Ruská sabotáž v Evropě by mohla být přípravou na plnohodnotnou válku

10. 12. 2025

Mnozí v zpravodajské komunitě věří, že rizika, která je Rusko ochotno podstoupit, a cíle, kterých se snaží dosáhnout, odrážejí víc než jen reakci na vývoj konfliktu s Ukrajinou. Nejnovější hodnocení ruských sabotážních akcí jsou nyní posuzována v kontextu zprávy NATO o společném hodnocení hrozeb z roku 2023, která dospěla k závěru, že Rusko připravuje sozbrojené síly a ekonomiku na možnou válku s Evropou do roku 2029.

Kontrarozvědka odhalila operaci, během níž explodovaly balíky zaslané z Litvy s hořlavou hořčíkovou sloučeninou v logistických centrech DHL v Polsku, Německu a Velké Británii. Sabotéři, na které dohlížel ruský operativec, byli nalezeni s dalšími 6 kg výbušnin. Jak řekli zástupci evropských bezpečnostních služeb pro FT, to stačilo k provedení další fáze plánu – výbuchů v letadlech letících do Spojených států. To by znamenalo největší ránu pro letecký průmysl od teroristických útoků 11. září 2001.

V Litvě a Polsku je v souvislosti s tímto spiknutím obviněno nejméně 20 lidí z terorismu a dalších trestných činů. Organizátor sabotáže uprchl do Ázerbájdžánu, Varšava žádá o jeho vydání. Ale šéfové všech tří ruských zpravodajských služeb — FSB, SVR a GRU — se za něj postavili, což ukazuje jeho význam pro Kreml.

Podle šéfa jedné z předních evropských zpravodajských služeb jeho zaměstnanci nyní sledují ruské agenty, kteří kontrolují silniční mosty (pravděpodobně za účelem jejich minování) a aktivně hledají slabiny na železnicích. Nedávno se v Polsku těsně vyhnuli katastrofě s velkým počtem obětí, kde byla na trati mezi Varšavou a Lublinem umístěna bomba. Polsko nyní věří, že Rusko představuje pro civilisty stejnou hrozbu jako islámský terorismus, který je pro evropské zpravodajské služby velkým problémem již 20 let.

V posledních letech se jim podařilo zastavit sabotáže železnic, žhářské útoky na nákupní centra (i když k nim došlo ve Vilniusu a Varšavě), vypouštění vody z nádrže zničením přehrady a otravu vodovodních systémů. Ale hlášené případy jsou jen špičkou ledovce, varuje Keir Giles, odborník na Rusko z Chatham House:

"První věc, kterou je třeba zvážit, je, že si stále plně neuvědomujeme, co se děje. Existuje mnoho věcí, o kterých vlády raději mlčí."

Samotný počet takových útoků a jejich analýza dohromady umožňují zpravodajským službám vidět vzorce a navazovat souvislosti mezi událostmi, i v případech, kdy nebyla ruská účast prokázána nebo odhalena. Například v květnu tohoto roku se tři lidé – dva Ukrajinci a jeden Rumun – pokusili zapálit budovu a auto spojené s britským premiérem Keirem Starmerem. Z hlediska zpravodajství je pozoruhodné, že přesně stejné incidenty s automobily a nemovitostmi politiků se odehrály i v jiných evropských zemích, zejména v Estonsku, které sousedí s Ruskem a kde je na kontinentu rozmístěn největší britský vojenský kontingent.

Stalo se také běžným najímat občany východoevropských zemí k provádění těchto operací, včetně Ukrajinců, kteří se mohou volně pohybovat po Evropě, stejně jako místních zločinců a lidí v zoufalé nouzi. Jsou najímáni prostřednictvím kontaktů přes poslíčky: například pachatelé neúspěšného teroristického útoku na polské železnice byli podle speciálních služeb země pod dohledem Michaila Viktoroviče Mirgorodského, který pracoval pro FSB, komunikoval s nimi přes Telegram a platil kryptoměnami.

"Tyto incidenty se mohou zdát bezvýznamné, jako malé bodnutí," říká poslanec německého Bundestagu Konstantin von Noz, který dříve vedl parlamentní zpravodajský výbor. "Ale musíte se na situaci podívat jako na celek. To jsou všechny samostatné složky extrémně cílené hybridní kampaně zaměřené na rozdělení společnosti."

Tato kampaň může být vedena jako příprava na válku. Rok 2029 je zmíněn jako čas možného konfliktu z nějakého důvodu, uvedl generální inspektor německých ozbrojených sil Carsten Breuer na Mnichovské bezpečnostní konferenci na konci listopadu. "Nikdo si to letos nevymyslel," je založen na "čisté analýze," vysvětlil: "To neznamená, že Rusko zaútočí, ale bude toho schopné."

Odborníci vidí velkou podobnost mezi jednáním ruských speciálních služeb a plány KGB v sovětských dobách. "Za poslední dva roky jsme viděli útoky nebo pokusy o útoky na prakticky všechny stejné operační cíle," které byly tehdy identifikovány, vysvětlila Daniela Richter, spoluředitelka Centra pro studium zpravodajství na King's College London. Zejména studovala plně zachovaný archiv československé tajné služby a četné dokumenty, které archivář KGB Vasilij Mitrochin předal Velké Británii v roce 1992.

Archivní dokumenty přímo uvádějí, že činy špionů a sabotérů závisí na fázi napětí, řekla Richter: "V době míru se ruská rozvědka snaží provádět menší a jemnější útoky, které by měly vypadat jako nehody. Náhodné požáry, vandalismus a podobně. Během skutečné války aktivují řadu sabotérských agentů, aby prováděli různé ničivé akce."

Podle Richter odpovídá současná aktivita Ruska v Evropě střední "předválečné" fázi.

Zdroj v angličtině: ZDE