Nová zpráva od organizace PEN America, „Banned in the USA“ (Zakázáno v USA), nenabízí jen pouhý snímek chabého stavu intelektuální svobody na amerických školách, ale i zničující empirický důkaz této patologie. Po léta jsme vystaveni ječivým nářkům populistického, krajně pravicového ekosystému – Charlie Kirků a jejich stoupenců – kteří s únavnou pravidelností trvají na tom, že právě oni jsou skutečnými mučedníky moderní doby. Každý zákaz na Twitteru, každé zrušení přednášky na univerzitě, každý důsledek za transparentní šíření nenávisti je označen za totalitní akt „cancel culture“ a kruté potlačení jejich posvátné svobody slova.

Zatímco tito digitální svatí válečníci křivdy naříkají nad dočasnou ztrátou svých digitálních megafonů, skutečná, hmatatelná cenzura zapouští kořeny, a to z velké části poháněná právě tím hnutím, které tvrdí, že ji nenávidí. Data jsou nemilosrdná: PEN zaznamenal více než 6 800 případů stažení knih ze školních polic během školního roku 2024–2025. I když je toto číslo nižší než v předchozím roce, zůstává astronomické ve srovnání s dobou před touto panikou. Ještě usvědčující je fakt, že 80 % těchto zákazů pochází z pouhých tří států – Floridy, Texasu a Tennessee – tedy států, kde zákonodárné sbory, často podněcované konzervativními aktivisty, uzákonily nebo se pokusily uzákonit předpisy, které odebrání knih nařizují.

Toto není teoretická hádka; jedná se o institucionální, metodické potlačování literatury. Nejčastějším cílem? Nikdo jiný než šíleně populární, mainstreamový hororový autor Stephen King, jehož díla byla cenzurována ohromujícím způsobem 206krát, včetně klasických děl jako Carrie a Svět na konci cesty. Ironie je tak kyselá, že leptá sklo: Zatímco samozvaní hrdinové neliberální pravice trvají na tom, že jsou umlčováni „liberální elitou“, sami jsou zaneprázdněni odstraňováním dospělého literárního lešení generací – knih, které se často zabývají složitými tématy jako násilí, sexualita, rasa a LGBTQ+ identita.

Tato cenzura není pouze reaktivní jev; je anticipační. PEN poukazuje na mrazivý trend, kdy jsou tisíce knih odstraňovány „v očekávání komunitního, politického nebo právního tlaku“, což funguje jako forma toho., čemu se v Čechách od komunismu přesně říká "předposranost". Školní administrátoři, vyděšení hlasitými, dobře financovanými aktivistickými skupinami a represivní právní krajinou vytvořenou jejich politiky, preventivně čistí police. Obětují knihy Judy Blume nebo Patrici McCormick na oltáři politické účelovosti. Svou porci performovaného autoritářství přidala i federální vláda, kdy ministerstvo obrany odstranilo stovky knih z knihoven pro děti vojenských rodin v rámci kampaně proti „neamerickému“ myšlení – krok, který odráží přesně ten antiintelektualismus, proti kterému údajně bojují.