Jak Jozef Síkela za své ministerské výkony v řešení sociální katastrofy na Ostravsku jede do Bruselu

28. 7. 2024 / Pavel Veleman

  

• ministr MMR Ivan Bartoš si dovolí spustit program, který doslova paralyzuje státní správu v oblasti stavebního řízení a ještě stačí arogantně tvrdit, že vše funguje, jen úředníci neumí zapnout počítač…

• Síkela v klidu nechá vyvádět mnoho měsíců, možná let desítky miliard opravdu skvělým vlastníkem, panem Sanjaevem Guptou, který naprosto bez skrupulí, před očima všech okolo (nejde s tím přece nic dělat) - nechá vlastně záměrně zbankrotoval továrnu, která zaměstnává tisíce rodin na Ostravsku a vlastně to tak má být podle učebnic neoliberální ekonomie, že? Stát přece nemá vařit pivo (Budvar je v zisku desítky let), nemá nic vlastnit, odboráři a zaměstnanci nemají být třeba podílovými vlastníky… Přitom jsou jediní, kteří mají zájem v tomto kasínovèm kapitalismu udržet výrobu… K trestní odpovědnosti: Když můj klient třeba ukradne šišku salámu a bochník chleba a je v podmínce (Policie ČR u něj našla nepatrné množství drogy) - jde do vězení … Pan Gupta “odkloní” miliardy, kokainové mejdany jsou často životní styl této sociální skupiny a nic….Ukloníme se mu stejně jako Bakalovi a skvělý novinář z Respektu, pan Jaroslav Spurný ze sebe udělá totálního fachidiota a bude Bakalu hájit pořád dokola….A po mojí osobě (sociální pracovník) se žádá, tzv. resocializovat nešťastníka se salámem? Chápete tu strašnou absurditu? A pokládá si například tuto otázku třeba komunální politik, soudce nebo jen moje (pro ostatní) prý “nemocná” hlava?

• sociální systém se daří držet v naprosté lži o každodenní realitě těch, na které dopadá nejvíce a díky neschopnosti nás, submisivních sociálních pracovníků v tomto oboru, se nás tajemníci obecních úřadů nikdy nezastanou - neviditelní klienti mají své neviditelné, směrem k moci ustrašené pomocníky… A proto si často vyměňují své role - jeden den pracovník Úřadu práce ČR důležitě zkoumá prázdné kapsy klientům, druhý den před vyvolávacím systémem ho však šikanuje tentýž klient, který povýšil na “hlídače vyvolávacího systému” a přepážkový pracovník byl uznán přebytečným...  Dobře nám tak!

• mzdy a platy jsou často na úrovni nájemného v Praze, ale českým liberálům stačí sdělení, že cestovní kanceláře hlásí vyprodáno a to je pro ně ukazatel, že společnost kvete… Voskovec a Werich všem těmto statistickým mudrcům - již skoro před sto lety ukázali návod v jedné své skeči: “Jsme dva, jeden “sežere” celé kuře, druhý nic, ale v průměru půl kuřete značí velmi dobrou životní úroveň obou…

Podobné je to u těch zájezdů: Někdo jede šestkrát za rok a hned “mých” pět klientů tráví skvělou dovolenou ve statistikách třeba v Řecku…. Kdeže nějaká chudoba, že?

Oligarchie nám vzkvétá a náš stát je vlastně v praxi demokraticko/liberální pouze v těchto vymyšlených statistikách a vzorně uspořádaných volbách, kde Vám volební lístky donesou skoro až do postele nebo přímo pod most.

Přítelkyně a přátelé, držme v těchto týdnech zejména při ocelářích a jejich rodinách v Ostravě, mysleme na ně, podpořme je solidaritou, možná solidární stávkou…

Ti lidé mají často hypotéky, nemohou dělat za dvacet pět tisíc korun, celý život tvrdě dřeli a tato zátěžová situace, kterou opravdu nezavinili - je pro ně často spouštěč k těžkým rodinným a osobním tragédiím.

Kolik jen “Bakalových obětí” prošlo v Praze mojí kanceláří - naprosto neviditelní pro liberální, neoliberální i neliberální demokraty… Dneska většinou po smrti nebo v patologických závislostech je potkávám jako vojáky ulice.

Vše důležité se stejně řeší v oligarchickém politbyru, kde většinou sedí synové a dcery Svatopluka Potáče, děti a vnuci všech těch “starých mistrů” Prognostického ústavu a bývalých podniků zahraničního obchodu tzv. pézetek

Držme při sobě a nebojme se postavit jeden za druhého…My všichni, kteří nepatříme k tomu oligarchickému politbyru a jeho politickým a byznysovým poskokům.

Je nás přece o tolik více a k životům zaměstnanců Liberty Ostrava máme reálně přece tak blízko. Stačí se jen pravdivě zamyslet, srovnat své hodnoty, přiznat si často vytěsněný svůj ekonomický a sociální kapitál a zejména každodenní strach z ekonomické budoucnosti (máme ho velká většina). Právě dokázat narovnat tolik ohnutou páteř právě existenčním strachem - je nejlepší medicína…

V hutích Liberty se dneska hraje o naší sociální, solidární a mravní budoucnost, další obrovský sociální zločin v tomto regionu již nesmíme dopustit….

Nenechte se uchlácholit ministrem Jurečkou, přetížený, český sociální systém v reálné pomoci občanům - opravdu kolabuje. Dnes a denně to zažívám s klienty na Úřadech práce ČR a není naprosto připraven adekvátně pomoci této situaci, kdy potřebujete sehnat rychle opravdu finančně kvalitní pracovní místa

A pan ministr Jurečka obhajuje bezprecedentní prolomení možného zaměstnávání u osob mladších 15 let. Prý jen na 14 let, kam však příště? Dvanáct nebo deset let! Pane Bože, nikdy bych nečekal tak asociálního a s dovolením “hloupého” ministra, který argumentuje faktem, že jeho děti prý dělají na farmě…Chápe vůbec tento ministr z leknutí rozdíl mezi velmi dobře situovanou rodinou, kde občas děti pomáhají svým rodičům, a možný dosah katastrofy, která se nazývá nucenou dětskou prací s ekonomicko/sociální šikanou? Umí si vůbec tento “teflonový muž”, po kterém se sveze všechno, představit, že jeho děti na vymazlené farmě svého tatíčka/ministra a děti ve vyloučených lokalitách, není jedno a totéž? Tento člověk má hájit oceláře?

Už se těším, jak všichni společně, ruka v ruce, mávátka a trikolory - vyjdeme na podzim cestou společnou a nerozlučnou na “Korzo národní”. Je to přeci letos půlkulaté - to máme tak rádi…Slavit minulost, to umíme - jen ta přítomnost nám nějak nejde žít…

Dejme si prosím svůj malý dárek k 35. výročí našeho Listopadu 1989 - právě praktickou odvahou na každém svém pracovišti. Nebojme se narovnat páteř - věřte, uleví se nám.

Když jsme to dokázali tehdy proti politickým zločincům, proč se dnes nepostavit se stejnou vehemencí proti sociálním zločincům…

Bůh s námi.