USA chtějí, aby Ukrajina ustoupila z Donbasu a vytvořila „svobodnou ekonomickou zónu“, říká Zelenskyj

11. 12. 2025

 
Zelenskyj uvedl, že Ukrajina nepovažuje tento plán za spravedlivý, pokud neexistují záruky, že ruské jednotky po stažení ukrajinských vojsk tuto zónu jednoduše neobsadí.

Zelenskyj řekl: „Pokud se jednotky jedné strany musí stáhnout a druhá strana zůstane na místě, co pak zadrží tyto druhé jednotky, Rusy? Nebo co jim zabrání, aby se převlékli za civilisty a převzali tuto svobodnou ekonomickou zónu? To vše je velmi vážné. Není jisté, že by Ukrajina s tím souhlasila, ale pokud mluvíte o kompromisu, pak to musí být spravedlivý kompromis.“
 
Uvedl, že pokud by Ukrajina s takovým plánem souhlasila, bylo by nutné uspořádat volby nebo referendum, aby byl ratifikován, a dodal, že pouze „ukrajinský lid“ může rozhodovat o územních ústupcích.

Podle Zelenského by se Ukrajina v rámci plánů USA stáhla z Donbasu, kde Rusko postupuje, zatímco frontové linie by byly zmrazeny v regionech Cherson a Záporoží. Rusko by se vzdalo několika malých území, která kontroluje v jiných regionech.

Zelenskyj je pod obrovským tlakem Donalda Trumpa, aby podepsal americký mírový plán. V posledních dnech Trump Zelenského napadl a tvrdil, že „ani nečetl“ návrh mírového plánu, a naznačil, že postrádá legitimitu a Ukrajina by měla uspořádat volby.

Trumpova tisková mluvčí Karoline Leavittová ve čtvrtek řekla: „Prezident je velmi frustrován oběma stranami této války a už má dost schůzek, které se konají jen pro schůzky samotné.“

Zelenskyj uvedl, že ukrajinský vyjednávací tým ve středu zaslal revidovaný plán zpět do Washingtonu a že otázky týkající se území a kontroly nad jadernou elektrárnou v Záporoží jsou dvěma zbývajícími spornými body. „Není to konečný plán, je to reakce na to, co jsme obdrželi... na plánu se neustále pracuje a upravuje se, je to nepřetržitý proces, který stále pokračuje,“ řekl.

Pokud se Washington a Kyjev dohodnou, zůstává mnohem větší otázka, zda je Vladimir Putin skutečně připraven podepsat dohodu, nebo zda pouze získává čas falešnými jednáními a doufá, že bude moci pokračovat ve svém vojenském postupu přes zimu.

V Berlíně generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek řekl, že pokud se Putinovi podaří prosadit svou vůli na Ukrajině, vyhlídky na válku v Evropě se stanou reálnějšími, a varoval, že kontinent je  „tiše samolibý“ ohledně hrozby ze strany Ruska.

Nová válka vedená Ruskem by mohla přijít v příštích pěti letech a mohla by mít „rozsah války, kterou zažili naši prarodiče a praprarodiče“, naznačil Rutte. Vydal již známou výzvu všem evropským zemím, aby zvýšily výdaje na obranu. „Příliš mnoho lidí věří, že čas je na naší straně. Není tomu tak. Čas jednat je právě teď,“ dodal.

Rutte patří mezi evropské politiky, kteří se snaží udržet Trumpovu administrativu na straně Ukrajiny, zatímco americký prezident se zdá být stále netrpělivější kvůli absenci mírové dohody.

Ve čtvrtek odpoledne Zelenskyj uspořádal videokonferenci s asi 30 lídry zemí „koalice ochotných“, které podporují Ukrajinu, ale bez Trumpa.

V některých evropských hlavních městech sílí názor, že Ukrajina bude muset učinit bolestivé kompromisy, protože země vstupuje do čtvrté zimy plnohodnotné války, s obtížnou situací na frontě a obrovskými problémy s dodávkami energie způsobenými opakovanými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu.

Vedoucí představitelé Francie, Británie a Německa, kteří se v pondělí setkali se Zelenským v Downing Street, však zdůrazňují, že o územních otázkách může rozhodovat pouze Ukrajina. „Bylo by chybou nutit ukrajinského prezidenta k míru, který jeho lid po čtyřech letech utrpení a smrti nepřijme,“ řekl ve čtvrtek německý kancléř Friedrich Merz.

Zelenskyj uvedl, že kromě rámcové dohody existují dva samostatné dokumenty, které Ukrajina doufá podepsat v nejbližších dnech. Jeden se týká potenciálních bezpečnostních záruk, které by vstoupily v platnost v případě, že by Rusko znovu zaútočilo na Ukrajinu, a druhý se týká hospodářské obnovy Ukrajiny.

Také ve čtvrtek se nejvyšší představitelé EU sešli ve Lvově na západní Ukrajině, aby diskutovali o vyhlídkách Ukrajiny na přistoupení lk EU, i když maďarský premiér Viktor Orbán, který je nakloněn Rusku, nadále blokuje formální jednání.

Všichni ostatní členové EU jsou pro přistoupení Ukrajiny a představitelé uvedli, že Ukrajinu chtějí přijmout v každém případě, pokud bude země pokračovat v harmonizaci svých zákonů a postupů s předpisy EU. „Ukrajina se stane členem EU a nikdo tomu nemůže zabránit,“ uvedla při jednáních Marta Kos, komisařka EU pro rozšíření.