Po vražedných politických procesech v Teheránu byly uvaleny nové sankce EU

16. 11. 2022

Dva měsíce po smrti dvaadvacetileté Íránky Jiny Mahsy Aminiové v policejní vazbě zavedli ministři zahraničí EU druhé kolo sankcí proti vedení v Íránu. Aminiová zemřela poté, co byla zatčena komandem za údajné nesprávné nošení šátku. Její smrt vedla po celé zemi k masivní vlně protestů, které jsou nyní namířeny proti systému vlády v íránské teokracii.

Bezpečnostní složky během zásahů proti protestům údajně zabily stovky lidí. Podle lidskoprávních organizací bylo zatčeno kolem 14 000 lidí. Někteří prý již byli odsouzeni k trestu smrti, což lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn označil za "kruté". Kvůli této eskalaci nebude současné kolo sankcí proti vedení v Íránu určitě poslední, řekl Asselborn.

Před měsícem EU uvalila první sankce. Sankce jsou nyní uvaleny na vedení Revolučních gard a milice zapojené do potlačování protestů a demonstrací. Evropská unie po schůzce ministrů zahraničí oznámila, že celkem jedenáct institucí a 126 lidí nyní podléhá zmrazení majetku a/nebo zákazu vstupu v obou kolech. "Lidi odpovědné za tyto zločiny v oblasti lidských práv voláme k odpovědnosti," řekla v Bruselu německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Odpovědní by neměli věřit, "že mohou utlačovat, zastrašovat a zabíjet své vlastní lidi bez následků". Íránskému vedení je vysílán silný signál.

Z Teheránu přišla ostrá odpověď. "Německé úřady by se měly podívat na historii své vlastní země, historii lidských práv v souvislosti s vyzbrojováním režimu agresora proti Íránu. Německo není v pozici, kdy může Írán obviňovat," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Nasser Kanaani médiím. Jaký "režim agresora" má na mysli, neuvedl. Teherán považuje Izrael a USA za úhlavní nepřátele a Saúdská Arábie je také regionálním rivalem. Sankce by se Íránu nedotkly, řekl mluvčí.

Spolková vláda se rovněž vyslovila pro zařazení elitní vojenské jednotky "Revoluční gardy" na seznam teroristických organizací v EU, čímž by byla postavena na roveň al-Kájdě, "islámskému státu" nebo milicím Hizballáhu. Německá delegace uvedla, že Evropané nezašli tak daleko, protože to bylo také právně velmi složité.

Žádné sankce za údajnou dodávku raket do Ruska

Represivní opatření proti íránským občanům a institucím byla vydána také před třemi týdny za dodávky bojových dronů do Ruska. Írán od té doby tyto dodávky uznal. Bezpilotní letouny na Ukrajině používá Rusko k útokům na klíčovou civilní infrastrukturu. Stále však neexistují žádné důkazy o dodávce raket, o nichž informovala média, uvedl šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell. Nelze tedy ukládat žádné konkrétní sankce. Íránské vměšování je však každopádně znepokojivé.

Proti samotnému agresorovi Rusku dnes nebudou uvaleny žádné další sankce. Další kolo, deváté, se podle Borrella připravuje. Probíhají právní přípravné práce na určení nových cílů sankcí. Rada ministrů udržuje vlastní pracovní skupinu s diplomaty ze všech 27 členských států, která se téměř každý den zabývá řízením sankcí EU.

Občané EU zadrženi v Íránu

Ministři zahraničí EU se také musí obávat o své vlastní občany, kteří byli zatčeni během protestů v Íránu. Íránské úřady uvedly, že Francii, Německu, Nizozemsku, Polsku a Itálii předložily důkazy, které spojují celkem devět zatčených lidí s protesty.

"Svět se dívá," řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková k situaci v Íránu. Proto Německo a Island požádaly, aby se o násilí proti demonstrantům diskutovalo na Radě OSN pro lidská práva v Ženevě příští týden. Německý velvyslanec v Ženevě podal odpovídající žádost. "Dáme odvážným ženám a mužům v Íránu mezinárodní hlas," oznámila Katharina Staschová. "Chceme, aby byly důkazy shromažďovány nezávisle a porušování lidských práv bylo postaveno před soud na národní i mezinárodní úrovni." Rada OSN pro lidská práva může udělat cokoliv a také nevyhlásit žádné sankce, ale pouze veřejně napomenout Írán a zahájit vyšetřování.

Macron vidí malé šance jaderné dohody

Francouzský prezident Emmanuel Macron vidí malou šanci na další pokrok v jednáních s Íránem, která vede Evropská unie, o zastavení jeho programu jaderných zbraní. Macron v rozhovoru pro rozhlasovou stanici France Inter řekl, že vyhlídky jsou "velmi křehké kvůli vnitřní situaci v Íránu a požadavkům ze strany Íránu, které je velmi obtížné splnit. Revoluce to hodně změnila."

Macron v rozhovoru opakovaně označil dění v Íránu za revoluci. "Nejpůsobivější na tomto hnutí, této revoluci, je to, že ji tvoří mladé ženy a muži, kteří neznají nic jiného než život v režimu," řekl francouzský prezident. Emmanuel Macron se v září na okraji Valného shromáždění OSN setkal s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, aby zachránil jadernou dohodu. Ještě v létě to vypadalo, že se podaří oživit dohodu vyjednanou od roku 2015 EU, Ruskem, Čínou a USA. Americký prezident Donald Trump ji v roce 2018 jednostranně zrušil.

Podrobnosti v němčině: ZDE