatu, který propagoval online kampaň proti obtěžování k Mezinárodnímu dni žen s názvem Nejsilnější průvodce ke Dni žen.

Poté co byl účet z Weibo vymazán byly pozastaveny i účty mnoha uživatelů, kteří vyjádřili podporu Feminist Voices. Platforma dále zablokovala název a logo outletu ve vyhledávání a příspěvcích.

"Incident Siao Mej-li" vyvolal vlnu zákazů feministických účtů

V březnu 2021 byla feministická aktivistka Siao Mej-li obtěžována v restauraci v Čcheng-tu poté, co požádala muže u sousedního stolu, aby nekouřili uvnitř. Byla vystavena sexistickým urážkám a polita horkou tekutinou.

Incident zachycený na videu se stal virálním a rezonoval u mnoha žen, které sdílely podobné zkušenosti s mužskými nároky a agresí na veřejných prostranstvích.

Ale to, co začalo jako solidarita, se rychle změnilo v odpor. Nacionalističtí online influenceři "doxovali" Siao Mej-li a označili ji za nepřítele státu. Znovu se objevila její fotografie z roku 2014, na které drží ceduli s nápisem "Držte se svobody v bouři, modlete se za Hongkong" a byla použita k jejímu označení za "hongkongskou separatistku".

Brzy poté byl její účet na Weibo trvale zablokován, což ji připravilo o možnost reagovat nebo se bránit.

Od Weibo po WeChat, Taobao a Douban: Rozšiřující se zásah

Poté, co byla Siao Mej-li zakázána, mnoho feministek na Weibo jí vyjádřilo podporu, jen aby samy čelily zákazům nebo suspendacím, včetně účtů se stovkami tisíc sledujících.

Tato vlna cenzury se brzy rozšířila na feministické veřejné účty na WeChatu, přičemž úřady uvedly obvinění z "podněcování genderové konfrontace".

O týden později byly produkty v obchodě Siao Mej-li na online tržišti Taobao, které obsahovaly slovo "feminismus", staženy z prodeje na základě toho, že obsahovaly "zakázané informace". Taobao tvrdilo, že je "neutrální platformou", a proto odrazovalo prodejce od používání termínu "feminismus".

Krátce poté bylo rozpuštěno více než tucet feministických skupin na čínské sociální síti Douban.

Nejen to, názvy zakázaných skupin byly okamžitě označeny jako citlivá klíčová slova. Příspěvky obsahující tato jména byly automaticky smazány. Douban ospravedlnil odstranění těchto skupin tvrzením, že obsahovaly "extremistický, radikální politický a ideologický obsah".

Čínské hnutí #MeToo: Inspirace a potlačování

Čínské #MeToo hnutí začalo na začátku roku 2018, kdy Luo Čchien-čchien, absolventka univerzity v Pej-changu, veřejně obvinila svého bývalého profesora Čchen Siao-fua ze sexuálního obtěžování.

Její odvaha inspirovala ostatní napříč různými odvětvími, aby se přihlásily se svými příběhy. Brzy se na internetu široce rozšířily konverzace o nerovnosti na pracovišti, domácím násilí a reprodukčních právech.

Následovalo několik významných případů, včetně údajného obtěžování Čou Siao-süan (známé také jako "Süan") televizním moderátorem Ču Ťünem a obvinění tenisové hvězdy Pcheng Šuaj ze sexuálního napadení na bývalého čínského vicepremiéra Čang Kao-liho. Každý případ vyvolal obrovský zájem veřejnosti – ale také rychlou cenzuru.

Klíčová slova jako "#MeToo" a dokonce i homofonní "mi tu" (米兔, což znamená "rýžový zajíček"), která aktivisté používali k obcházení filtrů, byla na Weibo zařazena na černou listinu.

Příspěvky vyjadřující podporu Čou Siao-süan během jejích soudních slyšení byly smazány a mnoho účtů bylo pozastaveno. Příspěvek Pcheng Šuaj na Weibo zmizel během několika minut a vyhledávání výrazů jako "tenis", "vicepremiér" nebo "premiér a já" bylo zablokováno.

Tvrdý zákrok se neomezil pouze na online diskusi. V roce 2021 byla zadržena Chuang Süe-čchin – novinářka a ústřední postava čínského #MeToo hnutí. V roce 2024 byla odsouzena k pěti letům vězení za "podněcování k podvracení státní moci".

Když se z oběti stanou "pachatelé"

Znepokojivým trendem posledních let je stigmatizace obětí, jako by byly pachateli. Li Maizi poukazuje na to, že ženy, které se obrátí na soud kvůli případům obtěžování, často čelí protižalobám za pomluvu: "Cena za dosažení spravedlnosti je extrémně vysoká."

V červenci 2024 oznámila Polytechnická univerzita Dalian plány na vyloučení studentky za "nevhodný vztah s cizincem" a tvrdila, že její chování "poškodilo pověst národa a školy".

Kritici tvrdili, že rozhodnutí bylo diskriminační a zároveň porušilo její soukromí a právo na vzdělání. Místo toho, aby univerzita uznala její autonomii jako dospělé ženy, označila její chování za "nemorální" – což je připomínka přetrvávajících patriarchálních norem, které posuzují hodnotu žen prostřednictvím cudnosti a "národní cti".

Feminismus rámcován jako zpolitizovaná hrozba

Komunistická strana Číny dlouho považovala nezávislé organizování za hrozbu pro stabilitu. Čínské vedení stále více pohlíží na feminismus optikou ideologie.

Feministické skupiny a jednotlivci byli očerněni jako agenti "zahraničního vlivu". Lü Pin, zakladatelka Feminist Voice, řekla DW, že "v Číně již neexistuje žádná platforma sociálních médií, která by byla přátelská k ženám nebo feministickým tématům".

Li Maizi poznamenává, že feminismus v Číně se stal vysoce zpolitizovaným. Celočínská federace žen označuje "feminismus" za západní ideologii, čímž jej odlišuje od svého oficiálně schváleného "marxistického pohledu na ženy".

Tato stigmatizace zanechala feministky roztříštěné a izolované: "Když jsou lidé nuceni se rozptýlit online, oslabuje to kolektivní sílu hnutí," vysvětluje Lü.

Feminismus je dnes rámcován jako importovaná západní ideologie, odtržená od vlastních čínských tradic. Nacionalističtí bloggeři využívají tohoto rámcování, útočí na feministky pod praporem "vlastenectví" a zároveň udržují genderově podmíněné násilí.

Co čeká čínské feministické hnutí

Čína zároveň čelí demografickému poklesu a klesající porodnosti.

Úřady vyzvaly ženy, aby se vrátily k tradičním rodinným rolím, přičemž prezident Si Ťin-pching v roce 2023 vyzval Celočínskou federaci žen, aby "vedla mladé lidi ke správným názorům na manželství a rodinu".

Na tomto pozadí je feminismus – se svým důrazem na autonomii a reprodukční práva – vykreslován jako podvratný.

Li Maizi uznává, že hnutí nyní čelí tvrdším podmínkám než kdy jindy. Přesto zůstává opatrně optimistická: "Čínské feministické hnutí postupuje ve vlnách, na cestě se setkáváme s nezdary a odporem. Ale kde je útlak, tam bude odpor. Feminismus v Číně se nezastaví."

Dnešní feminismus, tvrdí, je decentralizovaný a méně závislý na formálních organizacích. Jednotlivé aktivistky s sebou nesou vysoká rizika, ale neformální podpůrné sítě zůstávají. Hnutí, i když je roztříštěné, nadále zpochybňuje jak patriarchální normy, tak politická omezení.

Deset let po Feministické pětce existuje čínské feministické hnutí v paradoxu: je stále viditelnější v srdcích a myslích obyčejných občanů, ale ve veřejné sféře neúprosně umlčované. Jeho přežití nyní závisí na odolnosti, kreativitě a odvaze jednotlivců ochotných promluvit – i když jsou jejich hlasy rychle vymazány.

Zdroj v angličtině: ZDE