Analýza: Kdo byl Ismail Haníja, politický šéf Hamásu zabitý v Íránu?

31. 7. 2024

čas čtení 8 minut
 
„Jak může být zprostředkování úspěšné, když jedna strana zavraždí vyjednavače na druhé straně?“

Haníja, chráněnec zakladatele Hamásu šejka Ahmada Jásina, byl klíčovou postavou mezinárodní diplomacie této organizace

Hamás označil zabití svého politického šéfa Ismaila Haníji za závažnou eskalaci, která nezůstane bez odezvy. Jeho noční vražda v Íránu bude vnímána jako vážná rána snahám o zajištění příměří v Gaze, protože rozhovory zprostředkované USA, Katarem a Egyptem se po měsících vyjednávání zadrhávají.

Skupina označila Haníjovu smrt při zásahu v jeho teheránské rezidenci za „zrádnou“. Brigády Kásám, ozbrojené křídlo Hamásu, uvedly, že se jedná o „kritickou a nebezpečnou událost, která posouvá bitvu do nových rozměrů a bude mít závažné důsledky pro celý region“.

Haníja dlouho působil v čele politbyra Hamásu a byl považován za umírněnou osobnost hnutí, jejíž role se stala zásadní v trvalém diplomatickém úsilí o zajištění příměří.

Katarský premiér, šejk Mohammed bin Abdulrahman Al Thani, si nad zabitím zoufal a obával se, že ještě více ohrozí již tak křehká jednání o příměří. „Jak může být zprostředkování úspěšné, když jedna strana zavraždí vyjednavače na druhé straně?“ zeptal se.


Dvaašedesátiletý Haníja byl zvolen do čela politického křídla v roce 2017 a o dva roky později odešel z Gazy do exilu v Kataru. Z exilu se stal tváří mezinárodní diplomacie palestinské skupiny, pendloval mezi Tureckem, Íránem a Katarem a připojil se ke skupině vůdců Hamásu, kteří se ukrývají v Dauhá a nemohou se vrátit do Gazy. I přesto byl Haníja na blokovaném území považován za klíčovou komunikační linku s osobnostmi tvrdé linie, jako je Jahjá Sinvár.

Diplomaté, úředníci a pozorovatelé ho považovali za relativně pragmatického ve srovnání s jinými militantnějšími hlasy, které se v Gaze dostaly do popředí.

„Nebyl to jen diplomat, ale i umírněný člověk, který byl ochoten uvažovat o tom, že usmíření a diplomacie s Izraelem je správná cesta,“ řekl Tahani Mustafa z International Crisis Group.

„Čím více vraždíte nebo se zbavujete umírněných, tím více se do popředí dostávají zastánci tvrdé linie nebo umírněné přeměňujete na zastánce tvrdé linie... Myslet si, že něco takového srazí Hamás na kolena nebo násilně umírní hnutí, to je vážný omyl.“

Brigády Kásam v prohlášení k Haníjově smrti ocenily jeho „jasný přínos“ a uvedly, že se zasloužil o „posílení odporu a sjednocení úsilí synů národa“.

Haníjovi spojenci a dokonce i jeho bývalí rivalové ve středu atentát odsoudili v obavách, že jeho smrt během návštěvy Teheránu by mohla vyvolat širší reakci.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás označil vraždu za „zbabělý čin a vážnou eskalaci“ a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který se s Haníjou často setkával v Ankaře, ji označil za „odporný čin“.

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, zkušený vyjednavač, sdílel svou fotografii po boku Haníji, na níž se oba muži drží za ruce u srdce a hovoří před obrazem Skalního dómu.

„Zasvětil svůj život palestinské věci a nastolení míru a klidu v Palestině,“ uvedl. "Jsme svědky jeho nedávného úsilí o dosažení příměří. I když byli členové jeho rodiny zmasakrováni Izraelem, nikdy neztratil víru v mír."

Haníja se narodil v roce 1963 v uprchlickém táboře Šatí v Gaze a do politiky se zapojil během studia arabské literatury na univerzitě v pásmu. K Hamásu se připojil při jeho vzniku v rámci první palestinské intifády v roce 1987 a byl několikrát vězněn Izraelem.

V roce 1992 byl nejprve vyhoštěn do Bejrútu, o rok později se vrátil do Gazy a v roce 1997 pokročil  v řadách Hamásu poté, co byl pověřen vedením kanceláře zakladatele skupiny, šejka Ahmeda Jásina.

Do roku 2003 se stal důvěryhodným pomocníkem, byl vyfotografován v Jásinově domě v Gaze, jak drží telefon u ucha čtyřnásobného invalida, aby se mohl zúčastnit rozhovoru.

V tom roce byli oba zraněni při izraelském leteckém útoku ve městě Gaza, přičemž Jásin po něm přísahal, že „politika vraždění Hamás neskončí“. O rok později Izrael zavraždil Jásina při útoku vrtulníkem.

Haníja byl v počátcích zastáncem politického programu skupiny a v roce 2006 se stal palestinským premiérem poté, co Hamás získal v palestinských parlamentních volbách nejvíce křesel. V témže roce přežil druhý pokus o atentát, když se stal se svým doprovodem terčem střelby na hraničním přechodu Rafáh. Hamás z pokusu obvinil bývalého vůdce Fatahu v Gaze Mohammada Dahlana, který však reagoval slovy, že „zavraždit Haníju je čest, kterou si nemohu nárokovat“.

Pokus o atentát Haníjovo vedení příliš neoslabil, ale Abbás ho v roce 2007 odvolal z funkce premiéra poté, co se Izrael stáhl z Gazy a Hamás převzal kontrolu. Navzdory svým zkušenostem začal být vnímán jako zastánce usmíření s Fatahem, mimo jiné se zúčastnil nedávného podpisu dohody o jednotě v Číně.

Haníja také uměl rozvášnit dav, když se rozzářil, když vítal své příznivce skandováním „odpor“ poté, co příměří znamenalo konec izraelského útoku na Gazu v roce 2012. Druhý, mnohem delší izraelský útok na území v roce 2014 byl zaměřen na jeho domov

V Gaze vládl až do roku 2017, kdy byl během vnitřního boje o moc zvolen šéfem politického byra Hamásu. Když o dva roky později Gazu opustil, jeho nástupcem se stal zastánce tvrdé linie Sinwar.

Z trvalejšího exilu se Haníjova role vyvinula v budování mostů se zámořskými podporovateli skupiny, zejména v obnovení vztahů s Íránem, které se zpřetrhaly po povstání v Sýrii, což vedlo k tomu, že Teherán posílil Hamás o větší a sofistikovanější dodávky zbraní.

Americké ministerstvo zahraničí označilo Haníju v roce 2018 za teroristu s tím, že byl „zastáncem ozbrojeného boje, a to i proti civilistům“. Mezinárodní trestní soud uvedl, že chce na začátku tohoto roku požádat o vydání zatykače na jeho osobu a obvinil ho z podílu na plánování útoků na města a kibucy v jižním Izraeli ze 7. října, při nichž bylo zabito 1 200 Izraelců a asi 250 jich bylo vzato jako rukojmí.

Po útoku izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že „každý vůdce Hamásu je mrtvý muž“.

K této hrozbě se přihlásili mladí členové Haníjovy rodiny, kteří zůstali v Gaze na začátku letošního roku. V dubnu byl zachycen na videu, jak přijímá zprávu, že tři z jeho synů - Hazem, Amir a Mohammad - byli spolu se čtyřmi vnoučaty zabiti, když izraelský nálet zasáhl auto, v němž cestovali. Haníja, jehož vousy a vlasy byly do té doby zcela bílé, krátce pohlédl k nebi a pak zavřel oči, když slavnostně přikývl a ruce měl pevně sepnuté před trupem.

Tehdy prohlásil, že útok nezmění požadavky skupiny na trvalé příměří a návrat vysídlených Palestinců do jejich domovů.

„Všichni naši lidé a všechny rodiny v Gaze zaplatili vysokou cenu krví a já jsem jedním z nich,“ řekl Haníja.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3333

Diskuse

Obsah vydání | 2. 8. 2024