"Dnes je to papír, zítra to není nic": riziko bezpečnostních záruk pro Ukrajinu

22. 8. 2025

Ukrajina a její západní spojenci uvedli, že se očekává, že podrobnosti poválečné bezpečnostní dohody budou dokončeny v příštích několika dnech. Takové bezpečnostní záruky jsou již dlouho považovány za klíčové pro udržení poválečného míru na Ukrajině, píše Sonya Ciesnik.

Velká Británie a Francie v březnu shromáždily převážně evropskou "koalici ochotných" jako potenciální mírové síly, ale mnozí se obávali, že bez silné americké podpory by postrádala efektivitu.

Ve zjevném průlomu po pondělním setkání vedoucích představitelů Evropy a NATO v Bílém domě americký prezident Donald Trump navrhl potenciální bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jako součást budoucí mírové dohody s Ruskem.

"Pokud jde o bezpečnost, bude tam velká pomoc," řekl po boku Zelenského v Oválné pracovně a zároveň poznamenal, že evropské země se ujmou vedení. "Jsou první obrannou linií, protože tam jsou. Ale my jim pomůžeme." V následném rozhovoru pro Fox News Trump řekl, že americká pomoc bude mít pravděpodobně podobu letecké podpory.

Po dlouho očekávaném setkání mezi Trumpem a americkým prezidentem Vladimirem Putinem minulý pátek na Aljašce Trumpův vyslanec pro Rusko Steve Witkoff řekl, že USA by mohly zvážit nabídku Ukrajině "ochrany podobné článku 5", což je odkaz na princip kolektivní obrany NATO, ve kterém je útok na jednoho považován za útok na všechny.

Witkoff dodal, že Rusko s návrhem souhlasilo a označilo ho za "měnící hru".

Zelenskyj v úterý uvedl, že "již pracujeme na konkrétním obsahu bezpečnostních záruk", což je proces, který bude podle něj v nadcházejících týdnech pokračovat na plné obrátky.

Mychajlo Samus, obranný a politický analytik z Kyjeva, hovořil s FRANCE 24 o bezpečnostních zárukách, které by Ukrajina mohla získat po ukončení mírové dohody ukončující válku s Ruskem. Ale vzhledem k tomu, že neúspěch Budapešťského memoranda z roku 1994 je stále v myslích mnoha Ukrajinců, obhajuje také vybudování silné ukrajinské armády, která je plně integrována do evropského obranného systému.

FRANCE 24: Co budou s největší pravděpodobností znamenat "bezpečnostní záruky" pro Ukrajinu v praxi?

My (Ukrajina) máme dlouhou historii bezpečnostních záruk, která začala Budapešťským memorandem v roce 1994 (pakt o neútočení spolupodepsaný USA, Velkou Británií a Ruskem výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní, které zdědila po SSSR). Nevěříme na papírové záruky. Potřebujeme silný ukrajinský obranný průmysl, který je zcela integrován do evropské obranné struktury. Proto bychom měli ukrajinskou bezpečnost založit na odstrašování, jako je odstrašování proti agresi proti pobaltským státům nebo invazi do Moldavska.

Společný přístup znamená evropský bezpečnostní systém zahrnující Ukrajinu. Někdo by si mohl myslet, že by to mohlo znamenat francouzské boty na zemi. Samozřejmě, že je nepotřebujeme, protože máme jednu z nejsilnějších armád na světě. Místo toho potřebujeme pomoc s integrací ukrajinských sil do evropského obranného systému. To znamená poskytnout Ukrajině kapacity dlouhého doletu: balistické rakety, střely s plochou dráhou letu. Evropské ozbrojené síly by nám měly poskytnout vybavení se společným vědomím toho, že toto vybavení používáme k ochraně nás i jich.

FRANCE 24: Proč je nepravděpodobné, že by vyhlídka na evropské boty na zemi zajistila mír na Ukrajině?

Nemělo by se zapomínat, že Rusko je imperialistické; zajímá se o Ukrajinu pouze jako o rozšíření svého impéria. V 21. století to zní nemožně, ale Putin v tomto paradigmatu žije. Pokud chtějí žít v impériu, pak bychom měli být dost silní, abychom se mu postavili. Vyslání několika tisíc vojáků na ukrajinské území není řešením.

Italská premiérka Giorgia Meloni přišla během jednání v Bílém domě se zajímavým nápadem poskytnout bezpečnostní záruky po vzoru článku 5 NATO (princip kolektivní obrany, podle kterého je útok na jednoho považován za útok na všechny). To však nebude možné provést. Příští ruská agrese vůči Ukrajině se setká se stejnou reakcí – nebo nereakcí – ze strany západních spojenců.

Měli jsme špatnou zkušenost s Budapešťským memorandem. Spojené království to podepsalo a Spojené státy to podepsaly. Tyto země garantovaly územní suverenitu Ukrajiny. Ale když Rusko zaútočilo na Krym, nic se nestalo.

FRANCE 24: Proč prosazujete přístup obranného průmyslu k podpoře Kyjeva?

Společné kapacity se snáze formulují a staví na nich. Myslím, že prozatím můžeme hovořit o přístupu obranného průmyslu s prvky, které podpoří Ukrajinu: monitorování, zpravodajství, výcvik ukrajinských ozbrojených sil, podpora municí a prvky k udržení Ruska mimo frontovou linii. Pokud nám USA nechtějí prodat určité technologie, měli bychom být schopni je vyvinout sami.

Evropská obranná bezpečnostní politika je především Evropa zaměřená na obranu. Ukrajinský přístup je stejný jako evropský, přesto potřebujeme vytvořit moderní, průlomové technologie, jako jsou balistické rakety dlouhého doletu. Žádná země v Evropě je nestaví a my je potřebujeme. Potřebujeme také společné kapacity v protiraketové obraně – protiraketová obrana by měla být společná, protože je nemožné, aby ji jedna země vybudovala sama.

Musí existovat víceúrovňový evropský obranný systém. Na Ukrajině máme každou noc útoky bezpilotních letounů Šáhid (íránské výroby). Musíme vybudovat společný systém. Byla by to katastrofa, kdyby dron Šáhid zasáhl například Estonsko, a totéž by mělo platit pro Ukrajinu.

Na Ukrajině máme několik vrstev [obrany]: sestřelování dronů, vrtulníky, stíhačky – všechny tyto vrstvy fungují společně. Vzhledem k tomu, že Rusko je jadernou velmocí, měli bychom mít společnou evropskou jadernou doktrínu. Francie a Spojené království mají jaderné kapacity; jak tyto zdroje sdílet, je třeba zvážit.

Když Putin mluví o "demilitarizaci", je to proto, aby toho mohl využít. Se silnou armádou na Ukrajině nebude Putin schopen znovu zaútočit. Bez toho – dokonce i se všemi zárukami a veškerým papírem na světě – nebude Ukrajina v bezpečí.

FRANCE 24: Jaká by byla role USA v ukrajinských bezpečnostních zárukách?

Evropa nemá balistické rakety a je závislá na USA – to je velký problém. Evropa je závislá na stíhačkách F-16. Neměli bychom být závislí na náladách amerického prezidenta Donalda Trumpa; mohl by říci: "Dnes můžete mít F-16" a zítra by si to mohl rozmyslet.

USA jsou důležitým poskytovatelem, ale ne hlavním poskytovatelem. Proto by měl existovat společný přístup [zahrnující] jak ozbrojené síly, tak obranný průmysl.

Když mluvíme o bezpečnostních zárukách, a zejména o botách na zemi, Trump se na tom nechce podílet – takže NATO se nemůže zúčastnit. Trump se nás snaží rozdělit. Mezi USA a Ruskem je oceán, zatímco mezi Evropou a Ruskem není nic. Pokud si představíme, že ruský prezident Vladimir Putin a Zelenskyj podepíší mírovou dohodu, dalším krokem je, jak ji [vynutit]. Budou zde fungovat složité mechanismy. Putin například pravděpodobně navrhne Číňany jako mírové jednotky, zatímco odmítne jakékoli síly NATO na zemi na Ukrajině. Bude mnoho dalších diskusí.

FRANCE 24: Ukrajina se zjevně cítí zrazena poté, co Budapešťské memorandum nedokázalo zajistit její bezpečnost. Jaké jsou další precedenty pro to, že Rusko porušilo dohody?

Neustále. Po rozpadu Sovětského svazu byla v roce 1997 uzavřena rusko-ukrajinská smlouva o přátelství. Existovaly bezpečnostní záruky, že Rusko bude respektovat hranice a suverenitu Ukrajiny. Měli jsme mnoho dohod týkajících se Černého moře. Všechno bylo zničeno Ruskem. Když někdo říká, že bychom měli podepsat smlouvu s Ruskem, říkáme: "Chlapi, jděte domů." Dnes je to papír; zítra to není nic.

Zdroj v angličtině: ZDE