Nepřátelské mocnosti vysílají špiony na západní univerzity, varuje bývalý šéf bezpečnostních služeb
8. 12. 2025
Kanadský expert David Vigneault varuje před „průmyslovými“ pokusy Číny ukrást nové technologie
Nepřátelské špionážní agentury se nyní soustřeďují na infiltraci západních univerzit a firem stejně jako na infiltraci vlád, tvrdí bývalý šéf kanadské zpravodajské služby.
David Vigneault varoval, že nedávný „průmyslový“ pokus Číny o krádež nových technologií ukázal, že je třeba zvýšit ostražitost akademických pracovníků.
„Přední linie se posunula od zaměření na vládní informace k inovacím v soukromém sektoru, inovacím ve výzkumu a univerzitám,“ řekl ve svém prvním rozhovoru od odchodu z Kanadské bezpečnostní zpravodajské služby (CSIS), která je součástí aliance „Five Eyes“ pro sdílení zpravodajských informací s USA, Velkou Británií, Austrálií a Novým Zélandem.
Vigneault označil Peking za hlavního viníka a uvedl, že k získání citlivých technologií využívá kombinaci kybernetických útoků, infiltrovaných agentů a náboru mezi univerzitními zaměstnanci.
„Systém je postaven tak, aby ... velmi systematickým způsobem odstranil vojenské aplikace těchto nových inovací a poté je uvedl do výroby pro Lidovou osvobozeneckou armádu,“ řekl v rozhovoru na okraj zpravodajské konference v Haagu tento týden.
Vigneault uvedl, že čínské vedení se pustilo do dlouhodobého programu vojenské regenerace poté, co bylo zděšeno tím, jak rychle americká armáda v roce 2003 obsadila Irák.
Peking se rozhodl investovat do „asymetrických schopností“ a ukrást co nejvíce technických znalostí ze Západu.
„Jako organizace, která se nemusí každé čtyři roky zabývat volebním cyklem, měla schopnost nahlížet na věc z velmi dlouhodobé perspektivy,“ uvedl.
CSIS dospěla k závěru, že Čína zasáhla do dvou kanadských voleb, v letech 2019 a 2021, což vedlo k politickému skandálu ohledně toho, zda agentura politiky dostatečně varovala. Pokud však jde o krádeže výzkumu, Vigneault uvedl, že proti této hrozbě musí bojovat celá společnost, nejen politici.
Vigneault opustil CSIS v červenci loňského roku po sedmi letech a nyní pracuje pro americkou společnost Strider, která organizacím poskytuje poradenství v oblasti potenciálních špionážních hrozeb.
Uvedl, že viděl „celé spektrum“ přístupů – od kybernetických útoků po „lidi, kteří se infiltrují do programů, získávají informace a přinášejí je zpět“.
Zaměstnanci univerzity jsiu podle něj najímáni zahraničními mocnostmi na základě naivity, ideologie nebo chamtivosti.
Tvrdil, že tyto hrozby ospravedlňují rozhodnutí vyžadovat hodnocení národní bezpečnosti pro univerzitní programy v citlivých oblastech, které dostávají vládní financování.
Odmítl kritiku některých výzkumníků, že pravidla jsou příliš restriktivní a mohou bránit akademické excelenci a otevřenosti. „Nemůžete si představit, že pracujete v izolaci. Nežijete na ostrově a neděláte čistý výzkum pro dobro lidstva,“ řekl.
Vigneault připustil, že zaměření se na Čínu by mohlo vést k problematickému pocitu rasového profilování mezi studenty a pedagogy na univerzitách a v jiných sektorech.
„Je to naprosto kritický bod – nejsme daleko od toho, abychom byli potenciálně obviněni, ať už oprávněně nebo neoprávněně, z rasismu,“ řekl.
„Snažil jsem se vždy zdůrazňovat, že problémem není Čína ani čínský lid, ale čínská komunistická strana.“
Dodal, že některé případy špionáže spojené s Čínou se týkaly lidí, kteří neměli čínský původ.
Vigneault uvedl, že jeho sedmileté působení ve vedení kanadské zpravodajské služby bylo poznamenáno „vývojem od zaměření na terorismus k politice velmocí“. Byl ve funkci v období před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022, kdy Kanada měla přístup téměř ke všem informacím shromážděným americkými a britskými agenturami o plánech Vladimira Putina.
Vigneault popsal tyto zpravodajské informace jako „vynikající“ a uvedl, že několik týdnů před invazí neměl téměř žádné pochybnosti o tom, že Rusko napadne Ukrajinu.
Naznačil, že kromě nedostatku podrobných zpravodajských informací bylo selhání evropských bezpečnostních služeb při předvídání útoku alespoň částečně způsobeno závislostí na ruské ropě a plynu. Strach z „politických nebo ekonomických nákladů spojených s pokusem o diverzifikaci před invazí“ usnadnil naději, že k invazi nedojde.
„Viděli jsme to u Německa, které později muselo přeorientovat velkou část své energetiky,“ řekl. „To má dopad na rozhodování, to má dopad na to, jak hodnotíte informace.“
Ačkoli Kanada čelí nepřátelské rétorice a vysokým clům uvaleným jejím někdejším nejbližším spojencem, USA, Vigneault vyzval k pragmatickému přístupu. To znamenalo identifikovat oblasti, kde je spolupráce zásadní, a „budovat suverénní kapacity“ tam, kde by bylo lepší nespoléhat se na stále více nevyzpytatelného spojence.
Dodal: „Ve světě, ve kterém nyní žijeme, a ve světě, který předvídáme pro budoucnost, budou data naprosto zásadní. Jak si tedy můžete být jisti, že máte nad svými daty určitou míru suverenity, abyste mohli chránit své občany a národní bezpečnost?
Diskuse