Putin zintenzivňuje údery na Ukrajinu pokaždé, když se ho Trump snaží přesvědčit k uzavření míru

10. 9. 2025

Po pěti ze šesti telefonních hovorů mezi Donaldem Trumpem a Putinem mezi únorem a červencem provedla ruská armáda mnohem silnější než obvyklé útoky bezpilotními letouny a raketami, ukázala analýza The New York Times. Například den po jejich rozhovoru 3. července Rusko odpálilo 550 útočných zbraní, zatímco průměr za první pololetí byl 118.

K zintenzivnění úderů, které lze považovat za symbolické, nedošlo jen po telefonických rozhovorech s Trumpem. V srpnu, po setkání prezidentů na Aljašce, vedl Trump intenzivní rozhovory s evropskými lídry a Volodymyrem Zelenským, kde hovořil o rozhovoru s Putinem. Poté zástupci Evropy začali aktivně pracovat na přípravě poválečných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a přesvědčovat Trumpa, aby jim poskytl vojenskou podporu. Putin na tyto snahy reagoval úderem na americkou továrnu v Zakarpatí, budovy diplomatické mise EU a Britskou radu v Kyjevě, poznamenávají NYT.

Poslední nálet ze 7. září, který se stal nejsilnějším od začátku války, se také shodoval s aktivitou západních zemí v ukrajinské otázce. Ve čtvrtek na summitu v Paříži evropští lídři diskutovali o vyslání mírového kontingentu na Ukrajinu v případě dohody o zastavení nepřátelských akcí. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se 26 zemí z "koalice ochotných" dohodlo na účasti na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, některé z nich jsou připraveny rozmístit své ozbrojené síly na jejím území.

Kreml reagoval prohlášením, že v tomto případě by považoval zahraniční vojáky za legitimní cíl. Ve stejný den zabila ruská raketa dva zaměstnance Dánské rady pro uprchlíky, humanitární organizace, která pomáhá odminovat ukrajinské území. Mychajlo Samus, zástupce ředitele Centra pro výzkum armády, konverzí a odzbrojení v Kyjevě, řekl NYT, že útok vnímá jako varování před rozmístěním evropských jednotek.

A v neděli večer Rusko vypustilo na Ukrajinu rekordní počet leteckých útočných zbraní – 823, včetně 810 útočných dronů, devíti řízených střel Iskander-K a čtyř balistických raket Iskander-M / KN-23, podle letectva ozbrojených sil Ukrajiny. Jedna z raket Iskander zasáhla budovu Kabinetu ministrů Ukrajiny. Přestože hlavice nevybuchla, vypukl silný požár. Ve stejný den Trump řekl, že zavolá Putinovi "za několik dní", a ministr financí Scott Bessent řekl, že USA mají v úmyslu koordinovat tvrdší sankce s Evropskou unií. "Jsme připraveni zvýšit tlak na Rusko, ale potřebujeme, aby nás naši partneři v Evropě následovali," řekl NBC.

Iskander záměrně mířil na "srdce ukrajinské vlády", napsala na Facebooku velvyslankyně EU na Ukrajině Katarina Mathernová, která v pondělí navštívila zasaženou budovu:

"Viděla jsem to na vlastní oči: Putin přesně ví, co dělá."

Institut pro studium války (ISW) také spojil velké ruské letecké útoky s důležitými geopolitickými událostmi, jako jsou telefonáty Trump-Putin a rusko-ukrajinské rozhovory v Istanbulu, a poznamenal, že ruští stratégové považují takové údery za diplomatický signál.

Takové útoky v kombinaci s agresivní rétorikou jsou prováděny v kritických okamžicích, kdy Západ zvažuje poskytnutí další vojenské pomoci Ukrajině nebo když se diskutuje o příměří nebo mírové dohodě, říkají analytici ISW. Takové akce mají podle nich další cíl: odvrátit pozornost od špatného výkonu ruské armády na bojišti: "Možná Putin věří, že masivní údery na ukrajinská města a agresivní rétorika Ruska proti zemím NATO a východní Evropě odvedou pozornost od pomalého a bolestivého postupu Ruska na východní Ukrajině."

ISW dochází k závěru:

"Putin se stále snaží odvrátit pozornost od skutečné situace na bojišti, protože zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině je jedinou reálnou nadějí Ruska na vítězství v této válce."

Zdroj v angličtině: ZDE