Izrael zaútočil na Libanon, zatímco se diplomaté snaží zabránit regionální válce

29. 7. 2024

 

Izraelské ministerstvo zahraničí se k jeho zprávě připojilo s tím, že libanonská militantní skupina „překročila všechny červené linie“, a obvinilo ji, že se záměrně zaměřila na civilisty.

Hizballáh odpovědnost za útok odmítl a prohlásil, že město zasáhl projektil izraelského obranného systému Iron Dome, který byl protiváhou raketové palby, jež podle skupiny mířila na izraelské vojenské objekty.

Jako zjevnou první odvetu za útok provedl Izrael v noci na sobotu sérii náletů na města v jižním Libanonu a také jeden v blízkosti údolí Bekaa.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolává na nedělní odpoledne bezpečnostní kabinet. Očekává se, že výsledek schůzky bude rozhodující, neboť diplomaté se snaží zabránit další eskalaci bojů, které by podle jejich obav mohly přerůst v regionální válku.

V projevu v Tokiu americký ministr zahraničí uvedl, že je nutná opatrnost. „Zdůrazňuji právo (Izraele) bránit své občany a naše odhodlání zajistit, aby toho byli schopni,“ řekl Antony Blinken. "Zároveň však nechceme, aby se konflikt vyhrotil. Nechceme, aby se rozšířil." (Zemřelí nebyli izraelští občané, byli to Syřané.)


Zvláštní koordinátor OSN pro Libanon, stejně jako mírové síly OSN rozmístěné podél linie, která vymezuje izraelské a libanonské území, po raketovém útoku vyzvaly k „maximální zdrženlivosti“.

Obě strany podle nich musí „ukončit pokračující intenzivní přestřelky“.

Golanské výšiny byly Izraelem odebrány Sýrii v blízkovýchodní válce v roce 1967 a v roce 1981 anektovány, což většina zemí neuznává.

V neděli při návštěvě místa raketového útoku v Majdal Šamsu náčelník generálního štábu IDF generálporučík Herzi Halevi uvedl, že Izrael „výrazně zvyšuje naši připravenost na další fázi bojů na severu, protože současně bojujeme v Gaze“.

Halevi zopakoval izraelské stanovisko, že za odpálení rakety íránské výroby je odpovědný Hizballáh. „Raketa Falaq-1 dopadla zde na fotbalovém hřišti, je to íránská raketa, vyrobená v Íránu,“ řekl novinářům.

Uprostřed pohřebních průvodů v Majdal Šamsu varoval mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanání Izrael před jakýmkoli „novým dobrodružstvím“ v Libanonu.

Libanonský ministr zahraničí Abdalláh Bou Habíb agentuře Reuters řekl, že jeho vláda požádala Spojené státy, aby Izrael vyzvaly ke zdrženlivosti. V reakci na to řekl, že USA požádaly libanonské vládce, aby požádali Hizballáh - milici, jejíž moc daleko převyšuje ostatní politické a vojenské síly v Libanonu -, aby rovněž projevil zdrženlivost.

Od 7. října, kdy Hamás zaútočil na Izrael, vypouští Hizballáh a další milice pravidelné salvy raket na izraelské území v reakci na útok na Gazu, ačkoli skupina prohlásila, že s útoky přestane, pokud bude dosaženo dohody o zastavení bojů na tomto území.

V sobotu, v hodinách před úderem na Majdal Šams, bylo z libanonského území na Izrael vysláno odhadem 40 raket.

Izrael odpověděl leteckými údery zaměřenými na města hluboko na libanonském území a také hlášeným použitím bílého fosforu na zemědělské půdě v blízkosti modré linie, která odděluje izraelské a libanonské území. K zesílení raketové palby došlo v sobotu po izraelském leteckém útoku na jiholibanonské město, při němž bylo zabito několik bojovníků Hizballáhu.

Katarští a egyptští představitelé se měli v Římě setkat s šéfem CIA Williamem Burnsem a izraelskými představiteli, aby pokračovali v napjatých jednáních o dohodě o ukončení bojů a navrácení rukojmích zadržovaných bojovníky Hamásu v Gaze.

Američtí představitelé se také již několik měsíců snaží zklidnit napětí podél modré linie a zabránit jakékoliv eskalaci v reakci na boje v Gaze, při nichž zahynulo více než 39 000 Palestinců.