Podle Bidena je nepravděpodobné, že by raketa z Polska byla vypálena z Ruska

16. 11. 2022

čas čtení 6 minut
 

Americký prezident tvrdí, že trajektorie rakety naznačuje, že nebyla odpálena ruskými silami, které vedou válku na Ukrajině, ale počká na výsledky vyšetřování
 


Joe Biden prohlásil, že raketa, která dopadla do Polska a zabila dva lidi, nebyla vzhledem ke své trajektorii pravděpodobně vypálena z Ruska.

Americký prezident vystoupil na zasedání skupiny G20 na indonéském Bali poté, co svolal mimořádné zasedání západních lídrů k projednání výbuchu na území NATO, který má potenciál posunout válku na Ukrajině do nové, ještě nebezpečnější dimenze.

Na otázku, zda byla raketa vypálena z Ruska, Biden odpověděl: "Existují předběžné informace, které to popírají. Nechci to říkat, dokud to zcela nevyšetříme. Ale vzhledem k její trajektorii je nepravděpodobné [sic], že by byla vypálena z Ruska." Dodal: "Ale uvidíme, uvidíme."

 

Polské ministerstvo zahraničí označilo raketu za "ruskou", což je výraz, který by mohl zahrnovat rakety země-vzduch S-300 v držení Ukrajiny.

"Dohodli jsme se, že podpoříme polské vyšetřování výbuchu na polském venkově, poblíž ukrajinských hranic, a oni se postarají o to, abychom zjistili, co se přesně stalo," řekl Biden.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že ruské popírání účasti na útoku bere vážně, a dodal, že se pravděpodobně jednalo o technickou chybu.

Řekl na Bali: "Setkal jsem se s německým kancléřem Olafem Scholzem. Panuje všeobecný dojem, že tato raketa není ruské výroby a toto prohlášení dláždí cestu k určitým skutečnostem, takže bychom neměli trvat na tom, že tato raketa byla odpálena z Ruska. To by byla provokace." Dodal: "Mír lze nastolit pouze prostřednictvím dialogu a my chceme dialog navázat."

Tyto výroky zazněly poté, co Biden svolal mimořádné zasedání skupiny západních lídrů G7, aby projednali důsledky úderu v Polsku.

Na schůzce byla zdůrazněna možnost, že útok představoval ruský útok na území NATO, což by mohlo vyžadovat uplatnění článků NATO o kolektivní sebeobraně. Moskva odpovědnost popřela.
 
Skupinu G7 tvoří Kanada, Itálie, Francie, Německo, Spojené království, USA a Japonsko. Jednání se zúčastnili také oba vedoucí představitelé EU Charles Michel a Ursula von der Leyenová, nizozemský premiér Mark Rutte a španělský premiér Pedro Sánchez. Z vedoucích představitelů jednotlivých států není členem aliance NATO pouze Japonsko.

Biden se vždy zoufale snažil zabránit tomu, aby se válka na Ukrajině přenesla na území NATO - nebo na území Ruska -, a proto bude usilovat o definitivní důkazy o tom, kdo raketu vypálil a jaká byla míra úmyslu.

V návrhu prohlášení vydaném vedoucími představiteli skupiny G20 na závěr summitu se uvádí, že "většina členů důrazně odsoudila válku na Ukrajině", a požaduje "úplné a bezpodmínečné stažení" Ruska z území jeho souseda. Zmínka o válce je odmítnutím tvrzení Ruska, že se účastní "zvláštní vojenské operace".

V návrhu se však také uvádí, že "existovaly i jiné názory a různá hodnocení situace a sankcí", což odráží rozpory mezi státy G20 ohledně Ruska."
 
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij uvedl, že ruské rakety zasáhly Polsko v rámci "významné eskalace" konfliktu. Důkazy neuvedl.

Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by ruské rakety zasáhly polské území, a označilo zprávy za "záměrnou provokaci s cílem eskalovat situaci".

Ve svém prohlášení dodalo: "Žádné údery na cíle v blízkosti ukrajinsko-polské státní hranice nebyly provedeny ruskými ničivými prostředky."

Skutečnost, že Polsko žádá NATO o konzultace podle článku 4 na rozdíl od akcí v sebeobraně, jak předepisuje článek 5, ukázala, že Polsko jedná opatrně. NATO se pravděpodobně sejde na oficiální úrovni v Bruselu. Generální tajemník OSN António Guterres označil útok za neuvěřitelně znepokojivý předtím, než později ve středu svolal zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Polský prezident Andrzej Duda i premiér Mateusz Morawiecki vyzvali ke klidu a k obezřetnosti vůči falešným zprávám.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba ukázal prstem na Rusko a na Twitteru uvedl: "Rusko nyní propaguje konspirační teorii, že to údajně byla raketa ukrajinské protivzdušné obrany, která dopadla na polskou teorii. Což není pravda. Nikdo by neměl věřit ruské propagandě ani zesilovat její zprávy. Tuto lekci jsme se měli naučit už dávno po sestřelení MH17", malajského civilního letadla sestřeleného Ruskem v ukrajinském vzdušném prostoru.

Později uvedl, že vedl podrobný rozhovor s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem o "ruském raketovém teroru - jeho rozsahu, cílech a důsledcích". Zdůraznil jsem, že reakce na to, co se stalo v Polsku, musí být tvrdá a zásadová." Dodal, že je "vděčný za potvrzení toho, že USA společně s G7 a EU zdvojnásobí úsilí o obnovu našeho energetického systému".

Bez ohledu na výsledek inspekce trosek útoku a přesné závěry však Polsko a Ukrajina budou pravděpodobně požadovat zvýšení ochrany vzdušného prostoru ve východní Evropě. Ukrajina usiluje o zlepšení protivzdušné obrany již několik týdnů a její ministr obrany Oleksij Reznikov na Twitteru uvedl: "Žádali jsme o uzavření oblohy, protože obloha nemá hranice. Ne pro ruské neřízené rakety. Ne pro hrozbu, kterou nesou pro naše sousedy z EU a NATO. Rukavice jsou dole. Je čas zvítězit".

Rozsah úterních ruských raketových úderů na Ukrajinu byl Ukrajinou označen za nejtvrdší za celou válku a mohl být zamýšlen jako demonstrace síly ruského prezidenta Vladimira Putina členům skupiny G20 shromážděným na Bali. Putin se summitu odmítl osobně zúčastnit, ale jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov, který ho zastupoval, byl v době zahájení útoků na slavnostní večeři pořádané indonéským prezidentem Joko Wikodem.

Úzkostlivým pokusům Indonésie o to, aby se agenda G20 vyhnula válce na Ukrajině, zasadil poslední ránu Putinův útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3571

Diskuse

Obsah vydání | 18. 11. 2022