Monitorovací agentura EU v oblasti klimatu vyzývá Evropu, aby posílila ochranu životního prostředí

1. 10. 2025

Evropa je světovým lídrem v boji proti změně klimatu, ale musí udělat více pro ochranu svého životního prostředí a zlepšení odolnosti vůči globálnímu oteplování, varovala agentura Evropské unie pro životní prostředí.

"Bylo dosaženo významného pokroku ve snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, ale celkový stav životního prostředí v Evropě není dobrý," uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve svém prohlášení při prezentaci své nejnovější zprávy o této problematice.

Hodnocení klimatu přichází poté, co členské státy EU na klimatickém summitu OSN minulý týden nebyly schopny předložit formální plán na další snížení skleníkových plynů do roku 2035 kvůli neshodám mezi 27 členskými státy.

Blok se také nedokáže dohodnout na ambiciózním návrhu Evropské komise na snížení emisí do roku 2040 o 90 % oproti úrovni z roku 1990.

Emise skleníkových plynů v EU se od roku 1990 snížily o 37 %, což je výrazně více než u dalších velkých znečišťovatelů, jako je Čína a Spojené státy, a to díky sníženému využívání fosilních paliv a zdvojnásobení obnovitelných zdrojů energie od roku 2005.

Země EU však musí "zintenzivnit provádění politik a dlouhodobějších opatření umožňujících udržitelnost, které již byly dohodnuty v rámci Zelené dohody pro Evropu", která byla přijata během předchozího mandátu Evropské komise, uvedla EEA.

Příroda kontinentu "nadále čelí degradaci, nadměrnému využívání a ztrátě biologické rozmanitosti", uvedla EEA, která pro svou zprávu shromáždila údaje z 38 zemí celého kontinentu.

Zejména voda je stále vzácnějším zdrojem a půda je nadměrně využívána.

Asi 81 % chráněných stanovišť je ve špatném nebo špatném stavu, 60 až 70 % půd je degradovaných a 62 % vodních útvarů není v dobrém ekologickém stavu, uvádí zpráva.

Změna klimatu zhoršuje nedostatek vody, ale EEA uvedla, že je možné ušetřit až 40 % vody v zemědělství, zásobování vodou a energetice prostřednictvím lepší správy, technologických inovací, opětovného využívání vody a informovanosti veřejnosti.

Zdůraznila, že dopady změny klimatu představují rostoucí výzvu.

Mnohé z těchto účinků jsou nepřímé, způsobují poškození infrastruktury a ekosystémů nebo vedou mimo jiné ke zvýšení cen.

Většina budov v Evropě nebyla navržena tak, aby odolala teplu, uvedla EEA a poznamenala, že 19 % Evropanů není schopno udržet ve svých domovech příjemnou teplotu.

Četnost extrémních vln veder se zvyšuje, ale pouze 21 z 38 členských zemí EEA má zdravotní akční plány pro vlny veder, poznamenala agentura.

Finanční zátěž roste

Obecně platí, že extrémní povětrnostní a klimatické jevy – jako jsou vlny veder, povodně, sesuvy půdy a lesní požáry – způsobily v letech 1980 až 2023 ve 27 zemích EU více než 240 000 úmrtí.

Finanční zátěž z těchto událostí se stále zvyšuje.

Průměrné roční ekonomické ztráty byly v letech 2020 až 2023 2,5krát vyšší než v období 2010–2019.

V roce 2023 činila finanční zátěž povodní ve Slovinsku 16 % HDP země.

Agentura vyzvala Evropu, aby přizpůsobila své společnosti a ekonomiku.

"Přežití lidstva závisí na vysoce kvalitní přírodě, zejména pokud jde o přizpůsobení se změně klimatu," řekla novinářům na briefingu Catherine Ganzleben, vedoucí oddělení EHP pro udržitelnou a spravedlivou transformaci.

"Udržitelnost tedy není volba, je to otázka toho, kdy ji uděláme. Uděláme to v krátkodobém horizontu a začneme hned, nebo to zaparkujeme, v takovém případě to bude těžší a náklady za nečinnost budou vyšší?," dodala.

Prevence znečištění snižuje počet úmrtí a nemocí a jejich škodlivých následků.

Pokud jde o znečištění ovzduší, počet úmrtí spojených s expozicí jemným částicím se výrazně snížil a mezi lety 2005 a 2022 klesl o 45 %.

Zdroj v angličtině: ZDE