COP27: Ukončení války na Ukrajině je nezbytné pro řešení klimatické krize, říká Zelenskij

9. 11. 2022

čas čtení 6 minut
 

Ukrajinský prezident upozornil, že ruská invaze donutila desítky zemí obnovit výrobu elektřiny z uhlí, aby se snížily náklady na energii

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij řekl světovým politikům, že nebudou schopni řešit klimatickou krizi, pokud neskončí ruská invaze do jeho země


"Bez míru nemůže existovat účinná klimatická politika," uvedl ve videorozhovoru na úterním klimatickém summitu OSN COP27 v Egyptě. "Ruská válka vyvolala energetickou krizi, která donutila desítky zemí obnovit výrobu elektřiny z uhlí, aby snížily ceny energie pro své obyvatele, aby snížily ceny, které v důsledku záměrných ruských akcí šokujícím způsobem rostou."

Vladimir Putin, prezident Ruska, jednoho z největších světových producentů fosilních paliv, využil dominantního postavení své země v dodávkách plynu do Evropy k zesílení tlaku na země EU a další země.



 
Zelenskij nejmenoval jednotlivé země, ale na summitu  řekl: "Stále je mnoho těch, pro které je změna klimatu jen rétorikou nebo marketingem, nikoli skutečnými činy. Jsou to ti, kteří brání realizaci klimatických cílů; jsou to ti, kteří se ve svých kancelářích vysmívají těm, kteří bojují za záchranu života na této planetě... Jsou to ti, kteří rozpoutávají agresivní války, když si planeta nemůže dovolit jediný výstřel, protože potřebuje globální společnou akci."

Putin  se s pohrdáním neúčastní jednání v Šarm aš-Šajchu, kde se v uplynulých dvou dnech sešlo více než 100 hlav států a vlád a 45 000 dalších delegátů, aby diskutovali o klimatické krizi. Každý z lídrů měl na konferenci krátký projev, ale Zelenského projev měl jeden z nejlepších ohlasů.

Jasně řekl, že válka na Ukrajině je problémem nejen pro jeho zemi, ale pro celý svět, a uvedl přímé paralely s klimatickou krizí.

"[Válka] přinesla světu akutní potravinovou krizi, která nejhůře zasáhla ty, kteří trpí stávajícími projevy klimatických změn," řekl.

Zmínil dopady na ukrajinské lesy, z nichž byl v ukrajinském pavilonu COP27 vystaven kmen se střepinami. "Ruská válka zničila na Ukrajině za méně než půl roku 5 milionů akrů lesů," řekl.

Chudé země na konferenci COP27 požadují od bohatého světa větší finanční pomoc, která by jim pomohla vyrovnat se s následky extrémního počasí, a jejich vyjednavači se budou po zbytek čtrnácti dnů snažit dosáhnout dohody, která by takové prostředky umožnila.

Chtějí více finančních prostředků na tzv. ztráty a škody,  aby mohly zachránit a obnovit své ekonomiky a sociální a fyzickou infrastrukturu po katastrofách souvisejících s klimatem.

Ničivé záplavy v Pákistánu z letošního léta jsou uváděny jako příklad ztrát a škod, které rozvojové země již nyní v důsledku klimatického rozvratu utrpěly.

Pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf na summitu barvitě vylíčil, co jeho země zažila: "Katastrofální záplavy postihly 33 milionů lidí, více než polovinu našich žen a dětí, a [pokryly] území o velikosti tří evropských zemí. Navzdory sedminásobku průměru extrémních srážek na jihu jsme se potýkali s tím, že běsnící proudy strhly přes 8 000 kilometrů pokovených silnic, poškodily více než 3 000 kilometrů železničních tratí, spláchly stojící úrodu na 4 milionech hektarů a zpustošily skoro celý Pákistán."

Uvedl, že byly způsobeny škody za více než 30 miliard dolarů, avšak Pákistán - stejně jako ostatní rozvojové země - se na klimatické krizi podílel jen málo, protože má malou uhlíkovou stopu. "Stali jsme se obětí něčeho, s čím jsme neměli nic společného, a samozřejmě to byla katastrofa způsobená člověkem," řekl.

Kromě obnovy musel Pákistán vynaložit již asi 30 miliard dolarů na dovoz pšenice, oleje na vaření a pohonných hmot. "Představte si, že na jedné straně musíme zajistit potravinovou bezpečnost pro obyčejné lidi tím, že utratíme miliardy dolarů, a na druhé straně musíme  vydat  miliardy dolarů na ochranu lidí postižených povodněmi před dalšími neštěstími a obtížemi. Jak od nás proboha může někdo očekávat, že se tohoto gigantického úkolu zhostíme sami?"

Harjeet Singh, hlavní poradce v Climate Action Network, zejména vyzval USA: „Spojené státy po desetiletí jednaly ve špatné víře, pokud jde o ztráty a škody, ale zpoždění a podvody mají skutečné důsledky. Potřebujeme se dohodnout na financování na tomto COPu, abychom mohli pracovat na realizaci jeho rozhodnutí do roku 2024, a USA se musí změnit z obstrukční země v konstruktivní.“

John Kerry, zvláštní zmocněnec amerického prezidenta pro klima, na konferenci řekl, že krize neohrožuje jen infrastrukturu a ekonomiku, ale „každodenní každý aspekt našeho života“.

Mezitím rodina uvězněného britsko-egyptského demokratického aktivisty Alaa Abd el-Fattaha, který drží hladovku, vyjádřila obavy, že by mohl být ve vězení nuceně krmen. Už třetí den odmítá jídlo a vodu, a jeho rodina si vyžádala důkazy, že je stále naživu, ale egyptští činitelé neposkytli žádné informace o jeho zdravotní situaci.

Sestra Abd el-Fattaha, Sanaa Seif, řekla na tiskové konferenci na COP27: „Toto musí skončit. Může to skončit. Existují tři způsoby: ať ho navštíví britská ambasáda; posaďte ho dnes do letadla z Egypta; nebo zemře a bude zbaven této noční můry,“ řekla.

„Ať se stane cokoli, mám pocit, že Alaa vyhrál – jen doufám, že pro to není obětován. Je ve vězení, protože je někým, kdo věřil, že svět může být lepší místo."

Podrobnosti v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
5750

Diskuse

Obsah vydání | 14. 11. 2022