Channel 4 News: Izrael dále bombarduje Gazu, vraždí civilisty a destabilizuje Blízký východ

11. 9. 2025

Keir Starmer: „Odsuzuji útoky, které Izrael včera provedl v Dauhá. Porušují suverenitu Kataru. Nijak nepřispívají k zajištění míru, ke kterému se zavázalo Spojené království a mnoho našich spojenců.“

Prezident Spojených arabských emirátů dnes přicestoval do Kataru v rámci projevu regionální solidarity. Přiletěl také jordánský korunní princ. A zítra má přistát Mohammed bin Salman ze Saúdské Arábie. Katarský ministr zahraničí uvedl, že Izrael spáchal akt státního terorismu s cílem destabilizovat region, a potvrdil, že jednání o příměří jsou v patové situaci.

„Pokud jde o současné rozhovory, nemyslím si, že v tuto chvíli existuje něco platného, když jsme svědky takového útoku.“

Na rozdíl od předchozích útoků se Izrael k útoku okamžitě přihlásil, ale pak se objevily pochybnosti o tom, kdo byl zavražděn. Dnes média citují izraelského úředníka, který řekl, že výsledky útoku pro ně „nevypadají dobře“. Hamás uvedl, že bylo zabito pět nižších úředníků. Jejich nejvyšší političtí vůdci přežili, na rozdíl od jiných klíčových osobností, které byly od útoků 7. října v hledáčku Izraele. Ismail Haniya, tehdejší politický vůdce Hamasu, byl zabit v Teheránu izraelskou bombou. Yahya Sinwar, architekt útoků ze 7. října, nastoupil na jeho místo a byl zabit při bojích v Gaze v říjnu loňského roku. Dalšími na seznamu byli dva další vojenští vůdci, Marwan Issa a Mohammad Diyef. Cílem včerejšího útoku bylo pětice politických vůdců Hamásu, včetně Khalila al-Haya, který podle Hamásu přežil.

Bílý dům uvedl, že Donald Trump byl před útokem varován a že chtěl, aby to Katar věděl, ale Katar tvrdí, že mu to bylo sděleno až poté, co se začala zvedat kouřová clona. Trumpova reakce na útok byla zdrženlivá. No, nejsem nadšený. Nejsem z toho nadšený.

Dnes jsme mluvili s lidmi na cestě z Gazy na jih do takzvané humanitární zóny. Dvoukilometrová cesta trvá šest hodin. Lidé platí více než 1 000 dolarů za dopravu a přes 2 000 dolarů za pronájem ubytování a příjezd.

„Říkají, ať evakuujeme toto místo. Chceme bombardovat tento dům. Pak bombardují civilisty. Nešetří stany ani nic jiného. Teď jsem na ulici, dokud zítra nedorazím do Khan Yunis. Ale není žádná doprava, žádné platby, žádné peníze. Můj osel nemůže chodit, protože má hlad. A já nemůžu chodit, protože jsem od včerejška nejedl. Nechávám to na Bohu.“

Takže prostě jdete a modlíte se, aby tam, kam dorazíte, byl kousek spálené země, kde se dá zdarma přenocovat.

Jsme na náměstí Hostages Square v Tel Avivu, kde se dnes konala velmi velká demonstrace. A samozřejmě, hlavní obavou rodin těch lidí, kteří jsou stále drženi v Gaze jako rukojmí, je, že tento útok v Dauhá, tento útok na vyjednavače Hamásu, zmaří možné mírové rozhovory a tím ještě více ohrozí životy jejich blízkých.

V uplynulém týdnu Benjamin Netanjahu nařídil útoky na Libanon, Sýrii, samozřejmě na Gazu a dnes opět na Jemen. Včera se Húsíové v Jemenu pokusili vystřelit raketu na Izrael. Izraelci v reakci na to zasáhli to, co popsali jako vojenské cíle v hlavním městě Saná. Ale je to útok v Dauhá a zaměření se na vyjednavače Hamásu, které samozřejmě budou mít potenciálně nejhlubší dopady.

Moderátor: Díky, Paraicu. Před chvílí jsem hovořil s britsko-izraelským analytikem Danielem Levym. Během premiérství Jicchaka Rabina a Ehuda Baraka působil jako izraelský mírový vyjednavač. Řekl mi, že podle něj Izrael zaútočil na Katar, aby vyslal vzkaz vládám Blízkého východu.

„Tento konkrétní útok na tomto místě se zdá být v souladu s dalšími kroky Izraele v regionu. Bombardoval Bejrút. Bombardoval Damašek. Situace v Jemenu pokračuje i dnes. Vidíte tedy, jak se Izrael rozšiřuje a zdá se, že říká: „Ať se vám na našem jednání nelíbí cokoli, vojensky nás nezastavíte. Naši spojenci, Američané, nás nezastaví. A proto nakonec budete muset přijmout svou podřízenost našemu projektu, který se snažíme prosadit v celé oblasti. A já si myslím, Kierane, že to je část toho, jak je to interpretováno v celém arabském světě. Viděli jste obrovské projevy solidarity nejen s Katarem, ale také si myslím, že si lidé lámou hlavu a říkají, co vlastně můžeme udělat, abychom Izrael zadrželi a odradili, protože má stále destabilizující a radikalizující vliv v naší oblasti."

K téže otázce, je pravděpodobné, jak údajně naznačili představitelé Bílého domu, že se to dozvěděli až příliš pozdě? Mohl Benjamin Netanjahu pokračovat v tomto kroku bez výslovného nebo implicitního souhlasu Donalda Trumpa?

"To se mi zdá velmi nepravděpodobné, Kierane. USA mají v Kataru svou největší regionální vojenskou základnu, Udaid. USA sledují oblohu a vše, co se k ní blíží. Zdá se nepravděpodobné, že by to bylo sděleno na poslední chvíli, jak se nám říká. Myslím, že pro Izraelce je možná část této myšlenky, že to bylo na poslední chvíli, také dalším pokusem o oslabení Kataru. Určitě jste slyšel ty agresivní spekulace, které se šíří všude, zejména v této části světa: „Počkejte, co Katar věděl?“ Myslím si, že Izrael se snaží oslabit vedení různých států. A tato vedení se ptají: „Jak se s tím vypořádáme?“ Ale pokud jde o vztah s USA, Američané se snaží popřít, že o tom věděli. To však není příliš přesvědčivé."

A pokud to tak nějak zabilo jednání, jak tato válka skončí?

"V tuto chvíli, Kierane, se zdá, že izraelské vedení a armáda říkají, že tato válka skončí, až budou Palestinci nejen poraženi, ale podle izraelských ministrů  také fyzicky odstraněni z Gazy. Gaza bude znovu osídlena. Západní břeh Jordánu bude připojen k Izraeli. Tak to vidí oni, stejně jako pokračující zabíjení.  Alternativa, v kterou je třeba doufat, je pro Palestince, ale také pro Izrael, který se stále více propadá do propasti. Alternativou, v kterou je třeba doufat, je, že Izrael bude zkrocen, protože to se neděje na domácí půdě. Neděje se to z vlastní vůle. Že budou podniknuty vážné kroky. Nakonec se do toho pravděpodobně budou muset zapojit i USA. To přiměje Izraelce k zamyšlení, zda to stojí za to. Protože v současné době je struktura pobídek a kalkulace nákladů a přínosů taková, že Izrael může pokračovat a Izraelci za to platí velmi malou cenu. To se bude muset změnit. Proto je třeba zařadit na program sankce a další opatření, Kierane."

Dobře, Danieli Levy, děkuji za váš čas. Děkuji.

Děkuji.

Sir Keir Starmer se nyní setkal s izraelským prezidentem Isaacem Herzogem v Downing Street, jak bylo předem domluveno, ačkoli dříve prohlásil, že dá „naprosto jasně najevo“, že odsuzuje izraelský útok na vůdce Hamásu v Kataru. Izraelský prezident poté odjel na akci v Chatham House. Pojďme se podívat na Amelii Gent, která je na místě. Amelie, co se děje?

Reportérka: Izraelský prezident před chvílí odešel. Davy zde skandovaly „Zavřete ho!“. A jak jste řekl, předtím měl předem domluvenou schůzku s premiérem, která nemohla přijít v kontroverznější době, zejména kvůli útoku v Kataru, který Keir Starmer odsoudil. Dnes také řekl poslancům, že kromě toho, že toto odsouzení jasně vyjádří, řekne panu Herzogovi, že musí být zrušena omezení pomoci, že ofenzíva v Gaze musí být zastavena a že musí být ukončena výstavba osad. Ale ještě před tímto útokem byl Starmer některými kritizován za to, že tuto schůzku vůbec uspořádal. A 60 poslanců požadovalo, aby byl Herzogovi odepřen vstup do země, protože se údajně podílí na genocidě, což je tvrzení, které prošetřuje Mezinárodní soudní dvůr. A zatímco oficiální stanovisko vlády je, že rozhodnutí je na mezinárodních soudech, ministr zdravotnictví Wes Streeting řekl, že se jedná o obvinění, na které musí pan Herzog odpovědět. Dnes jsem se ho na to zeptaal. On to kategoricky popřel. Zeptal ajsem se ho také na schůzku s Keirem Starmerem, o které řekl, že byla těžká. Poslechněme si to. Řekl jste, že jste měl těžkou diskusi se sirem Keirem Starmerem. Co bylo na té diskusi těžké?

„Protože, jak jistě víte, pan premiér Starmer představil své názory na palestinský stát. Na humanitární pomoc v Gaze. A já jsem navrhl, ať do Izraele přijede vyšetřovací mise, která se s námi sejde a prozkoumá situaci v Gaze z humanitárního hlediska, protože máme plné odpovědi a jsme zcela transparentní. A tak jsme se pohádali. Rozhodně jsme se pohádali, zdvořile.“

No, jako prezident má převážně ceremoniální roli. Nedělá strategická rozhodnutí. Není členem válečné vlády. Ale jako symbolická postava byl některými kritizován, zejména po útocích ze 7. října, kdy řekl, že za ně je zodpovědný celý palestinský národ. Dnes však bylo jasné, že největším diplomatickým tlakem byla otázka palestinské státnosti. Keir Starmer prohlásil, že bez příměří a vyhlídky na oživení řešení dvou států uzná Palestinu v OSN ještě tento měsíc. Dnes byl Herzog na tuto otázku dotázán a řekl, že se jedná o zklamání, o  jednostranné rozhodnutí, které podle něj bude mít negativní dopad na jakékoli budoucí protesty.

Moderátor: Amelie, moc děkuji. Když Donald Trump nastoupil do úřadu, slíbil, že bude prezidentem usilujícím o mír, který využije své osobní vztahy k ukončení válek. Ale jak na Ukrajině, tak na Blízkém východě se mu nedaří přimět prezidenta Putina ani premiéra Netanjahua ke změně kurzu. Jak tedy dramatické události posledních několika dní ovlivní jeho zahraniční politiku? Naše americká redaktorka Anushka Ashtana je před Bílým domem. Anushko.

Reportérka: Myslím, že to je pro Donalda Trumpa skutečný problém, protože Benjamin Netanjahu a Vladimir Putin jsou přesně ten typ světových lídrů, s nimiž si myslí, že dokáže jednat, jsou to autoritáři jako on. Ale možná je to právě část problému. Oni mu nebudou tančit podle jeho not a nyní se mu otevřeně vzpírají. A to je problém pro Bílý dům, nejen proto, že to Donaldu Trumpovi ztěžuje získání Nobelovy ceny míru, jak si přeje, ale také proto, že to ohrožuje strategický směr zahraniční politiky, který Bílý dům sleduje již asi deset let. Když o tom mluvím s současnými a bývalými úředníky, dávají jasně najevo, že Donald Trump chce přiblížit státy Perského zálivu k Izraeli, a to nejen prostřednictvím Abrahamových dohod, které se snažily normalizovat vztahy, ale také chce uzavřít obrannou smlouvu v celé této oblasti. Země Perského zálivu, o kterých mluvíme, však pravděpodobně nebudou chtít s Izraelem jednat, a navíc zpochybňují vliv USA. Pokud vím, USA byly varovány pouze před útokem na Hamás, aniž by byly sděleny konkrétní podrobnosti, včetně nejdůležitějšího detailu, kde přesně k útoku dojde, což Donalda Trumpa zjevně rozzuřilo. A dnes se zde ve Washingtonu, D.C., mezi odborníky na zahraniční politiku také diskutuje o tom, zda Vladimir Putin viděl reakci Bílého domu na útok na Katar, viděl rozzlobená slova, ale žádné skutečné důsledky, a zda to Putina samotného povzbudilo.

Jak bude prezident Trump reagovat?

Včera reagoval na situaci na Blízkém východě. Slyšeli jsme to. Řekl, že zatím vydá prohlášení k Rusku. Viděli jsme prohlášení na Truth Social, ve kterém jasně říká, že k tomu nemělo dojít, ale neřekl jasně, jak přesně bude reagovat. Ohledně Blízkého východu říká, že jde především o rukojmí, a dnes se skutečně setkal s izraelskými rukojmími v Bílém domě. Zajímavé je, že podle nich není řešením vojenská akce, ale mírová jednání, ale útok na Katar to zkomplikoval.

Anushko Astano, děkujeme vám za účast. A tady je bonus v podobě podrobné diskuse o tom, jak Donald Trump, Donald Trump, Donald, řeší tyto dvě masivní eskalace v Evropě a na Blízkém východě a co to všechno znamená pro zbytek světa. Máme zbrusu nový podcast Channel 4 News. Jmenuje se Trump World with Anushka and Matt Frye a je nyní k dispozici na YouTube a všude, kde si můžete podcasty stáhnout.