Miliony Britů (i Čechů) čelí vyššímu riziku srdečního selhání kvůli znečištěnému ovzduší, naznačuje studie
8. 9. 2025
Doporučená směrnice WHO pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 je 5 mikrogramů na metr krychlový (µg/m³). V Praze je roční koncentrace PM2,5 11,7 mikrogramů na metr krychlový, v ostatních městských oblastech je 11,9 mikrogramů na metr krychlový.
Z porovnání ročních průměrných koncentrací frakce PM2,5 s doporučenou hodnotou WHO (5 μg/m3/rok) vychází, že tato hodnota byla na všech stanicích v Praze dvoj- až téměř trojnásobně překročena. Dlouhodobě přetrvávajícím problémem jsou v pražské aglomeraci především látky, jejichž emise do ovzduší jsou přímo svázány s dopravou a procesy s ní spojenými, tj. primární spalovací a ostatní emise (resuspenze, otěry, koroze…). V sídlištních celcích jsou pak tyto emise často kombinovány s emisemi z SZTE a v okrajových částech města se může přidávat vliv lokálních topenišť.
Tabulka – 2023 - Srovnání odhadu průměrných ročních hmotnostních koncentrací některých látek v Praze s odhadem průměrné hodnoty v městském prostředí v ČR:
Miliony Britů čelí vyššímu riziku cévní mozkové příhody nebo srdečního selhání kvůli znečištěnému ovzduší v místě, kde žijí.
Studie naznačuje, že lidé žijící v oblastech Spojeného království s nejhorší úrovní znečištění ovzduší mají o 27 % vyšší pravděpodobnost vzniku srdečního selhání ve srovnání s lidmi v oblastech s nejčistším ovzduším.
Výzkum ukazuje, že riziko mrtvice bylo v nejhorších oblastech o 7 % vyšší. Výsledky byly představeny na konferenci Evropské kardiologické společnosti v Madridu, největší světové konferenci o srdci.
Hlavní autorka studie, Ghita Housni z výzkumného ústavu Williama Harveyho na Queen Mary University v Londýně, uvedla: „Víme, že čistší vzduch znamená zdravější srdce, a tento výzkum odhaluje dopad znečištění ovzduší na veřejné zdraví.
„Snížení expozice znečištěnému ovzduší je v moderní době klíčovou součástí prevence srdečních onemocnění a snížení rizika srdečního selhání a cévní mozkové příhody. Musíme zlepšit kvalitu ovzduší zavedením strategií veřejného zdraví, které kladou silný důraz na ochranu kardiovaskulárního systému.“
Ve studii vědci sledovali 299 323 lidí po dobu deseti let mezi lety 2010 a 2020.
Na základě údajů ze studie UK Biobank tým zkoumal průměrné hladiny PM2,5 v oblastech, kde účastníci žili. Poté zkoumal míru srdečního selhání a cévní mozkové příhody u stejných osob v průběhu deseti let.
PM2,5 je znečišťující látka uvolňovaná ze zdrojů, jako jsou vozidla, průmysl a vytápění domácností, púředevším pálení dřeva. Částice jsou 30krát menší než šířka lidského vlasu, takže jsou dostatečně malé, aby se po vdechnutí dostaly do krevního oběhu.
Lidé žijící v 10 % oblastí s nejhorším znečištěním PM2,5 měli o 27 % vyšší riziko vzniku srdečního selhání ve srovnání s lidmi v 10 % oblastí s nejnižším znečištěním PM2,5. Studie zjistila, že riziko cévní mozkové příhody bylo o 7 % vyšší u lidí v oblastech s nejšpinavějším ovzduším.
S každým dalším mikrogramem v oblasti, kde lidé žili, se riziko vzniku srdečního selhání zvýšilo o 7 % a riziko cévní mozkové příhody o 3 %.
Došlo také k mírnému zvýšení rizika srdečního infarktu s vyšším obsahem PM2,5, ale tato souvislost nebyla statisticky významná.
Protože PM2,5 nepatří do těla, při vdechnutí imunitní systém reaguje přehnaně a způsobuje zánět. Když se krevní cévy zanítí, ztuhnou a jsou náchylnější k ukládání tuků.
To může vést k vysokému krevnímu tlaku, který zvyšuje riziko mozkové mrtvice. Srdce také musí pracovat intenzivněji, aby pumpovalo krev zanícenými cévami, což může časem vést k jeho oslabení a rozvoji srdečního selhání.
Tyto výsledky jsou významné, protože zvýšení rizika cévní mozkové příhody a srdečního selhání při vyšších hladinách PM2,5 bylo zaznamenáno poté, co vědci zohlednili řadu faktorů, včetně věku, pohlaví, etnického původu, místa bydliště (město nebo venkov), deprivace, vzdělání, kouření a konzumace alkoholu.
Vědci zjistili, že v 10 % nejvíce znečištěných oblastí utrpěla mozkovou mrtvici jedna osoba navíc ze 100 ve srovnání s oblastmi s nejčistším ovzduším. Další dvě osoby ze 100 onemocněly srdečním selháním v oblastech s nejšpinavějším ovzduším.
Tým analyzoval data bez ohledu na konkrétní místa, takže výsledky neodhalily, která místa ve Velké Británii mohou zvyšovat riziko srdečního selhání nebo mozkové mrtvice u obyvatel.
Znečištění ovzduší ve Velké Británii v posledním desetiletí pokleslo, ale vědci tvrdí, že stále dochází k překračování nebezpečných úrovní.
Navzdory 30% snížení PM2,5 od roku 2015 jsou bezpečnostní limity ve Velké Británii stále překračovány. Stále existuje v průměru 22 dní v roce, kdy úrovně PM2,5 překračují cíle Světové zdravotnické organizace.
Dr. Sonya Babu-Narayan, klinická ředitelka Britské srdeční nadace, uvedla: „Víme, že neexistují bezpečné úrovně znečištění ovzduší. Tyto předběžné výsledky, které spojují vysoké úrovně PM2,5 se srdečním selháním, přispívají k rostoucímu množství důkazů, že špatná kvalita ovzduší škodí našemu srdci.
„Je dobré vědět, že úrovně PM2,5, kterým byli vystaveni lidé v této studii, se již od zavedení vládních cílů v roce 2021 zlepšily. Nicméně tyto úrovně stále překračují směrnice Světové zdravotnické organizace.
„Další snižování znečištění ovzduší by mohlo Velké Británii pomoci předcházet předčasným kardiovaskulárním onemocněním a zachránit a zlepšit životy současné i budoucích generací.“
Diskuse