Jak úspěšně bojovat proti ultrapravicovému populismu a jeho lžím - lekce z Ameriky

14. 11. 2022

čas čtení 7 minut
Minulý týden přinesl ze Spojených států nečekaně dobrou zprávu, která by měla povzbudit a možná i poučit ty, kdo se staví proti hrozbě nacionalistického populismu na celém světě, píše Jonathan Freedland.

Je pravda, že boj proti tomuto nebezpečí se letos na podzim vyvíjel se smíšeným úspěchem. V Brazílii byl vyřazen Jair Bolsonaro, aby o dva dny později izraelské volby zpečetily návrat Benjamina Netanjahua. Ale poselství nynějších amerických midtermových voleb je jasné: populisty lze porazit.

 
Američtí voliči na to upozornili už před dvěma lety, kdy ukázali Donaldu Trumpovi dveře, ale málokdo si myslel, že to zopakují i tentokrát. Hovořilo se o republikánské "červené vlně", přičemž precedenty i průzkumy ukazovaly na těžké ztráty dosluhující Demokratické strany zatížené rostoucí inflací a nepopulárním prezidentem. Nebyl to jen výmysl médií: až na výjimky se čelní  demokraté připravovali na porážku. Místo toho strana vyhrála několik nejtěsnějších senátních voleb a udržela ztráty ve Sněmovně reprezentantů na tak nízké úrovni, že i kdyby republikáni nakonec převzali kontrolu nad tímto orgánem - hlasy se stále sčítají - nebude to s tak výraznou většinou, jak předpokládali.

Ukazuje se, že i když sám Trump nebyl na volebním lístku, dostatečný počet Američanů odmítl trumpovské kandidáty, kteří se ponořili hluboko do přehnaných  konspiračních teorií a pohrdání demokracií. Tito američtí voliči se rozhodli bránit svá práva. Z toho se mohou poučit demokraté, kteří hledí do roku 2024, ale také ti, kteří mimo USA bojují s vlastní verzí trumpovského nebezpečí.

Prvním poznatkem je, že takové úsilí vyžaduje velkou disciplínu. Tu protinetanjahuovské síly v Izraeli postrádaly: kdyby několik malých opozičních stran odložilo své spory a vytvořilo spojenectví, získaly by dostatek křesel, aby bývalého premiéra připravily o vládní většinu. Takto dvě z těchto stran těsně nepřekročily volební práh pro vstup do parlamentu a Netanjahuovi zůstal úsměv na tváři.

Američtí demokraté byli mnohem soustředěnější a projevili "neuvěřitelnou disciplínu ve sdělení", jak  řekl stranický stratég David Shor, a drželi se těch témat, v nichž s nimi americká veřejnost souhlasí, a vyhýbali se těm, v nichž jsou mimo. Odmítli se nechat vtáhnout na terén, kde chtěli bojovat republikáni - dokonce i levicoví demokratičtí kandidáti se distancovali od hesla "zbavit se policie" - a místo toho se zakopali na území, kde se demokraté těší podpoře veřejnosti, ať už jde o pracovní místa, zdravotnictví nebo práva na potrat. Posledně jmenované téma bylo obzvláště živé po letním rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušit rozsudek Roe v. Wade a jeho ústavní ochranu práva ženy na přerušení těhotenství.

Demokraté však také předložili argumenty, u nichž se někteří obávali, že jim nepřinesou žádnou volební odměnu. Prosazovali argument, že trumpovští republikáni představují hrozbu pro demokracii jako takovou, a připomínali voličům, že jde o první volby od pokusu o povstání z 6. ledna 2021, události, kterou příliš mnoho republikánů omlouvalo a za kterou všichni až na hrstku odmítali hnát bývalého prezidenta k odpovědnosti. Demokraté především označili za nebezpečně extrémní většinu republikánů, kteří udržují Trumpovu velkou lež, že volby v roce 2020 byly ukradeny.

Spousta demokratů se obávala, že to byla chyba, a zneklidněla, když Joe Biden učinil demokracii tématem svého posledního velkého předvolebního projevu. Varovali, že jde o příliš abstraktní téma, které vážně zajímá jen liberální elity - univerzitní seminární místnosti a názorové stránky seriozního tisku - ale pro voliče, kteří se zabývají cenou benzinu, je to luxusní úvaha. A přesto se tato argumentace prosadila. Zatímco ti republikáni, kteří veřejně vzdorovali velké lži - například guvernér Georgie -, snadno zvítězili, trumpovští popírači voleb dopadli obzvlášť špatně a prohráli  klání v Pensylvánii, v New Hampshire a  v Arizoně. Umírněný je možná sprosté slovo pro republikánské věrné, ale extremista je toxická nálepka pro širší voličstvo. Zarážející je, že 56 % těch amerických voličů, kteří se označují za umírněné, volilo demokraty.

Pro antipopulisty na celém světě je to povzbuzení. Každý kontext je samozřejmě jiný a málokterý národ byl svědkem tak jasného a nepopiratelného důkazu smrtelného nebezpečí, které představuje nacionalistický populismus, jako byl pokus o převrat z 6. ledna. Zkušenosti demokratů nicméně naznačují, že je možné být příliš opatrný v otázkách, které se líně odmítají jako záležitosti týkající se výhradně liberální elity.

V Británii mají labouristé více důvodů, proč se brexitu vyhýbat, ale mezi ty nejslabší patří představa, že je zajímavý pouze pro aktivisty požadující návrat Británie do EU. Brexit má dopad na pracovní místa, podnikání, vzdělání, výdaje a základní svobodu pohybu lidí. Svým způsobem má pro každodenní život Britů větší praktický význam než otázka demokracie pro Američany. A přesto se jí opozice ostýchá dotknout. Úspěchy demokratů z tohoto týdne jsou důvodem k tomu, aby se od této nesmělosti upustilo. Demokraté byli odvážní a vyplatilo se jim to.

Ve výsledcích USA je obsaženo více rad. Pro každou pokrokovou stranu, která to myslí s vítězstvím vážně, je podpora žen nesmírně důležitá: průzkumy při odchodu z volebních místností potvrdily, že právo na potrat zůstalo jen o několik bodů za inflací jako téma, které voliče nejvíce zajímá, a jak poznamenal jeden analytik: "Voliči hlasující kvůli potratům podpořili demokraty větším rozdílem než voliči hlasující pro republikány kvůli inflaci." Není překvapením, že mezi "voliči kvůli potratům" bylo více žen než mužů.

Klíčovou roli hráli také mladí voliči. Zatímco lidé starší 45 let dávali přednost republikánům, mladí do 30 let podpořili demokraty s ohromujícím rozdílem 28 bodů. Určitou zásluhu na tom mají Bidenovy kroky na snížení studentských dluhů. A jako vždy byly podstatnou součástí demokratické koalice menšiny, ačkoli odklon hispánských voličů doprava - nejvýrazněji na Floridě, kde pomohli Ronu DeSantisovi k drtivému vítězství - je varováním pro progresivní strany všude na světě, že podporu menšin nemohou považovat za samozřejmost. Musí si ji zasloužit a ukázat, že chápou - a oslavují - snahu zlepšení svoho společenského postavení  stejně dobře jako každý konzervativec.

Americké volby znovu ukázaly, že konvenční moudrost se často mýlí, že fatalismus je vždycky špatný - a že čas od času se politika může ukázat jako správná.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
4626

Diskuse

Obsah vydání | 16. 11. 2022