Vražda vůdce Hamásu v Íránu dostala nového prezidenta do pasti

1. 8. 2024

Pokud by Saíd Džalílí, Pezeškjánův protikandidát ve druhém kole íránských prezidentských voleb, zvítězil, vzhledem k jeho radikálním a extremistickým postojům by to pomohlo Izraeli v jeho snaze přesvědčit mezinárodní společenství, že diplomatické angažmá v Íránu nebude plodné a na zemi je třeba vyvinout maximální tlak.

Pezeškján je však umírněný, a přestože opakovaně odsoudil Spojené státy za podporu Izraele ve válce v Gaze, za uvalení tvrdých ekonomických sankcí na Írán a za odstoupení od jaderné smlouvy s Íránem známé oficiálně jako JCPOA, je zároveň pragmatický ve snaze o dialog s USA. Během své kampaně Pezeškján opakovaně prohlásil, že bude usilovat o jednání se Spojenými státy, což je postoj, který zřejmě podporuje nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, aby dosáhl zrušení ekonomických sankcí.

Dialog mezi Íránem a Spojenými státy je však to poslední, co si Izrael, a zejména Benjamin Netanjahu, v této fázi přeje. Kdyby nic jiného, Netanjahu by rozšířil válku na Libanon v naději, že Írán zareaguje rázně a vstoupí do války přímo. Ani Hizballáh, ani Írán si v této fázi válku s Izraelem nepřejí, ale nikdo by si neměl dělat iluze, že pokud Izrael zahájí plnohodnotnou válku s Libanonem a Hizballáhem, že se do ní Írán nezapojí.

Na rozdíl od Hamásu, sunnitské skupiny, která měla v posledních dvaceti letech s Íránem spory, zejména když odmítla podpořit Bašára Asada v Sýrii během tamní války, což Teherán rozzlobilo, je Hizballáh šíitskou organizací a nejdůležitějším íránským aktivem na Blízkém východě. Pokud Izrael začne vést plnohodnotnou válku proti Libanonu a Islámská republika nezasáhne na obranu Hizballáhu, ztratí veškerou důvěryhodnost u svých spojenců na celém Blízkém východě. Írán již byl kritizován Húsíi v Jemenu za to, že nebrání Hamás v Gaze.

Vzhledem k tomu, že Írán neprojevil žádnou ochotu zahájit přímou válku s Izraelem, dalším nejlepším scénářem pro Izrael je chytit ho do pasti. Atentát na vůdce spojence, zejména v Teheránu večer v den, kdy nová administrativa složila přísahu, je takovou pastí. Prezidenta Pezeškjána a jeho spojence to dostalo do mimořádně obtížné situace.

Pokud Írán nic neudělá, bude terčem posměchu v celém regionu. Teheránští radikálové budou také neúnavně útočit na Pezeškjána za to, že je údajně „měkký“ nebo „zaprodanec“, a budou se snažit ochromit, ne-li svrhnout jeho administrativu. Již nyní na něj extremisté útočí za to, že usiluje o jednání se Spojenými státy.

Pokud Írán zareaguje rázně, přidá se k hoře problémů, kterým čelí. To není to, co by si Pezeškján a jeho poručíci přáli nebo v co doufali, ale možná budou nuceni jednat s vědomím, že v závislosti na tom, jak zareagují, to může donutit Spojené státy, aby se přímo zapojily do obrany Izraele, a to v době, kdy Pezeškjánova vláda doufá, že s ním znovu zahájí jednání. V každém případě by se Izrael stal dočasným „vítězem“.

Ve svém prohlášení Pezeškján uvedl:„Íránská islámská republika bude bránit svou územní celistvost, čest, důstojnost a hrdost a donutí teroristické okupanty litovat svého zbabělého jednání.“

Mezitím dnes ráno USA provedly úder v Iráku a zaútočily na základnu jižně od Bagdádu, kterou kontroluje proíránská šíitská skupina Lidové mobilizační síly. Američané zabili čtyři členy této skupiny a čtyři další zranili. Stalo se tak poté, co byly minulý týden napadeny americké základny v Iráku a Sýrii. Izrael také zaútočil na Bejrút a zabil Fuáda Šukra, nejvyššího vojenského velitele Hizballáhu.

Důsledky atentátu, pokud povede k širší válce v regionu, budou důležité i pro prezidentské volby v USA. Pokud dojde k zahájení širší války, do níž se zapojí Írán, Izrael a Hizballáh, Bidenova administrativa se jistě postaví na stranu Izraele. To však způsobí vážné problémy viceprezidentce Kamale Harris, která se snaží odlišit od Bidena a jeho bezvýhradné podpory Izraele, jež způsobila hluboké trhliny v Demokratické straně.

Vzhledem k tomu, že podle mnoha zpráv neproběhlo setkání Netanjahua a Harris minulý týden tak, jak si Netanjahu přál, což ho popudilo, protože Harris vyzvala k okamžitému příměří, je nová válka také to poslední, co by Harris chtěla nebo měla chtít.

Atentát tedy nepochybně zvýší napětí v regionu, i kdyby nevedl k rozsáhlejší válce, protože vyvolá nejistou situaci, kdy sebemenší chyba kterékoli strany může způsobit obrovský výbuch. Napětí může oslabit omlazené umírněné a reformní síly v Íránu a zhatit to, co Pezeškján plánoval udělat pro domácí i regionální záležitosti. To pro region nevěstí nic dobrého.

Celý text v angličtině ZDE