Írán vynesl první rozsudek smrti kvůli protestům

15. 11. 2022

čas čtení 4 minuty
 

Nejmenované osobě hrozí poprava za údajné žhářství v rámci potlačování nepokojů vyvolaných smrtí Mahsy Amini

Írán plánuje popravit 15 000 demonstrantů

Írán vynesl první rozsudek smrti v souvislosti s protesty, které se staly silnou výzvou čtyřem desetiletím vlády tvrdé linie duchovních, a skupiny na ochranu práv varují, že může následovat vlna poprav. Íránská diktatura se snaží ukončit téměř dva měsíce trvající celonárodní protesty.

Byla nařízena poprava neznámé osoby za údajné zapálení jedné vládní budovy. Následovala po hlasování 272 z 290 íránských zákonodárců na začátku tohoto měsíce o zavedení trestu smrti za závažné trestné činy proti státu a po opakovaných požadavcích některých představitelů na tvrdší postup proti nepokojům, které stále trvají

Usuzuje se, že Írán ročně popraví více lidí než kterákoli jiná země s výjimkou Číny, a první známý rozsudek smrti vynesený nad osobou spojenou s protestním hnutím znepokojil nevládní organizace.

 

Za 57 dní demonstrací, které vypukly po smrti mladé ženy, jež byla zadržena za "nesprávné" nošení pokrývky hlavy, zemřelo již 326 lidí. Další tisíce lidí byly zadrženy.

Mezitím byly na íránské vládce, kteří stojí za násilným potlačením protestů po celém Íránu, uvaleny nové evropské sankce,. Emmanuel Macron prohlásil, že probíhající nepokoje jsou revolucí, a prohlásil, že jaderné rozhovory Íránu se západními mocnostmi se dostalouhodobě do mrtvého bodu.

EU v pondělí zveřejnila  sankce proti 29 osobám a třem organizacím. Na seznamu jsou i významní členové Revolučních gard, kteří stojí v čele represí.

Macron, který se o víkendu v Paříži setkal s íránskými disidenty, řekl francouzskému rozhlasu Inter: "Děje se něco bezprecedentního. Vnuci revoluce provádějí revoluci a požírají ji."

Když hovořil o jaderné dohodě, dosud neuzavřeném paktu o zrušení sankcí uvalených EU a USA na íránskou ekonomiku výměnou za to, že Írán bude souhlasit s obnovením pozastavení a monitorování svého jaderného programu, Macron řekl:  "Nemyslím si, že budou existovat nové návrhy, které by mohly být předloženy právě teď, aby se jaderná dohoda zachránila."

Macron poprvé charakterizoval nepokoje jako něco víc než protestní hnutí.

Sankce EU, které jsou někdy převážně symbolické, znamenají zákaz cestování a zmrazení veškerých aktiv držených v Evropské unii. Obyvatelé a organizace sídlící v EU mají také zakázáno posílat peníze sankcionovaným osobám.

Na seznamu je uveden íránský ministr vnitra Ahmad Vahídí, který má na starosti bezpečnostní složky země, jež jsou všeobecně považovány za zodpovědné za smrt nejméně 70 lidí a vážná zranění stovek dalších během potlačování protestů.

Terčem sankcí se stali také čtyři příslušníci íránské mravnostní policie, dva muži a dvě policistky, kteří zatkli 22letou Mahsu Aminiovou za to, že prý neměla správně oblečený hidžáb.

"Podle spolehlivých zpráv a svědectví byla ve vazbě brutálně zbita a bylo s ní špatně zacházeno, což vedlo k její hospitalizaci a smrti," uvádí se v seznamu EU, který tyto osoby uvádí.

Na seznamu sankcí EU je rovněž uvedena státem kontrolovaná televizní stanice Press TV, která je podle EU "odpovědná za výrobu a vysílání vynucených přiznání zadržených osob, včetně novinářů, politických aktivistů a osob patřících ke kurdské a arabské menšině".

Další organizací, která se stala terčem útoku, je ArvanCloud, IT společnost, o níž se předpokládá, že pomáhala íránské vládě v jejích pokusech uzavřít internet v reakci na protesty.

"EU důrazně odsuzuje nepřijatelné násilné potlačování protestů," uvedl šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell v prohlášení, v němž vyzval Teherán, aby ukončil represe, objasnil počet zabitých nebo zraněných osob a zajistil zadrženým řádný soudní proces.

1
Vytisknout
2962

Diskuse

Obsah vydání | 15. 11. 2022