Jak Vova prohrál americké volby i bitvu o Cherson

10. 11. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 6 minut
Američtí Republikáni navzdory prognózám úterní volby v polovině funkčního období (midterms) nijak výrazně nevyhrají, takže prezident Biden na tom bude lépe než třeba jeho předchůdce Obama ve stejné etapě jeho politického působení. A krátce po skončení voleb, od nichž si Rusko tolik slibovalo, Moskva oznámila stahování vojsk z ukrajinského Chersonu - zatím nejvážnější porážku ve válce proti Ukrajině.

Ještě není ani zdaleka vše spočteno - a například kontrola Demokratů nad Senátem může nakonec záviset na 2. kole voleb v Georgii, k němuž by došlo až 6. prosince. Ale už nyní je jasné, že prognózy předpovídající "rudou vlnu" Republikánů se příliš netrefily.


Demokraté mají velkou šanci udržet si kontrolu nad Senátem, Republikáni míří ke spíše nepřesvědčivé většině ve Sněmovně reprezentantů - a kromě toho vládní strana v úterý získala dva nové guvernéry. Od dob George W. Bushe žádný americký prezident v polovině funkčního období neutrpěl tak mírný neúspěch jako Joe Biden. A to navzdory tomu, že řada Američanů je s politickou situací nespokojená a v průzkumech uvádí, že Bidena nepovažuje za příliš úspěšného prezidenta.

Čím to, že průzkumy natolik nevyšly? Proč agentury předpokládaly cosi, co se nakonec neuskutečnilo?

Klíčovou voličskou skupinou se nakonec stali mladí lidé do 30 let. Mezi nimi 3 ze 4 volili Demokratickou stranu. Nicméně průzkumy to předem nezachytily.

To že mladší lidé volili častěji Demokraty má jistě řadu příčin, avšak zdá se, že podstatnou roli sehrála Bidenova politika odpouštění studentských půjček. Začínat život a kariéru s obrovským dluhem na krku není žádný med - a pokud vám někdo nabídne možnost, jak se takové zátěže zbavit, normálně ho za to nenakopnete do brňavky.

Možná by si to měli zapamatovat čeští političtí géniové, kteří právě navrhují zavést školné.

A jak se stalo, že mladší voliči tak "úspěšně utajili" své preference před výzkumníky? Zde je zřejmě na vině dekády zažitá americká rutina telefonních průzkumů veřejného mínění.

Přitom je dávno známo, že takový přístup k průzkumům má své mouchy. Už v roce 1933 agentury kategoricky tvrdily, že prezidentské volby vyhraje Herbert Hoover. Značná část chudších lidí, kteří většinou volili Franklina Delano Roosevelta, ještě neměla doma telefon a jejich názory se do průzkumů nepromítly. Vyhrál Roosevelt.

Teď může jít o něco podobného. Starší generace považují za slušnost zvedat telefon, ať už volá kdokoliv, ale v "generaci Z" panuje, zdá se, jiný přístup. Jestliže vyzvání neznámé číslo, předpokládají, že může jít o nějakou nežádoucí formu komerčního obtěžování - a často takový hovor nevezmou. Voilà, máme novou slepou skvrnu v pohodlné praxi telefonních průzkumů.

Díky nejmladší generaci se podařilo odvrátit politické zemětřesení v USA a dokonce zřejmě i poněkud oslabit podporu Donalda Trumpa v Republikánské straně. Řada kandidátů, které podpořil, neuspěla. Vedení partaje z toho šťastné nebude.

Obavy, že volby povedou k oslabení americké podpory Ukrajině, se zřejmě nezhmotní. Může dokonce naopak dojít k tomu, že netrumpističtí Republikáni budou prosazovat její posílení.

To není dobrá zpráva pro Vladimira Putina. Ruská státní televize v posledních dnech opět přetékala nostalgií po "jejich" Trumpovi, nadutými řečmi o ovlivňování amerických voleb a očekáváním, že midterms sebou přinesou náhlé uvolnění mezinárodního tlaku na ruského agresora. Teď je vše zmiňované v kopru.

Večer po volbách 9. listopadu "noční vlci" Šojgu a Surovikin se svěšenými ohony oznámili stahování zbytků takřka čtyřicetitisícového vojenského uskupení z pravého břehu Dněpru, včetně města Chersonu - které bylo teprve v září prohlášeno za "věčnou" součást ruské říše.

Protože Cherson byl za celou dobu trvání války jediným centrem ukrajinské oblasti, které se okupantům podařilo obsadit, je jeho vyklizení vlastně podstatně horším neúspěchem, než stažení útočníků z území Kyjivské či Charkovské oblasti. Ačkoliv prohlášení Moskvy ohledně "gesta dobré vůle" ve věci ústupu od Kyjiva a Charkiva nebyla vůbec přesvědčivá, rozhodně postrádala palčivou absurditu stahování z území, které před dvěma měsíci bylo prohlášeno "navěky ruským".

Ukrajina samozřejmě zdaleka nemá vyhráno. Okupanti mohou nyní u Chersonu hájit tři hluboce členěné obranné linie na levém břehu Dněpru a k útoku na ně budou muset ukrajinské jednotky provést obtížný a nebezpečný přechod širokého vodního toku. Kromě toho je nepochybné, že podpůrné prostředky, které už Rusko od Chersonu stahovalo v minulých týdnech, nasadí jinde. Pravděpodobně v Donbasu, na posílení dosud neúspěšných útoků wagnerovských žoldáků v oblasti města Bachmut.

Zesílí také volání západních "mírotvorců" po ukrajinských jednáních s agresorskou mocností. Politiku USA to v dohledné době nezmění - ale co se týče Evropy, věci mohou vypadat dosti odlišně.

Každopádně ale Putin je nyní na tom ještě mnohem bleději. Nemůže doufat v zásadní změnu americké politiky ohledně Ukrajiny, jeho armáda je před zimou demoralizovaná a mizerně zásobená - a na jaře začnou na ekonomiku dopadat kumulované dopady západních sankcí, odlivu pracovních sil do armády a klesajících cen energetických surovin. Poslední naději představuje eskalace války íránskými balistickými raketami. Avšak takový krok nepochybně nezůstane bez západní reakce vůči kupci i prodejci.

Vladimir Putin dlouho hrál proti Západu s mizernými kartami velice dobře. Nakonec to však s riskováním opravdu přehnal a novým přepadením Ukrajiny sám sebe zahnal do kouta, odkud není úniku.

Diktatury často nakonec bývají mnohem vnitřně křehčí, než se původně zvenku zdálo. Po překročení určité hodnoty stresu se začnou nečekaně rychle hroutit.

Kdo to s případným diplomatickým ukončením války myslí vážně, neměl by na zmíněný fakt zapomínat.

4
Vytisknout
6821

Diskuse

Obsah vydání | 15. 11. 2022