Rozhovor Britských listů 674. Ukrajina: Ruské útoky proti energetice, ukrajinské úspěchy na Krymu

19. 7. 2024

Bohumil Kartous: Před zhruba týdnem jsme byli s Adamem Syberou, analytikem Kyiv Independent, na Ukrajině a ve městě Čuhiv, kde jsme stáli na jedné ulici tak asi 200 nebo 300 metrů dál právě v noci na dnešek dopadla ruská raketa. Která dopadla na obydlenou oblast, skutečně kousek od místa, kde jsme společně ještě s režisérem stáli. Takový je život na Ukrajině. Já jsem tam napsal poměrně rozsáhlou reportáž, která vyšla na Britských listech. My jsme si znovu pozvali Adama Syberu, který perfektně zná situaci na Ukrajině, neboť tam působí už déle než dva roky, tak jsme si ho znovu pozvali k rozhovoru, dobrý den.

Adam Sybera: Dobrý den, děkuji za pozvání.

Bohumil Kartous: Pane Sybero, bavili jsme se o tom, že tím největším problémem pro celou Ukrajinu v současnosti a zejména budoucnosti na podzim a v zimě bude elektrická energie. Zdroje. Jaká je situace?

Adam Sybera: No situace se zhoršuje, je to opravdu cítit ještě v hlavním městě Kiyv, kde - no ono to není až tak překvapivé, protože Kyjev má nejméně zajištěnou nebo vlastní tu energetickou soustavu, zatímco třeba Charkiv a Lviv mají svoje a nejsou tolik závislí na té jedné, zatímco Kyiv je a stále ta jaderná elektrárna Enerhohrad, která byla právě pro Kyiv největším příjmem energie, tak je okupovaná a konstantní útoky na energetickou soustavu způsobují tady ten ohromný deficit, kde už začínají výpadky telekomunikací a energie. V Kyjevě, kde to většinou bývá docela jisté, tak včera byl třeba čtyřhodinový, ve čtvrti, kde jsme my, tak byl čtyřhodinový blackout.

Bohumil Kartous: Zažili jsme to i při cestě Ukrajinou, když jsme jeli ze Lvova přes Kyjev do Charkova, Izjumu a zpět, jak jsem psal v reportáži, tak ve Lvově nás probudily v osm elektrické generátory, které nějakým způsobem vyplňují ten čas toho řízeného blackoutu, kdy se snaží Ukrajina šetřit. Jaké to bude mít dopady na podzim a v zimě? A co to všechno způsobí? Jaká je teď saturace energií, jaký je odhad té funkční části energetické sítě?

Adam Sybera: No říká se, nebo DTK říká, že ztratilo myslím 9,2 gigawattů, a to už je množství, které se bude opravovat několik let. Navíc do toho stále musíme započítávat, že Rusko asi nehodlá přestávat s útoky jak na civilní infrastrukturu, tak na energetickou. To znamená, že ty opravy jsou ještě tímhletím mnohem komplikovanější a ukrajinská vláda se tedy snaží decentralizovat ten energetický systém a trošku změnit jeho strukturu. Začíná se zase opět více soustředit na těžbu plynu, jelikož nějaké úložiště na východě má pod kontrolou Ukrajina, a stejně tak v Černém moři, kde jde Rusko od začátku války. Když si vezmeme, že to je pozemní válka a Ukrajina vůči té ruské, má hodně menší flotilu, tak tam Ukrajina zaznamenává významné úspěchy. A právě se může soustředit zas tady na jak ropu, tak plyn, který je tam někde pod mořem, tady tomu úplně přesně nerozumím, jak to funguje. Nicméně v pondělí, tuším minule pondělí se stáhla z Krymu poslední patrolní loď více na východ, takže i ruská armáda si uvědomuje, že Krym pro ně není úplně bezpečný a navíc je to okupované území, na které Ukrajina má povolení střílet těmi západními zbraněmi i těmi dalekonosnými, na které zase nemá odpovědi Rusko.

Což tam bych zdůraznil, že část Bidenovy administrace a spousta vlád na Západě se bojí jaderné eskalace a poslouchá ty červené linie, které vytyčilo Rusko. Ale když se podíváme, tak je docela opakující se jev, že když jsou tyhlety pomyslné červené linie překročeny, tak zatím se žádný nový útok něčím větším nestal. Pokračují samozřejmě tou decimací civilní infrastruktury, na kterou nechci říct, že si na to Ukrajina zvyká. Ale není to něco, že z čeho - je to je to samozřejmě strašný, ale nehodlá ubrat na svém úsilí kvůli tomu, že se stále střílí do měst.

Bohumil Kartous: Já bych se možná ještě vrátil k důsledkům ničení energetické infrastruktury, protože -

Adam Sybera: Ano.

Bohumil Kartous: - se zimou se dá předpokládat, že z těch postižených oblastí budou lidé muset odejít, pravděpodobně.

Adam Sybera: Určitě velká města, zejména na západě včetně Kyjeva nebo od Kyjeva na západ se připravují na tu vnitřní migrační vlnu, protože část východní Ukrajiny se předpokládá, že v zimě bude bez tepla a bez energie, což samozřejmě znemožňuje život. Asi si to tam někdo troufne, ale rodiny s dětmi, starší lidé tak v mrazech, který na východě dosahují až mínus 20, mínus 30, tak v tom se samozřejmě přes zimu žít nedá, takže se Ukrajina připravuje na vnitřní migrační vlnu. A ještě jenom k té energii bych právě řekl, že začíná i hodně investovat do výzkumu a vývoje alternativních energetických zdrojů.

Bohumil Kartous: A toto je otázka nějaké vzdálenější budoucnosti? Existuje nějaká naděje na takovou nějakou pomoc i v tomhle ohledu ze Západu? To znamená dodávání nějakých větších generátorů elektrické energie? Teď pronikla zpráva, že Švédsko má dodat nějakých 13 velkých dieselových generátorů, které by mohly pomoct aspoň třeba nemocnicím nebo kritické infrastruktuře.

Adam Sybera: Ano, přesně tak a tady bych zase Západ výrazně pochválil, že co se týká té humanitární pomoci, nebo respektive té pomoci, která není vojenská, tak v tom zejména ty země ze Skandinávie, ale i z Evropy včetně Německa vlastně všichni dost plošně pomáhají výrazně a Ukrajině samozřejmě tohleto ve výsledku pomáhá taky, ale co Ukrajina potřebuje nejvíc je vojenská podpora, aby se mohla sama navrátit do udržitelnosti života.

Bohumil Kartous: Pojďme k tomu, co už jste naznačil. Krym, jakási obava Rusů, ruské armády z toho, že budou znovu a znovu terčem v téhle oblasti právě i kvůli tomu, o čem jste mluvil tady o tom, že tady neexistuje ono moratorium na používání zbraní ze Západu, těch účinných zbraní, protože Krym není ruské území, Krym je okupovaný. Jak se dá předvídat vývoj třeba z hlediska používání právě západních zbraní, tím velmi účinným způsobem? Už jste naznačil, že právě třeba to, že Ukrajinci mohou útočit na cíle na ruském území, tak tím velmi efektivně oslabují ruskou ofenzivu, nebo snahy Ruska útočit na kritické území?

Adam Sybera: Ano určitě. Jednak v té charkovské oblasti, tak ta ofenzíva už národní poradce pro bezpečnost Spojených států. Jake Sullivan říkal, že se tam Rusko už prakticky nehýbe. Zelenskyj přímo řekl, že charkovská ofenzíva z ruské strany selhala a hádám nebo panuje obecná shoda, že to povolení, zvednutí částečně toho zákazu střílet na ruské území, obzvláště kolem Charkova, odkud Rusko připravovalo ty útoky a odkud vzlétala jejich útočná letadla, tak to ruské úsilí výrazně omezilo a to samé na Krymu, kde vidíme, že se ruská flotila stahuje, teď myslím, že už jsem to říkal, že někdy v pondělí se stáhla poslední patrolní loď, a Rusko o tom nemluví, to je další věc, že vždycky přijde pohrůžka, pak se něco stane, pak Rusko v něčem prohraje a se to snaží v mediálním prostoru vymlčet, že se jakoby nic nestalo, anebo to zpochybňuje. Ale co vidíme, že se Krym pro ruskou armádu stává nebezpečným a uvědomují si to i oni. A další věc je, že ty zásobovací trasy na Krym, to jsou jednak přes kerčský most, o který se bojí, protože je na dostřel, i koridory přes Černé moře a pakliže tam nemají ty svoje lodě, tak je tohleto zásobování, obzvlášť ty jižní části okupovaných území, kde ruská armáda sedí, jsou v horší pozici, nedostávají tolik, nedostávají tak rychle svoje zásoby a tím jsou samozřejmě zranitelnější a myslím si, že tohleto je i ta dlouhodobá strategie. Dobře se zabetonovat v obraně, aby se ty konstantní ruské pro armádu, protože odtamtud je nejvíc těch leteckých a raketových útoků.

Bohumil Kartous: Jak to vypadá s vyzbrojováním od západních spojenců? Naznačoval jste něco o tom, že Ukrajina by měla příslib, že od Švédska dostane gripeny, ale že to není tak jednoduché.

Adam Sybera: Ano. Ono vždycky každá zbraň je do určité míry dobrá zpráva, obzvláště co se týče těch pokročilých systémů, jako jsou právě stíhačky, tak dostávají od Francie miráže, od nějakých západních spojenců F-šestnáctky jsou tady i migy a teď mají právě přijít ještě gripeny, což na první dobu zní fantasticky, ale ono to vytváří spoustu komplikací, protože všechny tyhlety pokročilé a obzvlášť stíhačky. Tak jednak je na to nutný docela extenzivní výcvik. A jednak ta obsluha samotného stroje a samotných těch základen, kde ty stroje jsou, když nepracují, tak není jednoduchá, je komplikovaná a každá si vyžaduje trošku něco jiného. A tohle to je docela bezprecedentní, protože jestli se nemýlím, tak v rámci armád NATO jsou jenom dvě země, myslím Řecko a Francie, které obsluhují navzájem F-šestnáctky a miráže. Z celého světa je to ještě Tchaj-wan a jestli se nemýlím tak mít čtyři takovéhle, tak to by byla Ukrajina první. A musí na to vytvořit nějaké know how, jak s tím efektivně pracovat. Druhá věc, že všechny tyhlety základny jsou přirozený cíl pro ruské rakety a jedna z těch podmínek je, že budou dobře chráněné, pak se tyhlety zbraně budou posílat. Jenže co se týče vzdušné ochrany, tedy PVO, tak nekonečné zdroje nejsou ani na Západě a Ukrajina tohleto potřebuje to PVO, aby mohla chránit svoje civilní oblasti. Tím se vytváří situace, že se musí obětovat některá protivzdušná obrana, aby chránila ty základny a vytvářejí se prostě citlivá místa na těch civilních oblastech. A jelikož se dá počítat s tím, že Putin bude svůj teror vůči civilnímu obyvatelstvu zvyšovat, tak jsou to poměrně znepokojující zprávy.

Bohumil Kartous: Co jiná výzbroj, munice pro dělostřelectvo, drony? Jak to vypadá?

Adam Sybera: No doráží sem nějaká česká munice, to je určitě potvrzeno. Nicméně v mnohem menších dávkách, než bylo poprvé avizováno, asi se nechci úplně pouštět proč, protože kolem toho je spousta tajemství a člověk nechce úplně spekulovat. Nicméně když by přišla skutečně ta avizovaná pomoc, tak, jak se říkalo někdy v lednu, že přijde jednou dávkou, prostě 500 000 dělostřeleckých granátů, tak je to mnohem složitější pro Rusko se v tom orientovat a Ukrajina může je používat víceméně okamžitě, zatímco po těch 50 až 70 000 kusů, to je, řekněme někde na Donbase dva týdny střílení a pak se zase na dva týdny musí trošku jako ubrat, což dává Rusku poměrně dobrou představu o tom, jak a kdy Ukrajina bude střílet. Ale samozřejmě člověk si na to nechce úplně stěžovat. Je to lepší než drátem do oka, jak se říká, a zase, co se týče munice a zbraní, tak teď to vypadá, že je Ukrajina poměrně dobře zabezpečená minimálně do konce roku. Horší jsou zdroje na financování armády, protože ta mobilizace, to jsou prostě další tisíce lidí a i armáda je práce a potřebujou za to být nějaké kompenzace. Další výcviková centra a všechno tohleto prostě spotřebuje ohromný množství financí.

Bohumil Kartous: Jak to vypadá s drony? Protože během těch našich cest, když jsme společně byli na Ukrajině a bavili jsme se o tom, bavili s vojáky a dobrovolníky, tak to je nejžádanější dá se říct zařízení pro nějaký boj, nebo vůbec pro ať už útočnou nebo defenzivní činnost armády?

Adam Sybera: Přesně tak. Drony jsou asi nejrychleji vyvíjející se zbraň, jelikož se do toho zapojuje umělá inteligence a digitální technologie. Prostě se vyvíjejí strašně rychlým tempem, což změní hodně obraz té války a dneska už se přechází i dost na autonomní drony, které se dokáží - prostě nejsou spojené s vysílačkou a vysílačky se oni naučili rušit, že ten dron spadne a teď od určité míry je ten dron autonomní, zamkne se na svůj cíl. A za tím cílem prostě nemilosrdně poletí, dokud ten dron není zničen a nebo on ho netrefí, což samozřejmě mění tu dynamiku. A dá se očekávat, že tady ty vývoje půjdou prostě jak s každou technologií exponenciálou a mění dynamiku boje pro Ukrajinu. Je to výhodné, že jak jste i psal vy dobře v tom článku, že za poměrně za mnohem menší peníze dokáže být veliká hrozba a zároveň dokáže tímhle tím znevažovat tu početní přesilu pěchot.

Bohumil Kartous: Abychom skončili nějakou dobrou zprávou. Mluvil jste o novém obchodním koridoru, který se otevřel v Černém moři? Je to tak?

Adam Sybera: Ano tím, že se stahuje ta ruská flotila dál na východ, takblíž rumunskému pobřeží se otevírá další prostor. A to je poměrně výrazný lifeline. Když se tady bavíme o problémech s financováním všeho, tak je pro Ukrajinu nejlepší, když si dokáže svoje finance zajistit sama a jako velký exportér obilí přes Černé moře to jsou velmi dobré zprávy.

Do tohohle obchodu je zapojené jak Rumunsko, tak Turecko a na to si netroufá moc ani Rusko, tohleto ohrožovat. Takže pokud tam ty lodě budou moci projet, tak ten obchod je zajištěn.

Bohumil Kartous: Adame, děkuji, určitě zase natočíme zanedlouho další rozhovor. Já vám přeji vše dobré do Kyjeva. A držte se.

Adam Sybera: Navzájem do Prahy. Díky moc.

Bohumil Kartous: I vám diváci Rozhovorů Britských listů.

Adam Sybera: Nashledanou. Super.