BBC: Netanjahua čeká v USA nutnost chovat se opatrně po Bidenově odchodu z volebního klání

24. 7. 2024

čas čtení 8 minut
 

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštíví tento týden USA pod tlakem, aby ukončil válku v Gaze, a to pod tlakem jak ze strany Izraelců, tak ze strany americké administrativy. Jak mohou politické turbulence ve Washingtonu ovlivnit tuto cestu a budoucí vztahy?

 

Netanjahu se má setkat s Joem Bidenem - pokud se prezident uzdraví z covidu - a promluvit na společném zasedání Kongresu. Je to jediný zahraniční politik, který tak učiní počtvrté.

Cesta mu nabízí platformu pro obnovení vztahů s Washingtonem po měsících napětí kvůli jeho tvrdému přístupu k válce a příležitost pokusit se přesvědčit Izraelce, že nepodkopal vztahy s jejich nejdůležitějším spojencem. Je však zastíněna rozhodnutím prezidenta Bidena neusilovat o znovuzvolení, což zvýrazňuje politickou nejistotu ohledně příštího izraelského partnera v Bílém domě a možná zastíní část pozornosti věnované Netanjahuově návštěvě.

Premiérovi se v Izraeli dostalo kritické pozornosti až do okamžiku, kdy nastoupil do letadla.

Ostré  protesty Izraelců požadovaly, aby zůstal doma a soustředil se na dohodu s Hamásem o příměří a propuštění izraelských rukojmích.

„Dokud nepodepíše dohodu, která je na stole, nechápu, jak se může sebrat a letět přes Atlantik řešit americký politický chaos,“ řekl Lee Siegel, jeden z rodinných příslušníků, kteří přišli demonstrovat. Jeho 65letý bratr Keith je v zajetí v Gaze.

Dodal, že cesta je politickým nesmyslem, pokud Netanjahu nepřestane být „překážkou“ a nepodepíše dohodu o příměří.

Siegel odrážel rozšířený názor, že Netanjahu z vlastních politických důvodů proces zpomaluje, čímž pobouřil své vyjednavače, když nedávno včlenil do rozhovorů, které se zdály být na postupu, nové podmínky.
 
Netanjahu je obviňován, že se podřizuje tlaku dvou krajně pravicových ministrů, kteří mu pohrozili, že pokud udělá ústupky Hamásu, svrhnou jeho vládu.

Tento vývoj přispěl  k frustraci v Bílém domě, který oznámil nejnovější vzorec pro rozhovory a vyjadřoval optimismus, že by mohlo být dosaženo dohody.

Biden zůstává jedním z nejvíce proizraelských prezidentů, kteří kdy seděli v Oválné pracovně, je to sionista, kterého Izraelci chválí za jeho podporu a empatii, což stvrdil jeho let do Izraele jen několik dní po útocích Hamásu 7. října.

Od té doby však začal být znepokojen cenou Netanjahuova požadavku na „úplné vítězství“ proti Hamásu v Gaze.

Americká administrativa je frustrována izraelským premiérem za to, že odmítá poválečné řešení, které zahrnuje snahu o vytvoření palestinského státu.

Zlobí se na něj, že odolává výzvám, aby se více zasazoval o ochranu palestinských civilistů a zvýšil příliv pomoci pro ně. Čelí domácímu americkému odporu kvůli rostoucímu počtu mrtvých v Gaze. A americká vláda se obává, že se konflikt rozšíří do celého regionu.
 
Vzhledem k tomu, že prezidentství Joea Bidena oslabilo ve víru kontroverzí ohledně jeho schopností, může mít podle analytiků méně prostoru pro to, aby pokračoval v tlaku na izraelského premiéra.

Podle Ehuda Baraka, bývalého izraelského premiéra a kritika Netanjahua, však Bidenovo rozhodnutí odstoupit z kandidatury mohlo ve skutečnosti posílit jeho pozici.

„Není ochromen, pokud jde o zahraniční politiku, svým způsobem je nezávislejší, (protože) nemusí brát v úvahu žádný dopad na voliče,“ řekl pan Barak BBC.

„S ohledem na Izrael pravděpodobně cítí volnější ruce, aby dělal to, co je skutečně třeba udělat.“
 
Barak se domnívá, že bylo chybou, že Kongres pozval Netanjahua,  a říká, že mnoho Izraelců mu vyčítá selhání politiky, které umožnilo útok Hamásu, a tři ze čtyř si přejí jeho odstoupení.

„Ten člověk nereprezentuje Izrael,“ řekl. „Ztratil důvěru Izraelců... A je to tak trochu špatný signál pro Izraelce, pravděpodobně špatný signál pro samotného Netanjahua, když ho americký Kongres zve, aby vystoupil, jako by nás zachraňoval.“

Ať už hraje Netanjahu jakoukoli politiku, trvá na tom, že vojenský tlak musí pokračovat.

Ve výrocích před odletem z Izraele naznačil, že v tomto duchu se ponese i jeho setkání s prezidentem Bidenem.

„Bude to také příležitost projednat s ním, jak v nadcházejících měsících pokročit v cílech, které jsou důležité pro obě naše země,“ řekl, „dosáhnout propuštění všech našich rukojmích, porazit Hamás, postavit se teroristické ose Íránu a jeho zmocněncům a zajistit, aby se všichni občané Izraele bezpečně vrátili do svých domovů na severu i na jihu.“

Očekává se, že stejné poselství přinese i do Kongresu, kde se bude „snažit zakotvit dvoustrannou podporu, která je pro Izrael tak důležitá“.

Skutečnost je taková, že Netanjahuova politika tuto dvoustrannou podporu oslabila. Republikáni se kolem něj semkli, ale kritika ze strany demokratů sílí.

Vůdce demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer nedávno způsobil ve Washingtonu malé zemětřesení, když ve sněmovně  řekl, že Netanjahu je jednou z překážek, které stojí v cestě trvalému míru s Palestinci.

„Doufám, že premiér Netanjahu chápe znepokojení mnoha členů Kongresu a osloví je,“ řekl o víkendu BBC bývalý americký velvyslanec v Izraeli Thomas Nides. Vystoupil na jednom z mnoha shromáždění požadujících propuštění rukojmích.

A to včetně „humanitárních otázek a vyjádření, že tento boj není s palestinským lidem, ale s Hamásem“.

Je to poselství, které by Kamala Harrisová zopakovala, kdyby se stala demokratickou kandidátkou. Na politice USA by se nic nezměnilo: závazek podporovat bezpečnost Izraele a zároveň prosazovat ukončení konfliktu v Gaze a plán pro den poté zakotvený v regionálním míru s arabskými státy.

Mohl by se však změnit tón.

Harrisová nesdílí dlouhou historii Joea Bidena a jeho citové vazby na Izrael. Je z jiné generace a „mohla by se více přiblížit náladám mladších složek Demokratické strany,“ říká Mick Mulroy, bývalý náměstek ministra obrany pro Blízký východ.

„To je postoj, který bude pravděpodobněji zahrnovat omezení zbraní, munice ze Spojených států pro použití v Gaze,“ řekl.

Podle odborníků je nepravděpodobné, že by se za případného prezidentství Kamaly Harrisové změnila politika USA vůči Izraeli, ale mohlo by dojít ke změně tónu

Netanjahu by mohl návštěvu velmi dobře využít k tomu, aby odklonil konverzaci od sporu o Gazu k hrozbě ze strany Íránu, což je téma, které mu vyhovuje mnohem více, zejména po nedávné eskalaci konfliktu s Íránem podporovanými povstalci Húsíi v Jemenu.

Jeho hlavní publikum však bude domácí, říká Tal Šalev, diplomatický zpravodaj izraelského listu Walla News.

Chce oživit svou image „pana Ameriky“, říká, muže, který dokáže nejlépe prezentovat Izrael v USA, a obnovit svou image, která byla narušena útoky ze 7. října.

„Když jede do USA a mluví před Kongresem a [má] setkání v Bílém domě, pro jeho voličskou základnu je to opět starý Bibi,“ říká, přičemž premiéra označuje jeho přezdívkou. "Tohle není ten neúspěšný Bibi, který byl zodpovědný za sedmý říjen. Tohle je ten starý Bibi, který jezdí do Kongresu a sklízí ovace vestoje."

Mnozí se domnívají, že Netanjahu hraje o čas - doufá, že Donald Trump vyhraje americké prezidentské volby a zmírní tak částečně tlak, který na něj je vyvíjen

Dává mu to také příležitost navázat kontakty s bývalým prezidentem Donaldem Trumpem v době velkých politických změn ve Washingtonu.

„Téměř všeobecně panuje názor, že Netanjahu touží po Trumpově vítězství s předpokladem, že si pak bude moci dělat, co bude chtít,“ píše Michael Koplow z izraelského Policy Forum.

"Žádný Biden, který by na něj tlačil ohledně příměří nebo osad na Západním břehu a osadnického násilí... Existuje mnoho důvodů, proč o tomto výkladu  za Trumpova návratu pochybovat, ale Netanjahu se k němu pravděpodobně hlásí."

Otázkou je, zda tento tlak ze strany Bidena poleví, až odstoupí z prezidentského klání, nebo zda skutečně využije zbývajících měsíců ve funkci k tomu, aby se zaměřil na dosažení ukončení války v Gaze.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
2152

Diskuse

Obsah vydání | 29. 7. 2024